Minové pole – skrytý nepřítel, který dokáže armádě připravit peklo

Minové pole – skrytý nepřítel, který dokáže armádě připravit peklo
Autor fotografie: manhhai, flickr (CC BY 2.0)|Popisek: Ilustrační obrázek
24 / 07 / 2023, 13:00

Miny jsou účinný prostředek během ozbrojeného konfliktu, ale smrtící nástraha mnoho let po ukončení bojů. Pokládání minových polí všeho druhu je staré jako moderní válečnictví, protipěchotní minová pole, protitanková minová pole, kombinovaná minová pole a v neposlední řadě dálkově pokládaná minová pole například letecky. Nejde ani opominout námořní minová pole.

Ukrajinci jsou nuceni řešit kromě samotného ruského nepřítele ještě jeden ošemetný problém, a tím je cílené zaminování poměrně velké plochy ukrajinského území ruskými okupanty. Jedná se nezřídka o obří minová pole a sami Ukrajinci přiznávají, že se s tak velkými zaminovými plochami ještě nesetkali. Na druhé straně ruské zaminování komplikuje postup ukrajinské protiofenzivy, protože miny likvidují kromě živé síly také ukrajinskou techniku včetně obrněných vozidel Bradley a dalších. Svět mezitím obletěly drastické záběry, jak ukrajinští vojáci seskaují z vozidel přímo na minu.

Podle Volodomyra Zelenského sice zaminování sice představuje problém, nicméně prý protiofenzivu nezastaví. Ostatně Ukrajinci mají k dispozici protiminové prostředky, které se ale na druhé straně mohou stát cílem ruského útoku.

Jak vlastně funguje kladení min a jaké existují typy? Základní minování je obvykle ruční, kdy protipěchotní mina je vlastně tritolový váleček a bakelitová rozbuška. Bakelitová pro stiženou detekci minohledačkami, tedy detektory kovů. Efektivní jsou speciálně cvičení psi citliví na výbušniny, ale limitující faktor může být voda nebo bahno. Potom mina v daném místě může čekat i roky.

Iniciace miny je tlakem na roznětku, což bývá tlak boty, nejlépe paty. Výbuch, jenž je směrován směrem vzhůru, devastuje patu, kotník, může utrhnout nohu v kotníku, a jsou-li nohy u sebe, může utrhnout v kotníku obě nohy. Krom devastujícího zranění do hry vstupuje i značný psychologický stres pro ostatní vojáky, protože každý má obavy kam šlápnout. To může zpomalit i zastavit postup jednotky.

Dalším typem jsou tzv. skákavé miny. Opět je zakopána v zemi a nad povrch ční jen roznětka ve formě několika drátků. Při odlomení jednoho z nich je iniciována výmetná slož a mina je „vypálena“ do určité výšky, obvykle ve výšce pasu nebo hrudníku. Teprve pak dojde k výbuchu vlastní miny, jež do okolí emituje značné množství střepin ve formě kuliček i vlastních úlomků pouzdra. Vojáci sice mají balistickou ochranu těla, ale ruce, nohy a boční spoj předního a zadního ochranného pláty nejsou chráněny. Na rozdíl od nášlapné klasické miny zasahující jednoho vojáka, zde dojde již ke skupinovému rozsáhlému zranění.

Směrově orientované miny, z nichž nejznámější je americká CLAYMORE, se nepoužívají k plošnému minování, ale slouží především jako nástraha v přesně určeném místě, jako je soutěska, velmi zúžená cesta apod. Tato mina může být odpálena ručně, nebo nástražným drátem. Mina vystřelí v úhlu 60° ocelové kuličky až na vzdálenost 100 m. Protože výbuch j směrován zepředu nebo šikmo zpředu, pět nejvíce devastovanou částí lidského těla jsou končetiny a v tomto případě i kompletní obličejová část. Je-li zasažený dostatečně blízko, je jeho obličej „stažen z kůže“, jednoznačně přijde o zrak a kuličky mohou očními jamkami a slabou nosní dutinou proniknout do mozku.

Když ženisté pokládají minové pole, mají zpracovat schéma položení min, aby v případě pohybu vlastních jednotek daným směrem bylo možno pole odminovat, nebo alespoň v něm vytvořit bezpečné průchody. Jenže při dynamice současných bojů, kdy obě strany minují i odminovávají, již nikdo netuší, kde všude a jaké miny se nacházejí.

Samozřejmě jsou vytvářena i minová pole z protitankových min. Při pozemním průzkumu mohou být zjistitelná, ale za jízdy řidič nemá šanci si jich všimnout. Základem jsou tlakové, tedy vybuchující po najetí vozidla na minu. Zapalovače jsou nastaveny na určitou hmotnostní kategorii, aby nedošlo k iniciaci například osobním vozidlem. Hlavním cílem těchto min u tanků je přerazit pás a zničit první pojezdové kolo, čímž je vozidlo znehybněno. Samozřejmě u slaběji pancéřovaných vozidel, jako jsou BVP nebo OT typu MT-LB je výbuch obvykle smrtelný pro řidiče, jenž je v přední obvykle levé části, vpravo od něj je motor. Vyvinuty byly i magnetické protidnové miny. Nevybuchují tlakem, ale přimagnetizováním na obrovskou masu kovu nad sebou. A výbuch pod dnem, kdy dojde k probití pancíře, může především u sovětských/ruských tanků způsobit zahoření nebo výbuch uvnitř uložené munice.

Poslední dobou se velmi hovoří o kazetové munici. Obvykle je spojována s množstvím malých bomb svržených nad určitým prostorem. Jenže kazetové munice je více druhů, záleží na výbušné hlavici a způsobu dopravy na cíl, tedy nejen letecky. Nedávno se ukrajinská armáda chlubila, že používá speciální dělostřeleckou munici, jež vybuchuje nad tankovou kolonou a zaminuje prostor před kolonou, za kolonou i mezi vozidly. Dá se říci, že to je ukázkový příklad určitého typu kazetové munice.

Samozřejmě na počátku byla ta letecká. Velkým nebezpečím použití této munice je, že neexistuje evidence o jejím dopadu. Může zapadnout do vlhké půdy stejně jako ležet na povrchu. Moderní kazetová munice by již měla mít časovací autodestruktor, takže před použitím je nastaveno, za jak dlouhou munice (anglicky bomblets) vybuchne. Ale i zde může dojít k selhání a munice bude dlouhodobě aktivní.

Minová pole jsou často umístěna i v obtížně přístupných prostorech, nebo u kazetové munice v lese nebo mezi kamením, tedy k odminování nelze využít odminovací stroje, ale Ukrajinu čeká mnoho let smrtící mravenčí práce.

K minám je nutno započítat i nevybuchlou dělostřeleckou munici nebo letecké bomby. A dle zkušeností jsou největším rizikem nevybuchlé miny z minometu. Ukrajina se bude trápit i s námořními minami, jež jsou obvykle dobře detekovatelné a likvidovatelné, ať mají dotykový, magnetický nebo akustický spouštěcí mechanismus. Miny jsou obvykle ukotveny ke dnu kotevními řetězy, ale může se stát, a stává se, že e uvolní, a pak je volně nesena mořskými proudy. Lépe si ani nepředstavovat, co by se stalo, kdyby došlo k takovémuto samovolnému zaminování úžin Dardanely a Bospor, což jsou velmi frekventované obchodní trasy.

Válka jednou skončí, ale se skrytou smrtí ve formě min a munice bude muset Ukrajina bojovat ještě mnoho let potom.

 

Zdroj: bbc.com, washingtonpost.com, lemonde.fr

Tagy článku

-->