Moderní děla armáda potřebuje, probíhající konflikty jejich efektivitu potvrzují. Prioritní nákupy je třeba dotáhnout do konce

Moderní děla armáda potřebuje, probíhající konflikty jejich efektivitu potvrzují. Prioritní nákupy je třeba dotáhnout do konce
Autor: Nexter|Popisek: CAESAR
23 / 04 / 2021, 13:00

Kromě sledovaných pásových BVP a protivzdušného systému SPYDER přešlapuje na místě také akvizice samohybných děl ráže 155 mm, kde se Ministerstvo obrany rozhodlo v loňském roce vydat cestou mezivládní dohody s Francií a pořízení houfnic CAESAR na podvozku TATRA. Samohybná děla se do určité míry stala symbolem populistických komunistů při jejich tlaku na obranný rozpočet. Argumentovali tím, že v současné situaci "děla nepotřebujeme". Odpovědí by mohlo být klasické "Ti, kdo své meče překovali v pluhy, budou orat pro ty, kteří tak neučinili." Efektivní samohybná děla jsou pro armádu nepostradatelná. A sledovali jsme to v přímém přenosu na Náhorním Karabachu, a vidíme to dlouhodobě i na Ukrajině.

V každém okamžiku mírového stavu si lze říci, že "děla teď nepotřebujeme" nebo že "tanky, stíhačky a radary mohou počkat" na vhodnější dobu, kdy bude stát bohatší. Nejen proto, že geopolitická situace je v posledních letech vše možné, jen ne stabilní, jsou takové úvahy nebezpečné. Pořídit efektivně efektivní výzbroj není úkolem, který lze provést ze dne na den. Loutničkou si ji nenabrnkáme, až bude potřeba, a představa, že už nikdy potřeba nebude, je při pohledu do dějin Evropy naivní a vyloučená. Ostatně "si vis pacem, para bellum", chceš-li mír, připravuj válku, zní klasická po tisíciletí tradovaná moudrost a není to vtip. Rozvíjet a udržovat efektivní ozbrojené síly je jedním ze základních předpokladů udržení mírového stavu díky odstrašení případného agresora. Moderní a efektivní zbraně takového cíle dosahují přesvědčivěji než výběhové až muzejní kusy.

Armáda České republiky, resp. její 13. dělostřelecký pluk spoléhá dosud na samohybné kanónové houfnice DANA z přelomu 70. a 80. let, osazené zbraní ráže 152 mm s dostřelem asi 20 km. Až výzbroj jeho obou oddílů nahradí moderní děla standardní ráže zemí NATO, tedy 155 mm, účinnost palby a dostřel výrazně vzrostou. Moderní dělostřelectvo je mimořádně účinnou a důležitou zbraní. A to především kombinací technologií podporujících přesnost a vlastností projektilů schopných efektivně působit proti různým cílům na velké vzdálenosti, které u moderních zbraní oscilují dnes právě kolem 40 km s konvenční municí, a výrazně ji přesahují s municí s prodlouženým dostřelem a municí naváděnou.

Lze tedy s nadsázkou říci, že od "prachu bylo málo bratře Žižko, koule nedoletěla tož popojedem" se dělostřelectvo posunulo do multifunkčního širokospektrálního bojového podpůrného prostředku. Je schopno precizního ničení cílů na malé i velké vzdálenosti, přímé i nepřímé palby, plošného pokrytí cílů i dalších úkolů. A zavedení a udržení takovéto schopnosti není záležitost pár měsíců, ale jsou to roky výcviku a kontinuální modernizace, nehledě na potřeby vycvičených záloh.

V souvislosti s konfliktem na Náhorním Karabachu se hodně mluvilo a psalo o roli bezpilotních prostředků, kterou nelze pominout. Dělostřelecká munice ovšem bude vždy levnější než tzv. "sebevražedný" dron. A pozorovací či průzkumné drony jsou tu mj. právě pro posílení efektivity dělostřelectva, a dalších prostředků. Většinu škod nepříteli, a nyní zcela odhlédněme od složitých politických kořenů a souvislostí konfliktu, způsobilo dělostřelectvo, což potvrzuje trend, který tato zbraň nabrala v průběhu konfliktů 20. století. Schopnost působit značnou silou na velkou vzdálenost za relativně nízkých nákladů se dlouhodobě projevuje ve významné roli dělostřelectva i v konfliktu mezi Ukrajinou a separatisty na východě země. A pokud hovoříme o dělostřelectvu, máme na mysli jeho komplexní schopnost, tedy hlavňové dělostřelectvo, salvové raketové dělostřelectvo i samohybné minomety.

Jednání s Francií, resp. výrobcem houfnic CAESAR, které mají v české armádě nahradit houfnice DANA, byla oznámena v červnu loňského roku. Již pro letošní rok počítá MO ve svém rozpočtu s výdajem 0,5 miliardy korun z celkové částky bezmála 6 miliard. Kromě otázky údajně Francouzi požadované vyšší zálohy, která finalizaci kontraktu zpozdila, se diskuse vedou také o účasti českého obranného průmyslu na zakázce. Zásadní otázkou v tomto směru je možnost využít schopností domácího obranného průmyslu pro dodávky munice pro nová děla. Pro Francouze je výhodnější prodat do Česka licenci na vlastní munici. Pro Českou republiku je zase výhodnější "krmit" své dělostřelectvo svou domácí municí od svých domácích výrobců, s jejich technologiemi.

Faktem zůstává, že, podobně jako v případě systému protivzdušné obrany SPYDER, je i akviziční projekt samohybných děl zatím neuzavřený, a patří tak k těm roky zmiňovaným prioritám Ministerstva obrany a Armády České republiky, které nabírají zpoždění. A mohou v důsledku faktu, že žijeme volební rok, nabrat zpoždění další plynoucí jednoduše z logické potřeby nového ministra obrany se po volbách napřed důkladně seznámit s podmínkami kontraktu, než za ně podpisem převezme odpovědnost. S nákupem děl pak úzce souvisí také pořízení a zavedení nového systému řízení palby dělostřelectva. Na ten je pro letošek již vyhrazeno v rozpočtu 263,4 milionu z celkové bezmála miliardy, ovšem ani zde dosud ke zřetelnému posunu nedošlo. Soutěž má pořádat Vojenský technický ústav. I zde se lze snadno dostat pod tlak z důvodu nedostatku času.

Podle čtvrteční informace je cena samohybných děl CAESAR od společnosti NEXTER (i protivzdušných systémů SPYDER od společnosti RAFAEL) v předběžné nabídce vyšší, než jakou Ministerstvo obrany předpokládalo a s jakou od začátku akvizice pracuje, v případě děl konkrétně o více než 2 miliardy korun. "S tím se nemůžu ztotožnit, budeme s dodavateli dále jednat," uvedl na svém twitterovém účtu ministr obrany Metnar.

A tím se nepřímo dostáváme k dalšímu zpoždění v uvedených projektech a celkem přímo se tedy vše posunuje k řešení až příští vládě - v mašličkách i bez nich. Navíc pokud sečteme již pro tento rok alokované finance, tedy 5 mld. na BVP, 0,263 mld. na SŘP-D, 0,5 mld. na CEASAR a nějaký ten milion či miliarda na další projety jako SPYDER, je otázkou, zda je ministr obrany Metnar schopen tyto finance utratit, když vyhrožoval rezignací, a zda skutečně MO letos něco z těchto životně důležitých projektů zrealizuje.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace