Místopředseda Výboru pro obranu Flek: Prioritou modernizace AČR je těžká brigáda. F-35 by nás posunuly do první ligy

Místopředseda Výboru pro obranu Flek: Prioritou modernizace AČR je těžká brigáda. F-35 by nás posunuly do první ligy
Autor: fb poslance Josefa Fleka|Popisek: Josef Flek (STAN), místopředseda Výboru pro obranu PSP
14 / 12 / 2021, 11:00

Security Magazín oslovil poslance nově ustaveného sněmovního Výboru pro obranu několika otázkami týkajícími priorit, kterým se v nadcházejícím období chtějí věnovat, hodnocení uplynulého období. Kromě dalšího také otázkou, zda se má AČR v aktuální geopolitické situaci soustředit na budování sil určených především pro obranu vlastního území, nebo zda se má věnovat i rozvoji schopností pro velké zahraniční mise. Zajímalo nás také, jak si představují další vývoj tendru na pásová BVP, a jestli má designovaná ministryně obrany Jana Černochová jejich důvěru. Mezi prvními odpověděl poslanec Josef Flek z hnutí STAN, místopředseda výboru.

  • Čemu se plánujete v následujícím období ze své perspektivy při práci ve Výboru pro obranu věnovat především, jaké jsou/budou Vaše priority?

Ve volebním programu jsme jasně deklarovali, že hodláme dodržet spojenecké závazky – tedy postupné navyšování rozpočtů na obranu, abychom ke konci volebního období dosáhli 2 % HDP. A to i když nás nejspíš čekají „hubená léta“. Na to chci určitě dohlédnout. Také je potřeba zkontrolovat plány předchozí vlády a ověřit, jestli se některé akvizice nedají udělat transparentněji. Oblast armádních nákupů je ale specifická a složitá, takže bude potřeba spolupracovat s experty z oboru.

Co se týče konkrétních akvizic, dejme tomu probíhající vyjednávání o nákupu 40 kusů amerických letounů 5. generace F-35 Lightning II, u každé z nich jsou rizika vysokých cen a údajné nepotřebnosti. Českou armádu je ale jednoznačně potřeba modernizovat a třeba zrovna tato generace letounů by posunula českou armádu do první ligy nadzvukových letadel. Naši sousedé Polsko a Slovensko se nedívají na problém optikou peněz, ale kvality toho, co nakupují. Měli bychom se inspirovat, přestat se bát a konečně vstoupit do 21. století. Není možné stále jen vylepšovat starou techniku.

  • Jak jste vnímal uplynulá funkční období vlády z hlediska obranné problematiky a jak byste hodnotil práci odvedenou pod vedením ministrů Stropnického, Šlechtové a Metnara? Co se podařilo, co se podle Vašeho názoru nepodařilo?

Post ministra obrany byl doposud vnímán jako méně významný, což dokládá i jeho obsazení. Ministr Stropnický jako bývalý herec nebo paní Šlechtová, která se více zapsala do povědomí lidí svými facebookovými statusy než reálnou kompetencí, nedokázali přijít se strategickou vizí rezortu, ani dostát závazkům NATO. Pozice ministra obrany je přitom klíčová a vyžaduje člověka kompetentního a schopného řešit dlouhodobé problémy.

  • V polovině roku byla ukončena spojenecká mise v Afghánistánu. Spolu s tím, že má dnes málokdo za pravděpodobné, že by se v blízké budoucnosti mohla operace podobného měřítka opakovat, se hovoří o potřebě akcentovat ty schopnosti našich ozbrojených sil, které jsou důležité a využitelné v Evropě. Ve zkratce budovat spíše teritoriální armádu než armádu expediční. Souhlasíte s takovým přístupem?

Nikdy nemůžeme vědět, jestli se podobné scénáře jako ten v Afghánistánu nebo Iráku nebudou v budoucnu opakovat. Armáda by tak měla být především technicky dobře vybavená. S možnostmi, jaké dnešní technologie nabízí, pak nebude nijak překvapena a může pružně reagovat na budoucí situace. Nemůžeme si dovolit vyčkávat s její reformou. Souhlasím s názorem náčelníka Generálního štábu generála Opaty, že se AČR musí zaměřit i na nové aspekty válčení: zmiňoval umělou inteligenci, robotizaci, bezpilotní prostředky, laserem naváděnou munici. Budu iniciovat debatu o těchto aspektech na parlamentní půdě.

  • Požadavky armády na vyzbrojování je třeba přizpůsobovat nejen měnící se mezinárodní situaci a aktuálnosti různých hrozeb, ale přirozeně i ekonomickým možnostem státu. Řada předpokladů a záměrů Koncepce výstavby AČR 2030 z roku 2019 nebyla a není naplňována. Zejména předpokládaná úroveň financování. Spolu s tím pak dochází ke změnám v prioritách: například má být dána přednost nákupu lehkých útočných vozidel pro výsadkový pluk před samohybnými minomety pro mechanizované brigády. Bude vás zajímat aktualizace KVAČR 2030, proč dochází k těmto změnám, a zda jsou koncepční a odpovídají skutečným potřebám armády?

Nepochybně mě zajímá, jak bude Koncepce naplňována. Měnit ji celou nemá smysl, nacházím v ní řadu sympatických cílů, např. zvýšení podpory Aktivních záloh. Vzhledem k ekonomické situaci v zemi se bude muset přehodnocovat řada oblastí financování. Můj cíl ovšem je, abychom se chovali jako skutečný spojenec v rámci NATO a nikoliv jako černý pasažér. Mám na mysli tolik známý závazek 2 % HDP na obranu. Udělám, co bude v mých silách, aby vznikl udržitelný víceletý finanční rámec, který nás k našemu slibu spojencům dovede. Žádná ekonomická krize nás nesmí odradit od plánů na modernizaci armády.

  • Nejsledovanější zakázkou je již déle než dva roky tendr na pásová BVP, 210 vozidel za 52 miliard. Jde o ekonomicky i jinak nesmírně náročný projekt, který opakovaně naráží na problémy, kvůli kterým jsme zažili již mnohé odklady. Aktuálně je pozastaven, protože žádný z uchazečů nebyl ve své finální nabídce schopen vyhovět požadavkům AČR. Dlouho se hovoří také o potřebě parametry zakázky, vzniklé v roce 2017 v době optimistických očekávání, revidovat. Jednou z variant je úspora díky převedení části specializovaných vozidel na kolovou platformu. Jaké řešení pro tuto zakázku vnímáte jako vhodné?

Úkolem Výboru pro obranu je mj. kontrolovat Ministerstvo obrany a bude jistě probíhat řada jednání týkající se jednotlivých zakázek. U pásových BVP je potřeba připomenout, že pokud se tato zakázka neuskuteční, AČR bude muset setrvat u strojů sovětské konstrukce  – BVP 2, které jsou více než 30 let staré. Do roku 2026 jsme NATO slíbili, že budeme mít moderní vozidla tvořící těžkou obrněnou brigádu. Se sovětským materiálem toho nedosáhneme. Kolová platforma byla odmítnuta náčelníkem generálního štábu jako nevyhovující. Na druhou stranu, s vysokou pravděpodobností bude republika nějakou dobu v rozpočtovém provizoriu. Jakmile bude přijat realistický a funkční státní rozpočet z dílny naší vlády, lze hovořit detailněji o eventuálním přehodnocování parametrů. Zatím však nemáme jmenovanou ani vládu.

  • Problém nevyhovujících finálních nabídek lze řešit například výzvou uchazečům, aby své nabídky doplnili. Mají však podle Vašeho názoru úředníci MO vyčkat příchodu nového ministra a nečinit nějaké další nevratné či zbytečné kroky?

Rozhodně je vhodné, aby se počkalo na novou politickou reprezentaci, která určí další směr vývoje. Činit vysoce strategická rozhodnutí na pomezí dvou vlád je riskantní a nefér. Jsem zásadně proti takovému postupu.

  • Souhlasíte s budoucí ministryní obrany Janou Černochovou, že schopnosti tzv. brigádního úkolového uskupení těžkého typu se neopírají jen o BVP, ale že je třeba se začít zabývat také otázkou hlavních bitevních tanků?

Souhlasím, nicméně pálí nás i nákup nadzvukového letectva a jsem toho názoru, že bychom se měli zaměřit na vzdušnou sílu. A jak už jsem zmínil, AČR musí pružně reagovat na hrozby 21. století, které se nacházejí i v kybernetickém prostředí. Řada konfliktů probíhá asymetricky, národní bezpečnost je dnes definována i odolností např. nemocnic a kritické infrastruktury obecně vůči útokům hackerů. Musíme myslet jinak, nekonvenčně. Stejně jako naši nepřátelé.

  • Tématem, které se skloňuje nejen v souvislosti s pandemií koronaviru, je strategická soběstačnost České republiky. V oblasti obrany jde pak o podporu českého obranného průmyslu a s tím také jeho exportních možností. Jaká řešení a jaké nástroje podpory v této oblasti považujete za optimální?

Jsme exportní ekonomika a jednou z našich devíz ve světě je právě náš obranný průmysl. Stojí za to se zamyslet nad jeho podporou, např. formou ekonomické diplomacie.

  • Máte důvěru ve zkušenosti a odbornost budoucí ministryně obrany Jany Černochové?

Jana Černochová se věnuje problematice obrany už od svého prvního zvolení v roce 2010, byla velmi aktivní jak v původně větším Branně-bezpečnostním výboru, tak i následně po rozdělení na dva výbory v tom pro obranu. V minulém volebním období byla jeho předsedkyní. Dle mého názoru je připravena vést tento rezort. Já jsem připraven s ní v rámci mé parlamentní role spolupracovat.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace