Jak chce Moskva obnovit do roku 2036 ozbrojené síly za 1,1 bilionu dolarů?

Jak chce Moskva obnovit do roku 2036 ozbrojené síly za 1,1 bilionu dolarů?
foto: Oleg V. Belyakov / Wikimedia Commons / CC BY-SA/Su-34

Ukrajinské obranné zpravodajství uvedlo, že Rusko chce do roku 2036 investovat do obnovy ozbrojených sil 1,1 bilionu dolarů. Částka zřejmě není nereálná, ale velké otazníky jsou u technologického restartu.

Informaci o investicích za 1,1 bilionu dolarů přinesl Defence Express s tím, obnova už prakticky začala. Šéf Obranného zpravodajství Ukrajiny varuje, že tato iniciativa není jen o nových zbraních, je to strategická transformace ruského politického, ekonomického a společenského rámce v rámci přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem. Do obnovy už mají být zapojeny všechny sektory ruské vládnoucí struktury a zatím se projevují zvýšeným náborem vojáků a rostoucí vojenskou produkcí. Strukturální změny probíhají již ve vytváření nových vojenských okruhů v situaci, kdy už došlo k obnovení Moskevského a Leningradského vojenského okruhu. 

Hybridní válka Moskvy

 

Ukrajinci píší, že hybridní válka zůstává ústředním bodem přístupu Kremlu. Putin setrvale využívá a má využívat dezinformace, psychologické operace a kybernetické útoky s cílem oslabit mezinárodní podporu Ukrajiny a pochopitelně s tím související snahu destabilzovat západní demokracie. Navíc tato hybridní válka umožňuje Kremlu se vyhnout přímému konfliktu, na který aktuálně nemá, a na který se chce pomocí 1,1 bilionu dolarů nepochybně připravit. Moskva ještě navíc využívá pro rozšíření sfér vlivu zbytky Wagnerovy skupiny a Africké sbory v Africe. Zde ovšem už bude zákonitě narážet na Čínu, které se nepochybně nelíbí ani spolupráce se Severní Koreou. 

Kurganěc-25

Moskva potřebuje technologický restart

 

Investice 1,1 bilionu dolarů do roku 2036 nepochybně není nereálná při dlouhodobém nastavení ruské společnosti, která vždy armádu považovala za výkladní skříň země. Pokud ovšem pomineme výši částky, nabízí se otázka, jak se chce Rusko znovu stát konvenční velmocí, kterou aktuálně jednoduše není. Prakticky všechny dlouhodobě sledované ukazatele ruské armádní techniky jasně ukazují, že Kremlu naprosto ujel vlak už někdy v osmdesátých letech. V zásadě aktuálně neexistuje jediný faktor, který by ukazoval, že Rusko je schopno vyvinout a vyrábět jakoukoli sofistikovanou technologii, je potřeba technologického restartu. 

Klasickým případem je nejnovější ruský dron, o kterém píše militarniy.com. Systém značně podobný UAV Šáhid-136 je plný čínských komponentů. Koneckonců Geran-2 nebo Lancet jsou na tom stejně, pokud přímo nemají čipy od NVIDIA. Kreml zcela propásl vývoj polovodičových součástek a jejich aplikaci. Dalším vzorovým příkladem je tankový zaměřovač Sosna-U. Je vydáván jako ruský, ale klíčové komponenty, třeba termovize, jsou od francouzských firem Thales a Safran. Sosna-U je pro fungování třeba T-90M zcela klíčová. V poslední době prosákly informace o tom, že ruské jaderné ponorky musí akceptovat komponenty domácí výroby. Jejich realita je katastrofická. O korupci, kdy je třeba výměna součástky jen na papíře, nemluvě. 

T-14 Armata

Otázka zní, zda 1,1 bilionu dolarů bude do roku 2036 stačit

 

Velkým problémem Rusů jsou radary, které naprosto zjevně nedokáží lokalizovat ukrajinské FPV drony a střední UAV. Prakticky všechna modernizovaná letadla mají komponenty ze západu. To se mimo jiné jasně ukázalo u loňského apelu Macrona na Indii, aby přestala umožňovat dodávky západních komponentů pro Suchoje přes Kazachstán. Je to nepochybně jeden z důvodů proč vázne sériová výroba páteřních Su-57Su-34. Druhý důvod ovšem je, že Kreml nemá adekvátní linky na výrobu a dokonce ani lasery na jejich kalibraci. 

Technologická závislost Moskvy na Číně a západu 

 

Ve výsledku je Moskva naprosto závislá na dodávkách z Číny, protože ty západní se značně uzavřely. Jenže celé spojenectví Čína Rusko je jen z rozumu a Peking jen tak Moskvě nic nedá. Paradoxní je, že Kreml nedávno dostal z Číny moderní C-UAS systém Silent Hunter. Faktem ovšem je, že Rusové ho prostě nezvládnou ani okopírovat. Technologicky na to prostě nemají. Kreml do těchto záležitostí dlouhodobě neinvestuje tak, jak to udělala Čína. Je velkým otazníkem, jestli 1,1 bilionu dolarů bude vůbec do roku 2036 stačit. Stačí se podívat na těch málo ruských pokusů jako PAK DA, T-14, T-15, Su-75 nebo třeba Kurganěc-25. Mimochodem Rusové mají ve vývoji více jak deset BVP, měly by nahradit pravěké BMP


 

Tagy