foto: ODIN / Public domain /Ruský dron Molnija-2
Kreml instaluje na své osvědčené drony Molnija magnetický kompas za čtyřicet korun. A výsměch opravdu není na místě. Další inovace po optických kabelech a napojení na Starlink.
Rusko je oprávněně terčem kritiky za stále propastnější technologickou zaostalost prakticky ve všech směrech. Neschopnost pracovat s polovodiči, které jsou nezbytně nutné pro sofistikované elektronické systémy jako AESA radary, je dostatečně známá. Ruská PVO kolabuje proti ukrajinským dronům jako FP-2 nebo Hornet kvůli absenci adekvátní senzoriky proti malým a středním dronům na systémech jako Pancir-S1 nebo třeba APS Arena-M. Zatímco MiM-104 Patriot dokáže senzoricky zachytit i malý dron, i když proti němu není určen, jeho ruský ekvivalent S-400 toho není schopen. Přesto Rusko dokáže přicházet s velmi zajímavými inovacemi jako je třeba obyčejný kompas za 40 korun.
Optický kabel a Starlink
Když Ukrajina vstoupila do ruské Kurské oblasti, bylo naprosto zjevné, že Rusko vůbec netuší, jak je vytlačit. Ukrajinské rušičky v té době likvidovaly 90 % ruských dronů. Takže Rusové přišli s do té doby neznámou inovací. Byly jí drony naváděné pomocí optického kabelu Vandal. Rušičky proti nim nefungovaly a Ukrajinci byli vytlačeni, protože Vandaly nejprve zlikvidovaly EW Kyjeva. Dalším pokrokem Rusů bylo využívání terminálů Starlink k navádění jejich dronů. GPS rušičky byly najednou mimo hru. Aktuálně přišel další skok v podobě dronů Molnija-2.
Specifikace Molnija-2
Podle Odin původní Molnija sloužila jako kamikadze dron, ale verze Molnija-2 přinesla významná vylepšení, včetně dvou motorů umístěných na křídlech, přepracovaného trupu, prodlouženého doletu a zvýšenou kapacitu hlavic. První modely nesly kumulativní munici založenou na protitankových granátech RPG-7, zatímco pozdější varianty byly vybaveny různým užitečným zatížením, včetně protitankových min TM-62 obsahujících 10 kilogramů výbušniny, což odpovídá 7,5 kilogramu TNT, termobarických hlavic z granátometu RPO-A Šmel, kumulativních hlavic KZ-6 a KZ-7 a zápalné munice.
Pokud je dron vybaven 40kilometrovou cívkou optického kabelu o hmotnosti přibližně 4 kilogramy, dostupné užitečné zatížení dronu se sníží na 4–5 kilogramů, ale stává se imunním vůči tradičnímu rušení elektronického boje a může dosáhnout doletu přibližně 30 kilometrů. V prosinci 2025 ukrajinská vojenská zpravodajská služba identifikovala novou průzkumnou adaptaci s označením Molnija-2R. Tato varianta nahrazuje hlavici pokročilou sledovací elektronikou a obsahuje mikropočítač Raspberry Pi 5, čínský mini počítač F8 s licencovaným systémem Windows 11, kameru SIYI ZR10 s 10násobným optickým zoomem a tříosou stabilizací a satelitní komunikační terminál Starlink.
Molnija s AI
Je třeba upozornit, že Molnija-2 je stále z překližky a hliníkových trubek. Klíčem je jednoduchost a cenová dostupnost, protože drony mají útočit i v rojích. Rychlost čini 90 km/h a dosah je maximálně 40 kilometrů. Rusové už tento UAV vybavují umělou inteligencí (AI). Samozřejmostí jsou systémy elektronického boje (EW) a aktuálně podle Defence Blog i magnetickým kompasem za dva dolary (cca 40 korun). Jednoduché a primitivní řešení, které ovšem dron dokáže dovést tam, kam je třeba.
Magnetický kompas za 40 korun
Pokud ukrajinský EW, především tedy rušičky, Molnyja-2 oslepí, kamera dronu sa automaticky natočí na magnetický kompas, podle kterého dron nadále pokračuje v letu k cíli. Kompas nemůže být rušen žádným rádiovým signálem na zemi. Když podle 19fortyfive selže navádění GLONASS nebo satelitní signál, nastoupí tato jednoduchá technologie. Dron pochopitelně nebude přesný, pokud nemá už přímo autonomní navádění v terminální fázi letu, ale zůstává nadále hrozbou, která přibližně letí k cíli. V zásadě geniální řešení Rusů. Kompas za 40 korun.
Tagy