Let obřího letounu Stratolaunch pro vynášení kosmických raket se blíží a měl by se uskutečnit v nejbližší době. Nedávno došlo také k představení plánovaných kosmických nosičů, které má vynášet. Mezitím se ale objevily i zajímavé dohady nad tím, jaký je jeho skutečný účel nosného letounu, tak celého projektu.
Vývoj nosného letounu s celým názvem Scaled Composites Stratolaunch byl oznámen v prosinci 2011. Oproti mnoha jiným projektů se ani nesetkal s výraznější skepsí – ostatně za vývojem stojí společnost Scaled Composites s konstruktérem Burtem Rutanem, jež stojí za suborbitálními raketoplány SpaceShipOne, SpaceShipTwo, jejich nosnými letouny a celou řadou dalších svým způsobem revolučních letounů.
psali jsme: Legendární americký letoun F-117 opět zachycen v letu. Proč?
Úkolem letounu Stratolaunch má být vynášení kosmických dopravních prostředků, ať už raket nebo vyvíjeného raketoplánu, v podvěsu. Následně má dojít k jejich odhození a tzv. vzdušnému startu, zatímco samotný nosný letoun se vrátí na zem. Výhodou takového počínání je, že raketa nemusí překonávat zhruba prvních 10 km výšky, jako když startuje přímo od země. Mělo by tak být možné vypouštění buď menších a levnějších raket anebo úspory paliva a získání vyšší nosnosti na oběžnou dráhu.
Ekonomická realita
Zatímco fyzikální výhody nutně platí, v případě ekonomické stránky věci je to jinak. O trochu menší raketa totiž vůbec nemusí být levnější anebo ne o mnoho, než raketa větší.
Ostatně něco takového můžeme vysledovat u kosmické rakety Pegasus, jež je v současnosti vypouštěna z podvěsu upraveného letounu Lockheed L-1011. Od roku 1990 startovala celkem 43 krát a podobně jako celá řada jiných projektů žádnou revoluci ve vynášení nákladů na oběžnou dráhu, nezpůsobila. Udává se, že její start přijde komerčního zákazníka na 40 milionů dolarů, přičemž na nízkou oběžnou dráhu dokáže ve variantě XL vynést jen nějakých 443 kg. Oproti tomu start rakety Falcon 9 od SpaceX vyjde řádově na 63 milionů dolarů a na oběžnou dráhu dokáže dopravit teoreticky až 22 800 kg při jednorázovém použití (Při vícenásobném použití to bude zhruba o třetinu méně, ale ani tak těžký náklad nosič v současných konfiguracích nevynášel. Obvykle ale tato raketa vynáší lehčí náklady na vyšší dráhy.).
Psali jsme: Nechá Kongres definitivně vyřadit F-117A Nighthawk?
Právě raketu Pegasus má přitom jako první z plánovaného sortimentu nosičů vynášet letoun Stratolaunch. A i když by jí vynesl do vyšší výšky, zvýší se její nosnost řádově o desítky kg, což jí oproti řadě konkurenčních nosičů z hlediska poměru nosnost/cena za start rozhodně nezvýhodní. Ostatně samotná společnost Stratolaunch uvádí na svém webu jako nosnost rakety Pegasus jen 370 kg na dráhu ve výšce 400 km.
Celé spektrum prostředků
Stratolaunch plánuje do provozu uvést celé spektrum prostředků, takže nezůstane jen u rakety Pegasus. Kolem roku 2022 by měl být uvedena raketa prozatím prostě označovaná jako MLV (Medium Launch Vehicle), která možná dostane název Kraken. Jak už současný název napovídá, zařadí se se svou nosností 3 400 kg mezi lehčí středně těžké nosiče a bude optimalizovaná pro krátký čas nutný k integraci nákladu a pochopitelně k flexibilním letovým profilům, což vzdušný start přímo vyžaduje.
O něco později by pak měla být podle současných plánů zařazena raketa MLV-H (Medium Launch Vehicle – Heavy). Ta už má být schopna dopravovat až 6 000 kg těžké náklady na nízkou oběžnou dráhu.
Zdaleka největší pozornost na sebe ovšem strhává raketoplán s neoficiálním pojmenováním Black Ice. Svým vzezřením totiž na první pohled připomíná vojenský experimentální raketoplán X-37B. A i když vezmeme v potaz, že fyzikální zákony platí pro každého a že při podobných zadání nám prostě vychází podobné tvary raketoplánu, jedno je jisté. A to že takový raketoplán má podstatně širší možné využití, což opět dává vznikat celé řadě diskuzí nad jeho případným vojenským významem.
Dohady nad utajením
Některé zahraniční servery jako Quartz nebo Popular Mechanics jdou ale ještě dále a spekulují dokonce nad tím, zda celá veřejná prezentace letounu Stratolaunch není jen zástěrkou pro jeho vojenské využití. Podobně jako v případě velké lodi Glomar Explorer, která měla zkoumat mořské dno (které i nakonec zkoumala), ale ve skutečnosti byla postavená k vyzdvihnutí potopené sovětské ponorky.
psali jsme: Americké letectvo plánuje dřívější vyřazení B-1 a B-2 než B-52
Argumentů těchto úvah je celá řada a nejsou úplně zcestné. Jedním z nich je fakt, že společnost doposud neoznámila jediného zákazníka, i když má v plánu vynášet raketu Pegasus prvně v roce 2020. V tomto ohledu je ale třeba připomenout, že provozovatel vyvíjené evropské rakety Ariane 6 oznámil první komerční zákazníky teprve před několika týdny a to se má první start uskutečnit také v roce 2020. Na druhou stranu je třeba i zohlednit ekonomické srovnání se současnou konkurencí i řadou chystaných kosmických raket pro vynášení malých družic i vícenásobně použitelných raket a v takovém případě už to pro Stratolaunch tak optimistické být nemusí.
Dalším argumentem pro hypotézu o krytí bývá zmiňován malý počet zaměstnanců, které se podařilo dohledat. Ale ani to nemusí ještě nutně znamenat, že celý projekt je pouhou zástěrkou pro něco tajného.
Střízlivý pohled na věc
Zkusme se ale na Stratolaunch podívat opačně a tedy, proč by k žádným vojenským účelům sloužit neměl? Bude logické a nikterak překvapující, když Stratolaunch bude stejně jako řada dalších vypouštět i rakety s vojenskými družicemi. Ostatně letectvo Spojených států (viz Americké letectvo chce podpořit vypouštění malých družic //www.securitymagazin.cz/defence/americke-letectvo-chce-podporit-vypousteni-malych-druzic-1404059408.html ) se snaží o podporu dalších projektů, aby mělo v případě potřeby k dispozici celé spektrum různých prostředků pro dopravu nákladů na oběžnou dráhu. To že tedy prostory společnosti Stratolaunch navštívil společnosti viceprezident Mike Pence a tajemnice letectva Heather Wilson je pochopitelné a rozhodně za tím netřeba hledat další „důkaz“ pro něco tajného.
To nicméně neznamená, že Stratolaunch není nebo nemůže být pro vojáky zajímavým letounem. Představuje totiž ideální platformu pro vypouštění kosmických raket i raketoplánů. Oproti konvenčním kosmickým raketám navíc může být taková sestava připravena ke startu dříve, což je opět něco o co lze stát. Kosmický start letounu v hangáru navíc bude těžké s předstihem odhalit jako v případě rakety na rampě. Ať už se ale využití letounu vyvine jakkoliv, jistě bude zajímavé jej vzhledem k jeho impozantním rozměrům pozorovat.
Autor: Michal Polák
Tagy