Může nová čínská střela ohrozit americkou vzdušnou dominanci?

Může nová čínská střela ohrozit americkou vzdušnou dominanci?
Autor: flickr.com (public domain)|Popisek: J-20
04 / 12 / 2018, 14:30

V nedávné době se vyrojily spekulace, zda a jakým způsobem může údajně vyvíjená čínská střela dlouhého dosahu PL-XX ohrozit americkou vzdušnou dominanci. Ve skutečnosti by ale nebyla první zbraní svého druhu.

O čínských střelách vzduch-vzduch dlouhého a velmi dlouhého dosahu vycházejí různé zprávy a spekulace už řadu letu a dalo by se říci, že to je takový folklór. Před nedávnem opět mediální vody rozbouřilo zamyšlení nad tím, zda by mohla americkou vzdušnou dominanci ohrozit střela označovaná jako PL-XX, o které toho s jistotou mnoho nevíme. Celou situaci neusnadňuje ani fakt, že střel s dosahem dalece přesahujícím sta kilometrovou hranici může být klidně více a zřejmě i bude. V dalších úvahách proto vycházíme z možnosti, že Čína nějakou takovou zbraň zavede do výzbroje, aniž bychom zabředávali do poměrně zmatečného značení existujících a především vyvíjených čínských střel vzduch-vzduch.

První svého druhu?

V první řadě je třeba zdůraznit, že případná čínská střela vzduch-vzduch velmi dlouhého dosahu by zdaleka nebyla první svého druhu. Sověti, potažmo Rusové už počátkem 80. let vyzbrojili své těžké stíhací letouny MiG-31 proti americkým bombardérům střelami R-33 s dosahem 120 a posléze až 160 km. Jejich vylepšená varianta R-37 určená proti letounům AWACS pak může dle různých zdrojů zasahovat na vzdálenost 150 a snad až 398 km a dosahovat maximální rychlosti šestinásobně překračující rychlost zvuku.

psali jsme: Je čínský stíhač J-20 křížencem ruského Migu 1.44 a americké F-35?

Rusové dokonce začátkem 90. let zahájili práce na dvoustupňové střele známé pod označením Novator KS-172, jíž se přezdívá „zabiják awacsů“ a měla by být schopna zasahovat vzdušné cíle na vzdálenost minimálně 200 a zřejmě až v rozmezí 300 až 400 km. Její vývoj však byl, jak už to bylo obvyklé, poznamenán finančními problémy. A tak byť v roce 2004 mělo dojít k obnovení projektu, zařazení do výzbroje nebylo dosud prokazatelně potvrzeno.

Střely dlouhého dosahu dostaly do své výzbroje v minulosti i americké letouny – konkrétně palubní stíhací letouny Grumman F-14 Tomcat. Ty svého času mohly nést až šest střel AIM-54 Phoenix s maximálním udávaným dostřelem až 190 km. V boji přitom byly úspěšně používány, byť samozřejmě na menší vzdálenosti proti nepřátelským stíhacím letounům. A i když tyto střely americké námořnictvo vyřadilo, v Iránu na jejich základě vyvinuli derivát známý jako Fakkur-90 (//www.securitymagazin.cz/defence/iranska-protiletadlova-strela-dlouheho-dosahu-fakkur90-ve-vyrobe-1404060982.html).

Proti AWACS a vzdušných tankerů

Maximální udávané dosahy střely s velmi dlouhým dosahem jsou pochopitelně spíše teoretické a předpokládají ideální podmínky. Reálný dosah všech typů střel samozřejmě závisí na celé řadě faktorů, které se buď potkávají anebo ne. V první řadě vůbec musíte vzdušný cíl zjistit a identifikovat. V potaz je pak třeba vzít počáteční rychlost střely při vypuštění, rychlost, směr a výšku cíle. Svou roli ale hraje případná změna pohybu vzdušného cíle a jeho případné manévrování atd. 

psali jsme: Čínský stíhač J-20 jde do služby

Je tedy zřejmé, že na velké vzdálenosti jsou nejohroženější právě ty typy letounů, proti kterým jsou obvykle střely s velmi dlouhým dosahem navrhovány – letouny včasné výstrahy AWACS a vzdušné tankery. Ty zároveň představují na radarech dostatečně velké cíle a navíc mají omezené možnosti úniku. Proti obratnějším a rychlejším stíhacím letounům jsou primárně určeny jiné typy střel s podstatně menším dosahem.

Přesto ani velké typy letounů nejsou proti střelám vzduch-vzduch zcela bezbranné. V první řadě mohou sami zaznamenat přítomnost potenciálně nebezpečných stíhacích letounů. Řadu opatření jako jsou formy elektronického boje nebo prostě jen letět na samé hranici praktického dosahu střel nepřítele lze přijmout už dnes. Do budoucna navíc připadá v úvahu větší využití obranných laserových prostředků pro ničení samotných střel.

Různé typy střel

I tak by ale zařazení střely s velmi dlouhým dosahem představovalo nejen pro Spojené státy problém. Přeci jen je to zbraň, se kterou by bylo třeba počítat, ať už by přijatá opatření byla jakákoliv.

psali jsme: Belgie na cestě k letounům F-35. USA schválily prodej stíhaček páté generace

Dosud Čína spíše dorovnávala své případné konkurenty z hlediska střel vzduch-vzduch v jednotlivých kategoriích. Taková střela PL-12 je minimálně svými vnějšími parametry podobná americkým AIM-120 nebo ruským R-77, které ale v jejich základních variantách řadíme mezi střely středního dosahu a svým určením jsou univerzálnější. Oproti tomu další čínské střely PL-15 a PL-21 (jež je někdy právě označovaná jako PL-XX) už jsou o něco větší, díky čemuž si mohou nést více paliva. A některé typy už dokonce mají být vybaveny náporovým motorem, s nímž je často zobrazována zmiňovaná střela PL-21. Na druhou stranu jsou šance na zásah mnohem více ovlivněny elektronickým vybavením a zvolenou taktikou. Nelze tedy tvrdit, že o něco větší střely mohou Číně automaticky zajistit vzdušnou dominanci.

Jistou naději ve zjištění toho, co vlastně Čína chystá, mohou dát letouny bez vnitřní zbraňové šachty, u nichž není možné střely jednoduše schovat. Alespoň podle se zdá, že do výzbroje přijdou minimálně dva typy střel dlouhého dosahu – jedna bez a jedna s náporovým motorem…

Poznámka autora: Slovní spojení „americká vzdušná dominance“ je přejatá. V tomto článku je použita zejména ve smyslu hypotetického a geopolitického soupeření mezi Čínou a Spojenými státy a jejich spojenci v Pacifiku a sporných území – nikoliv směrem k Rusku.

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace