Autor fotografie: Adam Hauner, CC BY-SA 4.0|Popisek: T-54/55
Válka na Ukrajině jednoznačně testuje i možnosti a schopnosti obranného průmyslu, ale též schopnosti improvizace či kapacity pro modernizaci existujících systémů. Velký posměch vyvolalo, když Rusko začalo na frontu posílat ze skladů tanky T-54/55. Jenže se zdá, že i Ukrajině zcela docházejí zásoby a dodávky ze západu nejsou schopny pokrýt spotřebu v konfliktu velkého rozměru a po dlouhou dobu.
Ukrajina začala na pásová vozidla MT-LB, jež slouží obvykle spíše jako pásové tahače, instalovat děla D-44 ráže 85 mm. Tato děla byla vyráběna v letech 1944 až 1953 a jednalo se o tažené polní dělostřelectvo. Byť ráže 85 mm byla standardem i pro tanky T-34/85. Ukrajinci montují tyto muzejní zbraně s dostřelem cca 15,5 km na pásová vozidla MT-LB, kde je upravena zadní část vozidla, aby při zákluzu a „vyhození“ nábojnice byl za zbraní dostatečně volný prostor. Tedy minimálně zadní dveře musí být otevřeny a obsluha musí skákat na transportér a dolů z něj. Ale každý výstřel a zásah se počítá, i kdyby to bylo dělo z napoleonských válek. Ale svědčí to o tom, jak narostla důležitost hlavňového dělostřelectva a jak je Ukrajina na hraně možností zásobovat svoji armádu. Kdysi ruským propagandistou řečené, že v případě nouze sundají i tanky z památníků druhé světové války se na Ukrajině pomalu stává realitou.
Na internetu byly zveřejněny fotografie ukrajinských bojovníků s kulomety PM M1910 MAXIM, jež si zabojovaly již za Velké říjnové revoluce v Rusku i během druhé světové války. Dále jsou k dispozici fotografie bojovníků se samopaly PPŠ-41 ŠPAGIN, ale ne s ikonickým bubnovým zásobníkem na 71 nábojů, ale s klasicky tvarovaným na 35 nábojů.
Jinou ikonou z historie jsou kulomety Děgťarjev DP-27, jež byly jednoznačně poznatelné dle umístění zásobníku. Kruhový zásobník na vrchu kulometu jim přinesl přezdívku gramofon. S jiným zásobníkem a též přímým ukončením hlavně (bez rozšířeného tlumiče záblesku při výstřelu na ústí hlavně) byl i kulometem ve výzbroji tanků T-34.
Začíná být celkem evidentní, že válka na Ukrajině ji vyčerpává, a že Rusko, byť z dob druhé světové války nebo Stalinovy éry, má stále kde brát a doplňovat. Kdežto Ukrajina, pokud nezesílí západní pomoc, toto nemá šanci zvládnout. Je narušen obchod s obilím, trasy plynu a ropy, jsou blokovány dodávky dalšího i nevojenského zboží.
Pokud nedojde k zásadní operaci a dodávkám ze západu, lze se obávat toho, že konflikt zamrzne na určitých hranicích/liniích a ani jedna strana nebude mít dostatek sil a prostředků k finálnímu řešení. Spíše je nashromáždí Rusko než Ukrajina, a to i s ohledem na aktivity mnoha zemí rozšiřujících skupinu BRICS, která se chce odpoutat ekonomicky od USA.
Ještě mnohé může říci Čína, ale i ta má své zájmy v Rusku a USA a Evropě, které nebude chtít fyzicky ohrozit. Politická prohlášení jsou pak jiná agenda.
Zdroj: defensenews.com, popularmechanics.com, eurasiantimes.com, economist.com