Security magazín oslovil místopředsedu Výboru pro obranu Radovana Vícha (SPD), aby zjistil jeho stanovisko ke zakázce na nákup dvou radiolokátorů Věra-NG od společnosti ERA. Co poslanec na tento nákup říká?
1. Pane poslanče, ministr obrany Metnar tvrdí, že navýšení ceny za radiolokátory Věra-NG, je v pořádku. Co si o tom myslíte vy?
Podle mě to v pořádku není. Cena již byla tak vysoká v rozpočtu, nicméně asi poloviční. Cena, za kterou se radiolokátory nakoupily, to znamená 1,5 miliardy korun, je minimálně dvojnásobně, ne-li trojnásobně vyšší. Vzhledem k tomu, že se o tyto systémy zajímám, tak tvrdím, že po předražené zakázce na americké vrtulníky se i v tomto případě jedná o další tunel v rozpočtu ministerstva obrany.
2. Byl Výbor pro obranu o podezřelé zakázce ze strany ministerstva informován? A věděl jste vy a další poslanci o zmíněné ceně 1,5 miliardy korun za radary?
My jsme jako Výbor pro obranu o zakázce informováni sice byli, ne však o tak vysoké ceně za radiolokátory. Jinak nesrovnalostí v zakázce je jistě více. Určitě bych vznesl příslušné dotazy na Ministerstvo obrany, pokud by zmíněná cena byla známá už v průběhu zadání. Co je nutné zmínit, informace o technických požadavcích na systém nejsou veřejné a některé údaje pak podléhají utajovanému režimu. Můžeme tedy projednávat spornou zakázku s vyloučením veřejnosti, nebo v podvýboru pro akvizice, tam je jednání neveřejné.
3. Pozice ministra Metnara je často srovnávána s exministrem doprava Kremlíkem, který byl po skandálu s e-shopem na dálniční známky odejit. Jak vidíte pozici ministra Metnara v nákupu radiolokátorů Vy?
Ministerstvo obrany krmí ministra i veřejnost nesmysly a snaží se vše zamést pod koberec. Zde jen není ten tunel tak viditelný jako u dálničních známek. Cena radarů se zvýší o miliardu s končí jeden úředník. To je výsměch. Není zde skutečná snaha rozkrýt, kdo za tím předražením stojí. Ministerstvo obrany uvedlo, že NATO pořídilo zmíněné systémy za částku 434 milionů korun, ale že se jednalo pouze o přehledové radary. To však vůbec není pravda. Oba systémy totiž používají stejný hardware elektronického vybavení. A to není zdaleka vše. Obě zařízení musí plnit základní roli pasivního systému, to znamená odhalení neidentifikovaného cíle. Mezi systémy určené pro NATO a pro českou armádu je rozdíl akorát v tom, jakým způsobem jsou zjištěné informace využívány, jinými slovy v softwaru. Navíc si dovolím tvrdit, že naopak systémy pro NATO podléhaly větším a náročnějším požadavkům na standardizaci než ty pro naši armádu, kde v podstatě stačí vojskové zkoušky. Tudíž ten systém pro NATO by měl být dražší než ten, na který byla podepsána smlouva pro naší armádu.
4. Proč podle Vás ministr obrany Metnar neprověřil zakázku již dříve, a ne až nyní, kdy na povrch prosákly nové znepokojující skutečnosti a o zakázku se začali zajímat někteří členové Výboru pro obranu?
Řeknu to na rovinu, podle mě jde o totální selhání, protože schopný manažer má mít k dispozici tým, kterému může věřit. Na druhé straně musí jejich práci podrobovat kontrole a následně hodnotit. Ministr Metnar však začal situaci řešit pozdě, a to navíc pod tlakem médií a některých poslanců z Výboru pro obranu. Ministr si však nemůže myslet, že se vše jaksi zamete pod koberec, a to v navíc v době, kdy se na adresu MO množí kritika pro špatné čerpání peněz, hlavně co se týče strategických nákupů.
5. MO argumentuje znaleckým posudkem, kde je vše vlastně v pořádku. Víte vy něco o způsobu, jakým byl vybírán autor tohoto posudku, a zda jde o profesionála v oboru technologií a vojenského materiálu?
O tom informace nemám, ale musím zároveň dodat, že to vypadá na člověka, který má blízko nejmenovanému zbrojařskému holdingu, kde nadále panují příznivé vztahy ještě z doby bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Ale třeba je vše jinak.
Tagy