Ministryně obrany před poslanci sněmovního výboru rozpočet obhájila – panuje ale shoda na potřebě urychlit modernizační projekty

Ministryně obrany před poslanci sněmovního výboru rozpočet obhájila – panuje ale shoda na potřebě urychlit modernizační projekty
Autor: Ministerstvo obrany, army.cz|Popisek: Ministerstvo obrany
01 / 03 / 2022, 15:00

Jedním z důležitých bodů program 5. schůze Výboru pro obranu se týkal návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2022, kapitoly 307, tedy rozpočtu Ministerstva obrany. Výbor pro obranu doporučil Sněmovně návrh rozpočtu schválit. Tématem rozpravy bylo především možné využití ministerstvem vyškrtnuté první splátky na BVP ve výši 4,8 miliardy korun na jiné účely.

Bod uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Projednání se účastnili také náměstci MO František Šulc a Daniel Blažkovec, detail rozpočtu prezentovala ekonomická náměstkyně Blanka Cupáková. Přítomen byl náměstek pro řízení Sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. Přizván byl náčelník generálního štábu armádní generál Aleš Opata, a zpravodajem byl poslanec Pavel Růžička (ANO).

Rozpočet MO je pro rok 2022 navržen ve výši 88,145 miliard korun, což představuje 1,33 % HDP, a podle prezentovaného výhledu má růst do roku 2024 pozvolna: na 99,983 miliardy, resp. 1,42 % HDP v roce 2023 a 109,499 miliardy, resp. 1,49 % HDP v roce 2024. Vláda se v programovém prohlášení zavázala navýšit výdaje do roku 2025 na 2 % HDP, což odpovídá závazku vůči Severoatlantické alianci. Pro rok 2025 výhled počítá s velmi dramatickým skokem ze 109,499 miliard na 150,062 miliardy.

Ve svém úvodním slovu ministryně obrany zdůraznila, že obranný rozpočet má pro roky 2022-2024 rostoucí tendenci. Za relativním poklesem vůči HDP stojí podle jejích slov změněná ekonomická situace a vyšší míra inflace. Rozpočet i střednědobý výhled označila za výrazně prorůstový, přičemž investice v těchto letech mají dosahovat minimálně 30 % jeho celkové výše. Na podporu dosažení výdajů ve výši 2 % HDP chystá vláda legislativní změny: zakotvení této míry výdajů v zákoně a vytvořením obranného fondu, jehož prostřednictvím bude stát financovat strategické projekty klíčové pro obranu země, jež do fondu zařadí vláda. V důsledku bude mít MO garantované zdroje a dlouhodobé projekty nemají být nadále ohroženy výkyvy rozpočtu jako dosud.

Obecná rozprava k rozpočtu se po prezentaci náměstkyně Cupákové točila především kolem otázky možnosti či nemožnosti investovat 5,4 miliardy korun, o něž byl letošní rozpočet MO snížen oproti původnímu návrhu vlády Andreje Babiše. Z toho 4,83 miliardy korun připadá na nerealizovatelnou první splátku za pásová bojová vozidla pěchoty. Další prostředky MO navrhuje ušetřit nižším růstem platů.

Ministryně obrany uvedla, že příprava projektu na pořízení BVP je v "žalostném stavu" a letos se realizovat nedá. Označila za nezodpovědné v dnešní ekonomické situaci blokovat výše uvedenou částku v rozpočtu. Sdělila poslancům, že akvizice BVP zůstává prioritou a prostředky na něj budou do obranného rozpočtu vyčleněny v dalších obdobích. Předem přitom odmítla očekávanou námitku, že by bylo možné tyto prostředky letos využít například jako zálohu na plánované dokoupení amerických vrtulníků systému H-1. Uvedla, a náměstkyně Cupáková následně potvrdila, že by to mj. znamenalo čistou ztrátu 155 milionů korun na úrocích, aniž by to přitom přineslo jakoukoli výhodu nebo umožnilo dřívější dodání vrtulníků armádě.

Předseda výboru Lubomír Metnar v prezentovaných údajích střednědobého výhledu poznal čísla, která byla schválena ještě v době, kdy sám zastával roli ministra obrany. Pozastavil se přitom ale nad záměrem skokově pro rok 2025 navýšit rozpočet o 40 miliard korun s cílem dosažení výdajů ve výši 2 % HDP, a kromě dotazů týkajících se tvrzené chaotičnosti projektu BVP se zajímal o otázku přeplánování výdajů pro rok 2022. Ohledně zmíněných vrtulníků řekl, že MO dostalo informaci od amerických dodavatelů (spol. Bell), že jsou schopni je dodat v předstihu. A zeptal se ministryně i přítomného náčelníka generálního štábu, zda opravdu neexistují projekty, na které by bylo možné využít zmíněných 4,8 miliardy korun.

Jako příliš vysoké a nereálné označil v rozpravě ambice dosáhnout pro rok 2025 výrazného nárůstu výdajů poslanec SPD Radovan Vích. Uvedl, že SPD nikdy nenavrhovalo ubírat prostředky z obranného rozpočtu a neplánuje to ani letos. Vyjádřil předsvědčení, že armáda peníze potřebuje. Ocenil úspěšný nábor vojáků a výhled v tomto směru, který s dalším posílením armády počítá.

Poslanec KDU-ČSL Jiří Horák naopak za ambicióznost rozpočtu ministryni obrany poděkoval. S cílem vyvarovat se chyb do budoucna požádal o to, aby na některé další schůzi výboru expertní komise projektu BVP vysvětlila svůj postup, aby byla zřejmá odpovědnost za stav akvizice.

Ministryně obrany to přislíbila. Ke skokovému nárůstu rozpočtu v roce 2025 upřesnila, že MO si přeje překonat představenou hranici výdajů v jednotlivých letech tak, aby dosažení výdajů ve výši 2 % HDP bylo plynulejší. Připomněla také plán aktualizace strategických dokumentů, a požádala přítomné poslance, aby v rámci svých politických stran pomohli přesvědčit své kolegy, že splnění aliančního závazku je v zájmu České republiky a aby jej podpořili. Přefinancování důležitých strategických projektů a využití 4,8 miliardy na jiné akvizice označila za nejednoduché. Spolu s náměstkyní Cupákovou upřesnila, že z diskutované částky se nepodařilo najít alternativní projekty za více než jednu miliardu korun.

Na závěr projednávání obranného rozpočtu pak přijal Výbor pro obranu v poměru hlasů 8:6 usnesení, kterým plénu Poslanecké sněmovny doporučil schválení představeného rozpočtu.

Návrh rozpočtu byl sestavován v době zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situace, ale před ruským útokem na Ukrajinu. Během víkendu například německý kancléř Olaf Scholz oznámil navýšení letošního německého obranného rozpočtu o plných 100 miliard eur, a dlouhodobě pak dosahovat po letech úspor a stagnace spojeneckého závazku výdajů ve výši 2 % HDP. Před MO ČR stojí úkol co nejrychleji zefektivnit akviziční procesy tak, aby v rámci vnějších limitů daných kapacitou domácího i zahraničního (spojeneckého) obranného průmyslu dokázalo efektivně do rozvoje schopností AČR a její techniky investovat výrazně vyšší částky než doposud.

Položili jsme několika poslancům Výboru pro obranu otázku, zda je vládou navržené nižší tempo růstu obranného rozpočtu oproti původnímu návrhu odpovídající situaci, a zda by neměly být modernizační procesy AČR s ohledem na ni maximálně urychleny.

  • Jan Hofmann (ODS): Rádi bychom urychlili modernizační procesy, ale bohužel nejsou připraveny projekty tak, aby bylo možné je okamžitě realizovat. Rozpočet MO byl ponížen pouze o projekty, které není v tomto roce možné realizovat. Například na BVP dnes nemáme ani žádnou nabídku v ruce. Doufám, že v příštím roce budou připraveny projekty k realizaci a hlavně bude připraven nákup BVP.
  • Lubomír Wenzl (ANO): Není a je to zarážející, a to v souvislosti, že ve vládním programovém prohlášení koalice jasně prohlašuje, že závazek NATO - 2 % HDP na obranu splní do roku 2025. Zatím ale nasvědčuje vše tomu, že závazek rozhodně splněn nebude. Modernizace armády byla během naší vlády jednou z našich priorit a je to vidět. Vojáci už si nekupují vybavení za vlastní peníze, ale můžou se spolehnout na nově pořízené vybavení. Mimochodem za 35 měsíců naší vlády bylo uzavřeno 35 tisíc smluv za více než 109 miliard korun. Snad v nastaveném trendu bude tato vláda pokračovat, ale bohužel zatím to tak nevypadá.
  • Jiří Horák (KDU-ČSL): Je naprosto klíčové, aby se v tuto chvíli zapomnělo na stranické politické spory a koalice s opozicí společně postupovaly na přípravě nákupu vojenské techniky, která chybí našim vojákům (mluvím zejména o tzv. BVP), jejichž nákup je velmi opožděný. Nyní je ten pravý čas, abychom společně co nejrychleji připravili její nákup. Myslím si, že je ostudné, že naši vojáci mají 50 let staré stroje a že synové naší země, kteří jsou připraveni naši republiku bránit, musí cvičit v naprosto nevyhovující vojenské technice.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace