foto: Dmitriy Pichugin, Wikipedia/JH-7A
Už jsme včera informovali o rostoucím napětí na čínsko-indické hranici. Tenze ale dlouhodobě vzrůstají na druhé straně také mezi Indií a Pákistánem, které jsou stále patrné od incidentu v minulém roce, kdy Pákistán poslal k zemi dvě indické stíhačky. Obě země modernizují své letectvo, aby nedošlo k vychýlení mocenské rovnováhy na tu či onu stranu.
Rostoucí napětí mezi Pákistánem a Indií je patrné od února minulého roku, kdy Pákistán sestřelil dvě indické stíhačky, které předtím provedly vzdušný útok na tábor džihádistů nad tou částí území Kašmíru, které kontroluje Pákistán. Obě země si činí nárok na plnou svrchovanost nad sporným územím a obě také ,,řinčí" zbraněmi, přesněji řečeno letouny.
Psali jsme
Hádanka v podobě výběru nového stíhacího letounu pro Indii stále nebyla rozluštěna. USA jí nabízejí letoun F-21, v těsném závěsu za americkou…
Jak známo, Indie posiluje své vzdušné síly. V projektu je zařazení tzv. lehké platformy, tedy letounu s jedním motorem, kde Indie osciluje mezi JAS-39 E/F Gripen a domácí produkcí, a tzv. těžkou platformou, tedy dvoumotorovým letounem, kde jsou hlavními kandidáty francouzský Dassault Rafale, ruská Su-35 a Eurofighter Typhoon.
Indie se nyní soustředí na dodávku letounů Dassault Rafale, další várka má do Indie dorazit už koncem července tohoto roku. Kontrakt na dodávku 36 víceúčelových stíhačů 4,5 generace byl podepsán v září 2016 a podle stanoveného harmonogramu má Indie dostat všechny stroje do května 2022. Dodávka letounů, jež jsou vyzbrojeny raketami Meteor, představuje možnou hrozbu pro vychýlení mocenské rovnováhy v regionu ve prospěch Indie.
Pákistán proto sleduje přirozeně modernizaci indických vzdušných sil s nevraživostí. Sám činí ,,protiopatření", aby Indie z možného vychýlení rovnováhy pokud možno netěžila a Pákistán alespoň částečně kompenzoval svými vylepšenými platformami. Tu, na kterou mimo jiné sází, je čínsko-pákistánský víceúčelový bojový letoun JF-17 v nejnovější variantě Block 3.
Psali jsme
Indie se před několika lety rozhodla modernizovat své tankové vojsko, neboť původní sovětské tanky T-72 a T-90 již zdaleka neodpovídají dnešním…
První let nejnovější verze čínsko-pákistánského letounu, o který se má zajímat i Ukrajina, se uskutečnil v prosinci minulého roku. V letech 2020-2024 má být zařazeno do pákistánské služby 50 letounů, v současné chvíli země provozuje přes 100 strojů JF-17. Mezi hlavní upgrady patří především radiolokátor AESA (Active Electronically Scanned Array), větší míra použití kompozitních materiálů, infračervené senzory IRST nebo pilotní helmy HMDS s průhledovým displejem. V médiích se objevila také informace, že JF-17 v nejnovější verzi Block III má být vybavna čínskými raketami PL-15.
A pak existuje další ,,čínské" hospodárné řešení v podobě stíhacího-bombardovacího letounu JH-7. Vzhledem k tomu, že Pákistán se musí potýkat s relativně zranitelnou východní hranicí na jedné straně, a na druhé straně si pak musí zároveň hlídat jižní pobřeží proti potenciálnímu výskytu indického námořního letectva. Jako řešení tohoto ,,dvojjediného" problému se může vzhledem k čínsko-pákistánským vztahům jevit právě akvizice letounu JH-7. Letoun může poskytnout pákistánskému námořnímu letectvu a vzdušným silám ty úderné kapacity, které právě potřebuje pro boj o Kašmír. Je efektivní navíc v zasazování úderů hluboko nad nepřátelským územím.
Psali jsme
Jižní Korea horečně pracuje na svém letounu 4.5 generace KAI KF-X, která má být jakousi obdobou stroje F-35, ale s nižšími náklady. Pro Jižní…
Stačilo by to ale skutečně v případě vypuknutí vážného konfliktu? Těžký oříšek k rozlousknutí. Zatímco Indie se soustředí na nákup nových platforem, Pákistán naopak na vylepšení stávajících zbraňových a jiných systémů své dosavadní vzdušné síly. Otázkou k zodpovězení pak zůstává, jestli by Pákistán šel do akvizice čínského letounu JH-7. Na druhou stranu Indie disponuje v současné schvíli letouny kvalitativně i početně převyšující většinu pákistánských. Navíc 36 letounů Dassault Rafale ještě zvýší vzdušné kapacity indického letectva v budoucnu. Můžeme se jen domnívat, jak by skončila ,,horká" válka nad Kašmírem, do níž snad doufejme nynější napětí nepřeroste.
Zdroj: The Diplomat
Tagy