Autor fotografie: Supacat|Popisek: HMT400
Výbor pro obranu měl na včerejší 26. schůzi na programu k projednání řadu bodů, mezi nimi především informaci o pořízení zbraňových systémů pro 601. skupinu speciálních sil včetně vozidel pro speciální operace (SOV), představení priorit náčelníka Vojenské policie, a pokračoval také bod věnovaný situaci na Ukrajině, který byl projednáván ve vyhrazeném režimu. Nejvíce pozornosti budil akviziční projekt 24 vozidel pro speciální síly. Zazněly odpovědi na některé důležité otázky a v další diskusi byl bod pro veřejnost rovněž s ohledem na charakter zakázky uzavřen. Ministryně obrany znovu vyvracela informace o možném střetu zájmů prvního náměstka Františka Šulce. Jednání kolegia o těchto vozidlech se v lednu neúčastnil.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve svém úvodní slovu k projednávanému bodu o pořizování zbraňových systém pro 601. skupinu speciálních sil poslancům sdělila, že akvizice pro speciální síly AČR probíhají ve zvláštním programu, v jehož rámci je uskutečňováno pořizování veškerého potřebného materiálu, včetně zbraňových systémů a vozidel pro všechny složky speciálních sil: "Takže se tady neděje vůbec nic mimořádného."
Uvedla, že pořízení tzv. SOV (Special Operations Vehicle), pod názvem investiční akce Bojové vozidlo speciálních sil (aut. os. ter. pancéřovaný), je v blízkém časovém horizontu finančně nejvýznamnější akvizicí speciálních sil, ale že vzhledem k počtu vozidel a alokovaných finančních prostředků není tato dlouhodobě připravovaná akce zařazena mezi strategické zakázky ani zvlášť významné projekty. Účelem akvizice je podle ministryně náhrada morálně a technicky zastaralých vozidel, která v současné době speciální síly využívají.
"Jsem si dobře vědoma, že tato zakázka dlouhodobě vzbuzuje zájem médií i některých členů výboru pro obranu, a je zde snaha spojovat s ní nějaký korupční potenciál a poukazovat na domnělé propojení s osobou mého prvního náměstka, pana Mgr. Františka Šulce. Veškeré tyto úvahy bych zde chtěla důrazně odmítnout," řekla ministryně a odkázala na svou odpověď na interpelaci poslance Michala Ratiborského (ANO). Zdůraznila, že historie zakázky sahá do dávné minulosti, která předcházela jmenování Františka Šulce na pozici náměstka. Připomněla problém první neúspěšné soutěže na tento druh vozidla z let 2018 a 2019 (šlo o zakázku na vozidla Perun od společnosti SVOS, která neprošla vojskovými zkouškami z důvodu překročení požadované hmotnosti).
Proběhl průzkum trhu a studie proveditelnosti
"Následoval další průzkum trhu a finálně zpracování aktuální studie proveditelnosti, které je datováno do června 2021, které je datováno do doby působení pana ministra Metnara, stejně tak jako zpracování specifikace," s tím, že ministryní obrany se Jana Černochová stala 18. prosince 2021 a František Šulc byl jmenovaný do pozice náměstka v lednu 2022. Zakázka byla podle ministryně také od začátku vedena v klasifikovaném režimu. Uvedla, že již od jejího nástupu do funkce "je v médiích opakovaně šířena zcela lživá a zavádějící konstrukce možného vlivu pana Šulce na výběr bojových vozidel speciálních sil, jehož parametry a způsob výběru byly již dávno předtím vytvořeny někým jiným, zde přítomným panem ministrem Metnarem a jeho týmem, pan náměstek Šulc po celou dobu svého působení na MO důsledně dbá na to, aby ani náznakem nevzniklo podezření, že do průběhu této akvizice nějak zasahuje."
Jana Černochová: Náměstek Šulc vliv na tuto zakázku neměl
Podle slov ministryně, která následně potvrdili vrchní ředitel SVA Lubor Koudelka a náčelník GŠ gen.mjr. Karel Řehka, nebyl náměstek Šulc přítomen na dosud jediném projednávání zakázky kolegiem ministryně obrany 26. ledna 2023. Popřela, že by se František Šulc nacházel v jakémkoli střetu zájmů. To podle ministryně obrany potvrzuje právní posouzení, které si nechal pro sebe zpracovat: "Bude použito v případě, že tyto ataky na pana Šulce nepřestanou. Právní kroky budou zřejmě nevyhnutelné." A pokračovala: "Dovolte mi zmínit ještě jedno jméno, které je zmiňováno opozičními poslanci a zejména novináři napojenými na nejmenované firmy z obranného průmyslu. Je to jméno ředitele VTÚ pana Kašpárka." Podle ministryně obrany jde o snadno vyvratitelné lži, že by nový ředitel VTÚ tuto zakázku ovlivňoval, protože se podílel na studii proveditelnosti. Studii následně odsouhlasila armáda a pracovala s ní.
Tato slova potvrdil generál Řehka s tím, že v rámci studie proveditelnosti byla zvažována řada možností na základě požadavků speciálních sil, jejichž zástupci na zpracování studie dohlíželi a kontrolovali ho. Náčelník GŠ uvedl, že vylučuje jakoukoli možnost vměšování do průběhu zpracování studie. Dodal, že se často směšují zakázky na lehká útočná vozidla a na vozidla pro speciální operace, což jsou vozidla diametrálně odlišných kategorií pořizovaná podle odlišných požadavků.
Pavel Růžička: Vozidla budou stát 1,5 miliardy. Poslanci o zakázce dosud nebyli informováni
Bod žádal na program výboru zařadit místopředseda Pavel Růžička (ANO), který byl také jeho zpravodajem. Ve své zpravodajské zprávě uvedl, že v žádném případě nezpochybňuje výběr konkrétního typu vozidla, ale chce se ujistit, že zakázka probíhá fair play. Připomněl, že kolegium schválilo 26. ledna 2023 zadání zakázky bez soutěže přímo společnosti LPP s.r.o. Hodnota zakázky je podle Růžičky údajně 1,5 miliardy korun vč. DPH, plánovaných a rozložených do let 2024 a 2025. "Je zajímavé, že zakázka nebyla nikdy prezentována na výboru pro obranu," řekl s tím, že zakázka není uvedena v přehledu akvizičních projektů, který byl poslancům předložen letos v lednu, a kde je uvedena jen zakázka na lehká útočná vozidla. Zakázka na SOV není ani v kapitolním sešitu, návrhu státního rozpočtu pro rok 2023.
Řekl, že média upozorňovala na propojení prvního náměstka Františka Šulce a majitele LPP s.r.o. Jiřího Sauera, a že LPP zaměstnává generálporučíka v.v. Miroslava Žižku (1. zástupce NGŠ Petra Pavla), jehož syn David Žižka pracuje na MO v sekci ekonomické, zpracovává podklady pro financování zakázek a vyjadřuje se k materiálům kolegia. To v odpovědi upřesnil generál Řehka, podle kterého sekce ekonomická řeší finanční rámec zakázek, ale k obsahu projektů se nevyjadřuje.
Růžička také připomněl, že do LPP nedávno nastoupil bývalý ředitel ÚZSI a bývalý příslušník Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek, a že František Šulc vyhotovil podle ministryně obrany čestné prohlášení, že se nikdy nepodílel a nebude podílet na rozhodovacích procesech spojených s diskutovanými projekty, ale že podle zápisu z jednání kolegia byla zakázka pro LPP schválena všemi členy, a položil otázku, zda Šulc na jednání kolegia byl přítomen, zda hlasoval a jak.
Jana Černochová: Náměstek Šulc opustil místnost
Ministryně odpověděla, že náměstek Šulc, přesto, že podle právníků není ve střetu zájmů, místnost při projednávání zakázky kolegiem 26. ledna 2023 opustil. Hlasovali všichni "přítomní" členové kolegia, vysvětlila zápis z jednání. To potvrdil také vrchní ředitel SVA Koudelka s tím, že z jednání je pořizován také zvukový záznam. Doplnil, že zakázka je vedena ve vyhrazeném režimu, její parametry nejsou zveřejňovány. Podle jeho slov se náměstek Šulc nikdy s podklady k této zakázce neseznamoval, nebyly mu předány, a jeho zmíněné čestné prohlášení je součástí dokumentace zakázky.
Exministr obrany a předseda výboru Lubomír Metnar připomněl problém s akvizicí vozidel Perun, který skončil u soudu. Následovalo zpracování specifikace a z průzkumu trhu vyplynulo více než deset vozidel, které mohly přicházet v úvahu; ale dodal, že finanční prostředky na tuto akvizici za jeho působení jeho tým ještě neplánoval, a nezná stanovisko SVA k této akvizici.
Josef Bělica: S důvěrou veřejnosti ve vztahu k armádním zakázkám bychom si neměli hrát
Poslanec Bělica (ANO) zopakoval, že v usnesení kolegia doslova stojí, že zakázka byla schválena na základě vyjádření "všech" členů kolegia, nikoli jen přítomných. "Nikdo nehovoří o nějaké trestně-právní odpovědnosti. Vyjasňují se nejasnosti, myslím, že to je v zájmu všech. Jestli ten proces je v pořádku, nebo ne, za to nám jednou vystaví vysvědčení voliči. Jestli s tím pan náměstek nemá nic společného, rád tomu věřím. Otázka je, jestli tomu věří voliči a veřejnost. S důvěrou veřejnosti ve vztahu k armádním zakázkám bychom si neměli hrát. Paní ministryně, je to vaše odpovědnost. Jen tvrdím, že na otázky je třeba odpovědět jasně."
Než bylo projednávání bodu uzavřeno, položil předseda výboru Metnar několik otázek: Kdy a na základě čeho bylo o dodavateli vozidel rozhodnuto, jaká je cena zakázky a zda byla nezávisle ověřena, a jaké bude zapojení domácího průmyslu. Místopředseda Růžička se zeptal, proč není zakázka uvedena v návrhu rozpočtu na rok 2023, a poslance Ratiborského zajímalo, kdy došlo k rozhodnutí o potřebě 24 vozidel, protože v roce 2011 žádaly speciální síly tři vozidla, a vozidla Perun měla být objednána čtyři.
Jana Černochová: Dosud nebylo rozhodnuto. Výběrové řízení je v procesu
Ve své odpovědi ministryně obrany řekla, že dosud o ničem rozhodnuto nebylo a že výběrové řízení je v procesu. V kapitolním sešitě 2023 zakázka nefiguruje proto, že její realizace je plánována až na roky 2024 a 2025. Další podrobnosti pak byly probírány již ve vyhrazeném režimu. Podle vyjádření předsedy výboru Metnara pro Security Magazín na řadu otázek poslanci odpověď dnes nedostali, zejména pokud jde o cenu, životní cyklus vozidel nebo zapojení domácího průmyslu do zakázky.
Výbor vzal následně podané informace jednomyslným hlasováním na vědomí. Schůze pokračovala prezentací priorit nově jmenovaného náčelníka Vojenské policie plk.gšt. Jiřího Ročka a informací o situaci na Ukrajině, která byla uvedena ve vyhrazeném režimu a následně přerušena do další schůze výboru.
Zdroj: Výbor pro obranu