Minomety jsou v boji nenahraditelné

Minomety jsou v boji nenahraditelné
Popisek: Tatra Defence Vehicle
18 / 10 / 2017, 09:00

Minomet jako prostředek vedení nepřímé střelby horní skupinou úhlů a výbušnou municí je dělostřelecká zbraň či systém.

Pochází ze středověku, kdy se objevil jeho předek moždíř používaný především k ničení pevností. První moderně řešené minomety se objevily v době rusko-japonské války roku 1905. K masovému rozšíření došlo za první světové války, kdy se staly standardní výzbrojí nejprve ženijních, poté dělostřeleckých a v některých případech i pěchotních jednotek a útvarů. Hlavním taktickým úkolem bylo a stále zůstává ničení živé síly v terénu a nekrytých okopech, polních opevnění, staveb, případně logistických pracovišť a jejich techniky v prostoru fronty. Tehdejší minomety byly obvykle nesené, přepravované na nákladních automobilech, nebo tažené. Samohybné minomety na obrněných transportérech nasadila především americká armáda v období druhé světové války. Od té doby se staly nedílnou součástí výzbroje podpůrných složek mechanizované pěchoty většiny moderních armád.

psali jsme: Samohybný mínomet 2B1 Oka SPA

Na základě bojové praxe se vytvořily dvě hlavní skupiny minometů podle ráže, a to kolem 80 mm a 120 mm. Mimo ně slouží jako prostředek palebné podpory na úrovni družstva až roty malé nesené minomety ráže 50 až 60 mm, které v podstatě nejsou považovány za dělostřeleckou zbraň.

Minomety uvedených ráží jsou většinou nabíjeny ručně ústím hlavně. V období po druhé světové válce se podařilo zvýšit dostřel minometů ráže 120 mm až na vzdálenost kolem 12 km, což je ekvivalent houfnic používaných za války a po ní. Od šedesátých let se zvýšila i přesnost střelby pomocí elektroniky, komunikační a výpočetní techniky malé hmotnosti, které umožnily vytvořit minometné systémy řízení palby.

Minomet jako součást uzavřeného zbraňového systému obrněného vozidla, případně jako hlavní výzbroj pancéřové věže takového vozidla se objevil až po druhé světové válce. Takové systémy byly zavedeny do výzbroje většinou v malých počtech z důvodu vysokých akvizičních nákladů a složité obsluhy a údržby. Mechanizované (automatické) nabíjení zvyšuje složitost a hmotnost zbraně, avšak nezvyšuje rychlost střelby.

psali jsme: National Interest: Ruské „superdělo“ jako ničitel měst

Jejich poslední vývojovou verzi tvoří takzvané dělo-minomety, které poprvé testovala americká armáda ve Vietnamu. Jedná se o zbraně lafetované ve věžích obrněných vozidel, které mají delší hlavně ve srovnání s minomety a tvoří přechodový stupeň k houfnicím. Ve srovnání s klasicky koncipovanými minomety jsou nákladnější, složitější a těžší. Umožňují vedení přímé střelby, což však není taktickým úkolem minometu. Ve srovnání s klasickými minomety mají dražší munici, ale účinek v cíli nevzrostl.

I z hlediska současnosti a dohledné budoucnosti zůstává minomet nenahraditelným prostředkem palebné podpory, což dokazuje praxe z mnoha konfliktů. Například brigádní bojový tým amerických kolových obrněných transportérů Stryker 8x8 disponuje deseti samohybnými minomety M1129 Mortar Carrier s minomety ráže 120 mm izraelské společnosti SOLTAM.

Taktickou výhodou minometu na bojišti zůstávají nízká hmotnost, vysoká mobilita a rychlost střelby, schopnost ničit cíle mimo přímou viditelnost a účinek srovnatelný s houfnicí obdobné ráže.

Minomet na bojišti

Jak útočná, tak obranná taktika mechanizovaných jednotek a útvarů se dlouhodobě potýká s problémem ničení nepřítele, který zaujímá pozice, nebo se pohybuje mimo přímou viditelnost. Stačí terénní vlny, hory, vyšší porost, okopy, ploty a valy vojenských základen, technologické stavby, železniční náspy, budovy, aglomerace a další přírodní či umělé kryty. Takového protivníka lze efektivně napadat buď shora, nebo nepřímou střelbou vedenou horní skupinou úhlů. Letectvo, jež vede údery shora, není vždy a za všech okolností po ruce a hlavňové i raketové dělostřelectvo obvykle tvoří součást až brigádních a divizních celků. Mechanizované formace do stupně pluku a místy i brigády si musí mnohdy aktuálně poradit samy. Jejich základním prostředkem k vedení palby horní skupinou úhlů je minomet. Zajišťuje palebnou podporu útoku v nepřehledném terénu a zesiluje v takovém prostoru i obranu. Obzvláště důležitý je při boji v osadách.

V poslední dekádě se objevila technologická novinka, a to munice pro automatické kanony bojových vozidel pěchoty programovaná pomocí systému řízení palby na explozi ve vzduchu v dané vzdálenosti od hlavně. Nicméně granátky ráže 30 mm mají nesrovnatelně nižší účinek, než miny ráže 80 až 120 mm, jak z hlediska střepin, tak tlakové vlny. Obdobná je situace z hlediska použití automatických granátometů. Ty mohou do určité míry vést palbu horní skupinou úhlů, a některé z nich mohou být opatřeny systémem úsťového programování granátů, ale jejich ničivý efekt je rovněž omezený.

psali jsme: Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8x8 CZ se představil na Dnech NATO

V posledních dekádách se u minometné a raketometné munice objevily rovněž elektronické přibližovací zapalovače, které umožňují nastavení na explozi ve vzduchu nad cílem, což zvyšuje účinek proti živé síle. Další novinkou jsou zapalovače vybavené řídicími ploškami, které umožňují přesné bodové navedení na cíl. Tím se bojová hodnota minometů dále zvyšuje.

Minomet pro AČR

Bývalá československá armáda minomety mnohdy opomíjela. Až na přelomu osmdesátých a devadesátých let se objevila moderní konstrukce PRAM ráže 120 mm ve dvou verzích, a to PRAM- L převážené na nákladním automobilu a samohybné PRAM-S na upraveném podvozku BVP-1, která tehdy představovala vrchol světového vývoje. V současné době jsou minomety PRAM-L přepravovány na nákladních automobilech Tatra 815 s pancéřovou kabinou pro obsluhu a samohybné v podstatě vyřazeny z výzbroje a uloženy.

Česká armáda dlouhodobě řeší problém minometu, který by systémově zajišťoval podporu mechanizovaných útvarů vyzbrojených KBVP Pandur II 8x8. Byla posuzována řešení jak věžová, tak vezená na podvozku KBVP. Nakonec se zadavatelé předběžně přiklonili k levnější vezené verzi minometu lafetovaného uvnitř pancéřové korby kolového obrněného transportéru Pandur II, která nese firemní označení 120mm samohybný minomet PANDUR II 8x8 CZ. Změny v konstrukci a výrobě pancéřové korby vozidla jsou minimální. Další výhody tvoří shodné jízdní vlastnosti, balistická (STANAG 4569 – 2/3) a protiminová (SANAG 4569 – 2a) ochrana, údržba a logistika podvozku s vozidly výrobní řady Pandur II 8x8. Dále možnost použití zavedené minometné munice ráže 120 mm ze zásob AČR i munice NATO odpovídající ráže.

Úpravu vozidla provedla společnost Tatra Defence. V bojovém prostoru byla vytvořená základna pro lafetaci minometu, držáky pro přepravu munice a pracoviště nabíječů a operátora systému (mířiče). Vozidlo je ve stropním pancíři opatřeno rozměrným dvoukřídlým poklopem, který při přepravě kryje bojový prostor s minometem a obsluhou. V bojovém prostoru je instalováno automatické hasicí zařízení. Dále byly zabudovány držáky pro senzory zajišťující sběr, zpracování a transfer dat pro systém řízení palby, který je dodávám společně se zbraní. Vozidlo má pro svoji ochranu externě lafetovaný kulomet u poklopu velitele a zadýmovací granátomety. Bojový prostor je vybaven ventilací, klimatizací a filtroventilačním zařízením.

Výzbroj tvoří minomet izraelské společnosti SOLTAM (součást konsorcia ELBIT) ráže 120 mm, který je v současnosti považován za nejlepší výrobek ve své kategorii. Používá jej několik armád. Zbraň byla zkonstruována z hlediska lafetace do různých typů vozidel. Proto je z hlediska snížení zpětného rázu vybavena zákluzovým zařízením. Spodní lafeta (základna) je vybavena elektrickým, nouzově mechanickým nastavováním kruhového (360°) odměru. Nastavení náměru hlavně v horní lafetě v rozsahu 40°až 85° je řešeno stejně. Obsluha nabíjí zbraň ústím. Ve vozidle je přepravováno 50 střel (dělostřeleckých min) a odpovídající počet základních a zesilovacích výmetných náplní. V podstatě se jedná o tři palebné průměry k plnění jednotlivých úkolů. Provedení střel je buď standardní, nebo dalekonosné umožňující dosáhnout dostřel kolem 8000 m.

psali jsme: TITUS - mobilní ochránce pro ochránce

Systém řízení palby je autonomní a zabezpečený z hlediska rušení. Operátor na něm provádí přípravu a korekce střelby podle digitální mapy, satelitní navigace, balistických dat munice a dat poskytovaných senzory. Počítač řídicí jednotky provádí balistické výpočty, plánování střelby a takzvaný management dat, zadává a zobrazuje na displeji prvky střelby a pomocí servomotorů automaticky nastaví náměr a odměr hlavně. Systém zároveň umožňuje transfer dat v rámci dělostřelecké jednotky, což zvyšuje efektivitu její střelby a dále programování elektronických zapalovačů. Proto je možné vypálit první ránu již 30 sekund po zastavení vozidla. Vycvičená obsluha je schopna střílet rychlostí až 16 ran za minutu. Do výbavy patří naviják o tahu 8 t. Výrobce uvádí, že je schopen dodat osm samohybných monistů do šesti měsíců od oficiální objednávky.

 

Hlavní taktiko-technická data 120mmShM PANDUR II 8x8 CZ

Osádka                               4 (velitel, řidič, střelec/operátor, nabíječ)

Délka                                  7696 mm

Šířka                                   2871 mm

Výška stropu korby           2082 mm

Maximální rychlost            110 km/h

Minimální rychlost             3,5 km/h

Dostřel                                8000 m

Rychlost střelby                 16/min

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace