Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Land Rover Defender 130 Kajman
Pořízení lehkých útočných vozidel (LÚV) je vzhledem k očekávané hodnotě téměř 6 miliard korun jistě zásadní strategický projekt s cílem zavedení nové platformy 4x4 pro zajištění mobility lehkých jednotek, které byly mj. mezi prvními vyčleněnými pro posílení ochrany východního křídla NATO na Slovensku. Ve více než 50stránkové technické specifikaci se výkonnosti vozidla v terénu či na silnici věnuje MO téměř okrajově a jen velmi obecně. Poptávané lehké útočné vozidlo se žádanými minimálními parametry příliš neliší od letitých zavedených lehkých obrněných vozidel IVECO. Moderní lehká obrněná vozidla jsou ale mnohem ambicióznější, a lehká útočná vozidla pro výsadkáře by se v terénu měla pohybovat ještě svižněji a překonávat překážky rychleji a spolehlivěji.
Základním požadavkem pro lehké útočné vozidlo má být jeho mobilita v terénu i na silnici, rychlost přepravy osádky a možnost transportu v letounech NATO, i výsadku na padáku, což, jak víme, MO vůbec nebere v úvahu. Požadavek na přepravitelnost ve standardních letounech NATO sice uvedená je, ale jen v obecné rovině, s výjimkou požadavku na přepravu uvnitř a v podvěsu pod americkým dopravním vrtulníkem Chinook, kterým ale vzdušné síly AČR nedisponují. Oblast mobility vozidla v terénu i na silnici je přitom zarážejícím způsobem v zadávací dokumentaci zmíněna jen následujícím způsobem:
Mezi technickými parametry vozidla vidíme přední a zadní nájezdový úhel 40°, resp. 30°, maximální poloměr zatáčení 15 m, maximální rychlost minimálně 110 km/h, minimální brodivost bez přípravy 700 mm, minimální stoupavost 55 % a minimální boční náklon 22°. "Pro zvýšení průchodnosti terénem je požadována schopnost řazení redukce (mód silnice terén), a pevné uzavření diferenciálu obou náprav, případně i uzavření mezinápravového diferenciálu." A to jsou v podstatě veškeré požadavky, které zadavatel na mobilitu lehkého útočného vozidla má.
Z 50 stran technické specifikace na lehké útočné vozidlo pro výsadkové jednotky jsou požadavky, které měly být formulovány armádou, skutečně mimořádně stručné, zejména porovnáme-li je s velmi podrobnými požadavky týkajícími se elektrické instalace, informačních technologií nebo komunikačních prostředků vozidla. I otázka ochranného maskovacího nátěru nebo maskovacího pokryvu zabírá mezi požadavky více místa než explicitní požadavky na mobilitu. Mezi nimi nefiguruje ani maximální požadovaná rychlost v terénu. Není řešeno zrychlení ani dojezd při různé rychlosti, překonávání příkopů, výstupnost (překonání kolmého stupně).
Mezi odpověďmi na upřesňující dotazy k zadání se jeden týká rovněž uspořádání náprav: "Je možno nabídnout při splnění všech ostatních technických parametrů uvedených v ZD beze změny uspořádání náprav ve verzi 6x6? Pohon 6x6 enormně zvyšuje mobilitu vozidla nejen z hlediska snížen měrného tlaku na jednotlivé hnané kolo/nápravu a umožňuje optimálnější řešení rozmístění požadované výbavy a výzbroje. Navíc pohon 6x6 výrazně zvýší trakci a průjezdnost v náročném terénu." Odpověď MO: "Při splnění všech ostatních technických parametrů uvedených v ZD lze nabídnout uspořádání náprav i 6x6."
Jde o zjevnou narážku na maximální celkovou hmotnost vozidla včetně balistické ochrany STANAG 4569, Ed.3 Level 2, která má činit 9500 kg. Tím je míněna rovněž protiminová ochrana Level 2A či vyšší, která je zmíněna v "dalších společných požadavcích". Problematiku tohoto požadavku nastínil redakční kolega Milan Váňa v uplynulém týdnu: "Zesílení balistické ochrany spodku vozidla zvýší jeho hmotnost, ale upřímně, výsadkáři by měli působit v týlu nepřítele, a ne v minových polích na frontě, takže i IED jsou méně pravděpodobná. Nelze říci, že je možno je vyloučit, ale proč by někdo zaminoval nebo nastražil IED na své cesty, a výsadkáři se mají pohybovat ve skrytu, nikoliv na dálnicích (...) Výsadkáři potřebují rychlá a pohyblivá vozidla, s vysokou průchodivostí terénem a vytrvalostí a spolehlivostí. Potřebují vozidla s palebnou silou ale možností rychlého opuštění při nastřelení. Při pohybu v týlu nepřítele se spíš dostanou pod palbu, než najedou na IED nebo minu (...)"
Nedostatečnost specifikace LÚV si lze přiblížit srovnáním reálných schopností dvou lehkých obrněných vozidel, a sice v armádě již zavedeného LOV IVECO, a vozidla Oshkosh JLTV, které bylo provedeno v rámci dynamických ukázek na veletrhu IDET 2021. Toto srovnání představujeme pouze jako demonstrativní ukázku srovnání dvou obrněných platforem, což v žádném případě neznamená, že platforma Oshkosh JLTV nebo LOV IVECO mohou, resp. mají být pro naše výsadkáře řešením.
Pro LOV IVECO je uváděn vnější průměr zatáčení 14,3 m (LÚV má mít max. 15 m), stoupavost 60 % (LÚV má mít min. 55 %), statická příčná stabilita 17° (LÚV min. 22°), brodění bez přípravy 850 mm (LÚV min. 700 mm). Nad rámec požadavků na LÚV pro své IVECO armáda uvádí schopnost překonat kolmý stupeň vysoký 350 mm. U vozidla Oshkosh JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) lze dohledat poloměr zatáčení 8,22 m, brodivost bez přípravy 1500 mm, stoupavost 60 % a náklon 40 %, a především pak schopnost překonat kolmé stupně vysoké 60,7 cm (24 palců) vpřed i vzad, a schopnost sjet z kolmého stupně vysokého 45,7 cm při rychlosti 24 km/h, a to bez utrpěného mechanického poškození.
Při pohledu na tyto údaje je zřejmé, že poptávané LÚV vyhoví požadavkům, i když splní parametry, které nejsou od LOV IVECO příliš vzdálené, a v některých případech je z hlediska mobility dokonce nedosahují. Podíváme-li se pak na chování LOV IVECO v reálných situacích, je na první pohled zřejmé, co výše uvedená čísla znamenají. Nároky na mobilitu znamenají schopnost vypořádat se s významnými terénními překážkami, spolehlivě a rychle. Proč není v případě LÚV specifikace mobility konkrétnější a ambicióznější, a to do té míry, že zadavatel dokonce připouští uspořádání náprav 6x6? Výsadkáři přece musejí vědět, jak se má jejich vozidlo pohybovat v terénu.
video: youtube
video: Dynamická ukázka LOV IVECO zavedených v AČR a vozidla Oshkosh JLTV na IDET 2021