Mohl by mohykán studené války tank M60 Patton bojovat na moderním bojišti a přežít?

Mohl by mohykán studené války tank M60 Patton bojovat na moderním bojišti a přežít?
Autor: Raytheon|Popisek: M60A3 SLEP
23 / 02 / 2020, 10:00

Společnost Raytheon nabízí modernizaci tanku Pattonu, což z něj dělá zabijáka (tanků), ale ne přeživší. Do jaké míry je možné zmodernizovat tank z 60.let minulého století? Pokud bude AČR nakupovat tanky, měla by dostat i nabídku na M60 Sabra?

Patton M60 byl základem amerických tankových sil v 60. a 70. letech, než byl nahrazen tankem M1 Abrams, který je v současné oporou americké armády. V armádách devatenácti zemí však zůstává v provozu více než pět tisíc Pattonů. Začátkem tohoto roku Raytheon představil upgrade SLEP (Service-Life Extension Package) s novým motorem, systémem řízení palby a 120milimetrovým kanónem.

Tento upgrade soutěží s již existujícím nabízeným upgradem společnosti IMI (Israel Military Industries) pro jejich tanky M60 Sabra. Tanky Sabra v tureckých službách označené jako M60T dnes působí na bojišti v severní Sýrii, zatímco starší model Pattonů bojují na obou stranách války v Jemenu.

Nové Pattony jsou rychlejší a smrtelnější - ale jsou dostatečně odolné pro moderní bojiště?

U M60 je možné vysledovat původ až k těžkému tanku M26 Pershing, který v počtu několik desítek bojoval na konci druhé světové války. Z Pershingu se vyvinula řada tanků Patton vyzbrojených 90mm děly, včetně M46, M47 a M48. M60, představený v roce 1960, byl posledním z této vývojové větve. Vysoký těžký tank navržený k překonání všudypřítomného sovětského tanku T-54, díky jeho těžšímu pancéřování a 105mm dělu. Tanky M60 byly nasazeny do Evropy pro případ třetí světové války, bojů ve Vietnamu se nezúčastnily, s výjimkou některých mostních a jiných ženijních variant.

Zabojovaly si až na Středním východě, kde M60 Patton poprvé ukázal své schopnosti. Během Jomkipurské války izraelské M60 zachránily 7. a 188. obrněnou brigádu na Golanských výšinách, když prorazily útočící syrské síly s 3 tisíci tanků. Na jižní frontě však protitankové rakety AT-3 ničily M60 útočící proti egyptskému předmostí na Suezském průplavu. Vysoký profil dělal z Pattona snadný terč, jeho hydraulika na přední straně byla náchylná ke vzplanutí, když došlo k proražení pancíře.

Přesto Izraelci Patton milovali tak, že poslední stroje byly v provozu až do roku 2014, jako několik generací tanků Mag'ach.

Tanky Patton dostaly během svého života poměrně málo vylepšení. Avantgardní varianta M60A2 měla kanón 155mm, který mohl vystřelovat protitankové střely Shillelagh, ale M60A2 byl rychle vyřazen z důvodu technických omezení. Finální verze M60A3 TTS, přišla se zdokonalenými systémy řízení palby a termovizním zaměřovacím systémem, díky kterým se stal tento tankový veterán účinným nočním bojovníkem. Některé verze námořní pěchoty byly dokonce vybaveny reaktivním pancířem.

V 80. letech však Sovětský svaz vyvezl velké množství tanků T-72, který se Pattonu rovnal nebo ho převyšoval jak v pancéřování, tak v palebné síle. Mezitím Spojené státy představily tank M1 Abrams, který se ukázal jako rozhodující technologický skok vpřed díky palebné síle děla ráže 120 mm a díky ochraně kompozitním pancéřováním.

Poslední americké M60 byly provozovány americkými mariňáky a prošly těžkými boji ve válce v Zálivu v Kuvajtu v roce 1991, kdy vyřadily okolo 100 iráckých tanků (obvykle T-55) za cenu ztráty jediného Pattona. Tato situace však odrážela více neporovnatelný výcvik a taktiku nepřátelských stran než kvalitu amerického tanku, a ten byl krátce nato vyřazen z americké armády.

M60 však zůstávají nejpočetnějším hlavním bojovým tankem i v současné době v mnoha zemích, včetně Egypta (1 700), Turecka (932), Tchaj-wanu (450), Saúdské Arábie (450), Maroka (427), Thajska (178) a Bahrajnu (180).

SLEP upgrade firmy Raytheon se zaměřuje na vylepšení palebné síly a mobilitu. Kanón M68 byl nahrazen výkonnějším M256 ráže 120mm z tanku Abrams. To změní Patton z tanku, který bojoval proti prastarým T-72 z 80 let, na tank, který dokáže penetrovat pancíř nejmodernějších tanků. Navíc, aby skutečně cíl zasáhl, má M60 SLEP nový systém digitálního zaměřování převzatý z M1A1D. Moderní zaměřovací počítače značně vylepšily střelbu za jízdy a hydraulický systém pro otáčení věže byl nahrazen elektrickým, což zvyšuje rychlost otáčení a snižuje výše uvedený problém se vzplanutím při zásahu.

Raytheon nahradil dieselový motor o výkonu 750 PS zbrusu novým motorem o výkonu 950 PS, což zvýšilo maximální rychlost tanku až na rychlost více než 40 mil za hodinu (zhruba 64 km/h), což je hodnota téměř shodná s moderními tanky (na silnici s pevným povrchem až 70 km/h).

Videozáběry prototypu ukazují řadu dalších změn, které nebyly zmíněny ve videu firmy Raytheon. To by mohlo být výsledkem spolupráce s dalšími společnostmi na tomto prototypu. Je vybaven přídavným lamelovým pancířem na přední a boční straně věže a velmi tenkým pasivním pancéřováním na korbě. APU a klimatizační systém byly namontovány do velkých boxů v zadní části vozidla.

Jak užitečné jsou tyto upgrady?

Silnější motor pomůže tanku Patton udržet krok s ostatními mechanizovanými jednotkami na bojišti, ale ani po tomto navýšení není výkonová hmotnost M60 nijak úchvatná.

Se 120mm a novým systémem řízení palby může M60 zasáhnout a zničit většinu tanků, které se dnes používají, na střední až dlouhou vzdálenost. Posádky vylepšených M60 budou pravděpodobně postrádat pokročilé střely z ochuzeného uranu M829E3 a E4 určené k likvidaci tanků s reaktivními pancéřovými systémy, ale ty má zatím jen velmi málo tanků. Takže M60 SLEP může být slušný lovec tanků.

Většina tanků na bojišti však dnes nebojuje s jinými tanky. Bojují s povstaleckou pěchotou, která stále více používý moderní protitankové řízené střely dlouhého doletu, jako je Kornet, a na kratší vzdálenost RPG různé provenience. Nejlepší z těchto zbraní se osvědčily i proti moderním tankům, jako jsou M1 Abrams a Merkava.

Patton je mnohem zranitelnější než M1 nebo Merkava, nebo dokonce i starší T-72! Čelní pancéřování tanku Patton je hodnoceno jako ekvivalent 253 milimetrů válcovaného tvrzeného pancíře (RHA – Rolled Hardened Armor), ale moderní M1A2 Abrams má stejnou hodnotu 800 až 1 300 mm podle druhu náboje.

Naproti tomu střely z 90. let ráže 120mm mohly proniknout ekvivalentem přibližně 700 RHA a protitanková raketa AT-17 Kornet může proniknout do 1300 milimetrů RHA.

Patton je také snadnější zasáhnout kvůli jeho vysokému profilu, a je více pravděpodobné, že po zásahu vzplane, protože munice není uložena odděleně, jak to je například v tancích Abrams nebo Leopard.

M60 SLEP nemá vylepšené pancéřování na rozdíl od izraelského upgrade s označením Sabra, který již prošel střetnutím se střelou Kornet, když byl turecký M60T v Iráku v Bašiquu zasažen touto protitankovou střelou. Tank byl vyřazen, ale posádka přežila, což se ale nestalo během dalších střetů, kdy je odhadováno, že jedenáct tureckých M60 skončilo v plamenech.

Ztráty M60 jsou ale ještě horší v Jemenu, kde Pattony provozují jak armádní jednotky podporující hútijské povstalce, tak Saúdská Arábie.

Co z toho vyplývá?

Upgrade firmy Raytheon dělá z M60SLEP zabijáka jiných tanků díky dělu a zaměřovacím systémům, ale rozhodně se z něj nestal tank, který se z bojiště vrátí zpět. V moderním pojetí boje, kdy i Rusové vždy razící teorii „nas mnogo“ hodlají chránit posádky tanků Armata obrněnou kapslí, se ukazuje jako anachronismus patřící na bojiště maximálně třetího světa. Raytheon M60A3 SLEP či izraelská Sabra na moderní bojiště již nepatří.

Za druhé světové války byly v tankových jednotkách zařazeny tzv, stíhače tanků, což odpovídá modernizovanému M60 - velká palebná síla, slabé pancéřování. Dalším klíčovým momentem je, že např. česká armáda chce hlavní bojové tanky modernizovatelné během dalších 30-40 let, což M-60 evidentně nemůže splnit, stejně jako v oblasti BVP vozidlo CV-90, jež vzniklo ve stejné době jako BVP-1/2.

Armáda ČR by výše zmíněný tank vůbec neměla brát v úvahu během výběru hlavního bitevního tanku pro 21. století, a to ani v případě, že by izraelská strana projevila snahu dodat tyto tanky za dumpingovou cenu. Života našich vojáků si musíme cenit více než peněz.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace