Místopředseda Růžička: „Černochová nemá vojáky za prioritu.“ Za půl roku 28 „dobrovolně předurčených“. Nábor kulhá na všechny nohy

Místopředseda Růžička: „Černochová nemá vojáky za prioritu.“ Za půl roku 28 „dobrovolně předurčených“. Nábor kulhá na všechny nohy
Autor fotografie: Ministerstvo obrany, Public domain|Popisek: Ministryně obrany Jana Černochová
23 / 02 / 2024, 16:00

V roce 2022 přibylo do AČR asi 200 profesionálních vojáků, v roce 2023 asi 600 vojáků. V obou případech je to méně, než kolik armáda potřebuje, aby mohla pomýšlet na splnění stanoveného cíle vtěleného do strategických dokumentů disponovat k roku 2030 třiceti tisíci vojáky. Ještě důležitější je otázka budování záloh.

Číslo 30 000 v roce 2030 obsahuje Koncepce výstavby AČR 2030 z roku 2019 i aktuální v prosinci 2023 schválená Koncepce 2035. Některá média přitom pomíjejí, že jde o vojáky Armády České republiky, a započítávají do tohoto počtu také vojenské policisty (těch je asi tisícovka), příslušníky Vojenského zpravodajství (cca 1500 osob). Jakkoli jde v případě těchto složek o profesionální vojáky a příslušníky ozbrojených sil, nejsou to příslušníci Armády České republiky, a KVAČR se týká výhradně AČR. Pokud čteme, že v září 2023 bylo v "armádě" 27 982 profesionálů, během šesti let by stačilo posílit o cca 2000 vojáků (se započtením odchodů do civilu). Ve skutečnosti je třeba získat cca 4 500 vojáků z povolání oproti současnému stavu, a k nim přibližně 6000 vojáků aktivní zálohy na požadovaný počet 10 tisíc.

Problémem je průměrný věk vojáků, podle kterého je AČR druhou nejstarší armádou NATO. A principiálním problémem pak otázka podmínek služby, zejména platových. V kombinaci lze očekávat, že odchodů ze služby bude spíše přibývat, zatímco je velkou otázkou, bude-li AČR na trhu práce dostatečně atraktivním zaměstnavatelem. V letošním roce byla výše platů příslušníků AČR zmrazena na úrovni loňského roku, což vzhledem k donedávna velmi vysoké inflaci příliš slibně z hlediska pobídky zájmu mladých uchazečů o službu v armádě nepůsobí.

NGŠ Karel Řehka na velitelském shromáždění

Námitka, že stát musí šetřit, jde trochu proti faktu, že rezort obrany zaznamenává bezprecedentní navýšení rozpočtových prostředků, a současně investice do lidských zdrojů označuje za svou prioritu. Chce-li armáda dostatek kvalitních uchazečů o službu a z nich si podle přísných kritérií vybírat ty nejvhodnější, a chce-li si udržet ve službě současné vojáky, s jejichž výkonem je spokojena, musí nabízet odpovídající ohodnocení. „Přetrvávají problémy v náboru, systému přípravy a vzdělávání a zajištění odpovídajících podmínek služby,“ řekl na velitelském shromáždění náčelník generálního štábu Řehka s tím, že největším problémem jsou odchody kvalitních lidí v nejlepším věku.

Celkový žádoucí stav AČR je samozřejmě důležitý a je třeba nastavit parametry tak, aby bylo reálné vytčeného cíle dosáhnout. Neméně důležité, a z hlediska potřeb armády důležitější než „tisíc vojáků sem, tisíc vojákům tam“, je otázka záloh, která je nyní široce diskutována po výrocích, které padly během velitelského shromáždění, ale také v médiích. Diskuse o tom, že armáda potřebuje mít povědomí o populaci a vědět, s kým může v případě mobilizace počítat, není nová. Dílčím řešením se mělo stát mj. tzv. Dobrovolné předurčení. Od léta 2023 je platná novela branné legislativy, která tento institut zavedla; ačkoli mnozí odborníci se k němu od začátku vyjadřovali skepticky.

Ministerstvo obrany poskytlo na základě žádosti podle zákona 106 přehled výsledků Dobrovolného předurčení za jednotlivé měsíce od července 2023. V uvedené době evidovalo 129 žádostí, a z nich zaregistrovalo slovy dvacet osm předurčených. Tedy za půl roku stav asi tří družstev, 28 osob, které budou v případě zhoršení bezpečnostní situace povolány na vojenské cvičení. Možná lze připustit, že půl roku je krátká doba na hodnocení, uvedená čísla jsou ovšem zcela bezvýznamná, a armádě celý projekt dosud v žádném případě relevantní informace o stavu mobilizovatelné populace nedal.

Stárne-li profesionální armáda a opouštějí-li její řady vycvičení, zkušení, kvalitní vojáci, v oblasti záloh je dvacet let od profesionalizace tento stav ještě urgentnější. Nejen že počet záložníků klesá (podle generála Řehky asi o 40 tisíc osob ročně), ale samozřejmě nejen s rostoucím věkem klesá v čase také jejich vojenská kvalita a využitelnost. Během Kulatého stolu SM na veletrhu IDET 2023 v květnu 2023 se experti shodli, že armáda rozhodně potřebuje větší zálohy a kromě 40 tisíc profesionálů a vojáků aktivní zálohy by měla mít také 75 tisíc příslušníků mobilizační rezervy. Bez ohledu na přesný parametr je zásadní otázkou, jak toho dosáhnout.

„Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je třeba formy společenské shody, ta tu není,“ řekl náčelník generálního štábu na tiskové konferenci po skončení velitelského shromáždění. Možným řešením by podle něj mohla být dobrovolná dočasná služba. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla spolupráci s vysokými školami (některé nabízejí studentům kredity za absolvování vojenského cvičení), zmínila možnost zapojení držitelů zbrojních průkazů (jde o tzv. Stanovené zálohy státu podle zákona č. 14/2021 a týká se absolventů pokročilých kurzů), a také právě dobrovolné předurčení.

„Dobrovolné předurčení, které se jeví jako totální fiasko. Proto se musím pana NGŠ ptát, zda se velení AČR na tvorbě změny branné legislativy podílelo a proč případné změny již do této novelizované legislativy nezahrnulo. Takže jsme schválili novelu zákona, který armádě vlastně nevyhovuje. To je pro mě jako poslance docela zásadní poučení, protože pro novelu branné legislativy hlasovalo i naše hnutí,“ uvedl pro Security Magazín místopředseda Výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Na sociální síti Twitter/X napsal, že „vláda a Jana Černochová nemá vojáky za prioritu (snižování reálné hodnoty mezd, rušení FKSP)“, a již dříve hovořil v České televizi o tom, že zájemce o službu v armádě může odrazovat „politizace armády“.

Místopředseda Výboru pro obranu za ODS Jan Hofmann uvedl: „Náčelník generálního štábu se o způsobu generování záloh zmiňuje v rozhovoru, kde také dodává, že armáda bude zkoumat určité varianty, jak by bylo možné zálohy generovat. Má představa tedy je, že armáda po nějakém vyhodnocení toho, jaké jsou zahraniční zkušenosti, přijde s například třemi variantami a poté bude na nás politicích, zda se rozhodneme pro variantu A, B nebo C, nebo nezvolíme žádnou z nich. V žádném případě by se nemohlo jednat o vojnu tak, jak ji někteří ještě pamatují. Armáda nemá ani prostory, kde takové množství branců ubytovat, není je kde cvičit a musela by je i náležitě vybavit. Proto si počkám na to, s čím armáda přijde a následně vyhodnotím. Dobrovolné předurčení je na svém startu, nikoliv v cíli. Jeho přínos muže být hodnocen až za několik let.“

Zdroj: Ministerstvo obrany, ČTK

Tagy článku