Autor fotografie: Excalibur Army|Popisek: BVP Šakal
Pásová bojová vozidla pěchoty. Loni touto dobou jsme řešili otázku, je-li lepší osádková, nebo bezosádková věž, diskutovala se "britská pěchotní škola" a armáda vypočítávala nepřekročitelné parametry pro své nové obrněnce pro mechanizovanou pěchotu, které měly nahradit dosluhující BVP-2. Ekonomický rámec pro tyto úvahy se ovšem mění a změní, a to k horšímu. Tendr na pásová BVP směřuje ke zrušení, nebyl-li již neoficiálně odpískán, což nastoluje otázku: kudy dál. Možných variant je několik a inspirace pro ty nejzásadnější úsporné kroky nabízí pohled na Slovensko nebo do Francie.
Očekávaná a nevyhnutelná úsporná opatření v důsledku přiškrcení ekonomiky protipandemickými opatřeními si vyžádají zásadní změny i v koncepci rozvoje armády. Jejich obětí nemůže nebýt v nějaké formě také největší zbrojní zakázka v historii samostatné České republiky, tedy pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty v sedmi variantách (bojová, velitelská, průzkumná, ženijní, zdravotnická, dělostřelecký průzkum, vyprošťovací).
Takto armáda v létě 2018 shrnovala důvody pro náhradu stávajících BVP-2: "Ve výzbroji AČR je provozováno zastaralé bojové vozidlo pěchoty BVP-2 a jeho modifikace. Schopnost BVP-2 plnit palebné úkoly je za snížené viditelnosti značně omezena. Vozidlo je z dlouhodobého hlediska nenasaditelným prostředkem, protože nemá systém datového přenosu informací, není zařaditelné do operačně taktického systému velení a řízení pozemních sil, nemá systém řízení palby a poskytuje pouze základní ochranu osádce proti protitankovým minám, improvizovaným výbušným nástrahám a působení palebných prostředků a střepin. Používaná munice BVP-2 není standardizována v rámci NATO."
Ovšem nikdo tehdy nepočítal s tím, že necelé dva roky později bude ekonomika státu na několik měsíců ve velké míře "vypnuta" - oficiální a ucelená reakce Ministerstva obrany nebo armády v tomto smyslu zatím nepřichází. Probíhají analýzy, na jejichž základě bude rozhodnuto. Můžeme se ale zamyslet nad možnostmi a vyjít přitom ze zkušeností ze zahraničí.
Některým jsme se již věnovali. V první řadě se nabízí možnost redukovat počet základní varianty nového vozidla a některé specializované varianty převést z pásů na levnější a v České republice vyráběnou kolovou platformu jako Pandur II nebo TITUS, které již v armádě zavedené jsou.
A je-li řeč o těchto vozidlech, můžeme rovnou nastřelit i radikální variantu. Vyžadovala by zásadní přehodnocení koncepce rozvoje pozemních sil AČR i úpravu závazků vůči NATO: totiž zcela rezignovat na pásová BVP a přejít u mechanizované pěchoty plně na kolové podvozky. Výhody takového, opravdu radikálního, řešení by byly zřejmé: 1) nižší cena, 2) výroba vozidel v České republice, 3) levnější provoz a údržba. Inspiraci pro takový krok lze nalézt například ve Francii.
Francouzská armáda v současnosti neprovozuje pásová bojová vozidla pěchoty. Zvyšuje tím mj. strategickou mobilitu svých ozbrojených sil, přepravitelnost jednotek vzduchem, nižší náročnost na vnitrostátní infrastrukturu. A nevýhody jsou také zřejmé: pásová vozidla se lépe pohybují v těžkém terénu a pásový podvozek uveze těžší pasivní i aktivní ochranu, výzbroj, vybavení, atd. Mohou tedy úzce spolupracovat s tanky, vzájemně se podporovat a jít do kontaktu s nepřítelem na vzdálenost a s intenzitou boje, kterou si lehčí kolová technika nemůže dovolit.
Je-li takový krok radikálním, můžeme říznout ještě hlouběji, a omezit cenu dále tím, že některé z variant, které nejsou prvoplánově určené k vedení přímého boje, postavit jako nepancéřované na kolový domácí podvozek, nejlépe a v českém prostředí nevyhnutelně Tatra. A mít tedy obrněná kolová bojová vozidla pěchoty u obou mechanizovaných brigád (dosud "lehké" 4. brigády rychlého nasazení a "těžké" 7. mechanizované), a neobrněná doprovodná vozidla.
A jakousi střední cestou by mohla být "slovenská cesta", tedy modernizace stávajících BVP-2 (kde rovnou dodejme, že vzhledem k jejich celkovému počtu jde o jiný příběh než podivná a zdražená/předražená modernizace třiceti tanků T-72). Jde o řešení, kterým se dávno před koronavirovou pandemii vydalo Slovensko.
AČR provozuje při 7. brigádě asi stovku BVP-2. Další vozidla tohoto typu má ve skladech, dále skladuje množství starších BVP-1, a u různých útvarů pak disponuje různými specializovanými verzemi na podvozku BVP-2. Slovensko má v tomto ohledu počty s AČR plně srovnatelné: ve službě stále má desítky BVP-1, na padesát OT-90, bezmála stovku BVP-2, několik desítek průzkumných BPzV Svatava.
Slovensko, které leží východněji než Česká republika, tedy blíže k případné hrozbě, kterou by odvracela mj. mechanizovaná pěchota na pásových BVP, se rozhodlo již v roce 2016 nová BVP nepořizovat a modernizuje stávající. Na úvod šlo o modernizaci 35 průzkumných Svatav a BVP-1, které jsou označovány v nových verzích jako BPsVI a BVP-M. Přičemž průzkumná pásová vozidla budou v praporu ISTAR nahrazována vozidly na kolových podvozcích 4x4 (jako Patriot nebo Gerlach), a průzkumná pásová vozidla budou převedena na standard BVP-M, tedy bojovou variantu BVP. Již na IDETU 2013 bylo představeno vozidlo BVP-M2 SKCZ (Šakal), a BVP-2 v tomto ohledu nabízí samozřejmě o něco vyšší modernizační potenciál než BVP-1.
Na úvod jsme citovali armádní důvody pro akvizici nových moderních BVP náhradou za BVP-2. Armáda by z nich musela notně slevit. Cílem by zatím nebylo rozvíjet schopnosti AČR pro 21. století ve smyslu všech argumentů pro nákup nových a technologiemi osazených BVP, ale prodloužit životnost BVP-2 a s nadějí, že nepřijde krize, která by si vyžádala nasazení těžké mechanizované pěchoty, odložit její skutečnou modernizaci do budoucna. Jako krok vynucený objektivní ekonomickou situací, a jakkoli obecně je třeba dodat, že nová BVP již dávno mohla být, pokud by se podivně nešachovalo s parametry a pokud by se tendr nevlekl tak dlouho. Připomenout můžeme třeba průtahy s výběrem právní kanceláře. Nadto je třeba si uvědomit, že zmíněná částka se týká pořízení vozidel, jejich vybavení, munice, náhradních dílů. Ale zavádění nové techniky přinese další náklady jako úpravu existující infrastruktury.
Nabízejí se další kombinace závisející na reálných možnostech rozpočtu a politické vůli: nižší počet nových moderních pásových vozidel doplněný o modernizované BVP-2, například. Nikdo dnes ovšem není schopný říci, jak bude státní rozpočet ve finále vypadat letos a v důsledku příští rok a v několikaletém výhledu. Na druhou stranu by armáda neměla čekat na to, co jí stát milostivě nechá, ale sama aktivně hledat a nabízet/požadovat řešení. Silným argumentem pro ni bude maximální možné zapojení domácího průmyslu, a to více než v době před krizí.
Základní matematika je zřejmá. Letošní schodek státního rozpočtu je (zatím?) 300 miliard. Z toho 50 miliard na pásová BVP představují šestinu. Po odečtení 40 % pro český zbrojní průmysl stále desetinu. Takové počty nejsou obhajitelné, a bude-li je MO a AČR prosazovat, pak i v případě, že budou úspěšní, ohrozí množství dalších nevyhnutelných investic do obnovy, údržby a rozvoje sil.