Mým snem je zkusit si práci na největším vrtulníku na světě Mi-26, říká v rozhovoru mechanička Zuzana Lamačová

Mým snem je zkusit si práci na největším vrtulníku na světě Mi-26, říká v rozhovoru mechanička Zuzana Lamačová
Autor: Kpt. Zuzana Špačková, 24. Základna dopravního letectva |Popisek: Zuzana Lamačová
16 / 05 / 2021, 11:00

Security magazín tentokrát oslovil opravdu zajímavou osobnost. Npor. Zuzana Lamačová je totiž mechaničkou vrtulníku na 24. základně dopravního letectva v Praze-Kbelích. Co ji přivedlo k této práci? Jak vypadá její pracovní den a chtěla by si kromě práce na vrtulníku s ním i sama zalétat? O tom blíže v našem rozhovoru.

Slečno Lamačová, je práce techničky vrtulníku na 24. základně dopravního letectva v Praze-Kbelích Vaším splněným snem, nebo byla cesta k této profesi přece jen trnitější?

Ano, je to můj splněný sen. Ale za každým snem něco stojí. Při výběru střední školy padla jasná volba na technické lyceum v Moravské Třebové na Vojenské střední škole a vyšší odborné škole MO a posléze jsem ve studiu pokračovala na Univerzitě Obrany v Brně, obor Letecká technika. Po ukončení studia jsem nastoupila k 24. základně dopravního letectva v Praze-Kbelích, konkrétně k 243. vrtulníkové letce, kde jsem byla na pozici mladší technik vrtulníků W-3A Sokol a následně jsem pracovala na skupině evidence a sledování letecké techniky. Postupem času jsem se vypracovala až na zástupce velitele 2.technického roje vrtulníků Mi-17, kde pracuji nyní.

Jakým procesem jste si musela projít, než se z Vás stala technička?

Nejprve to bylo studium na technické škole, pak následoval odborný kurz inženýrsko-letecké služby a typové výcviky na jednotlivé typy letecké techniky ve Vyškově. Momentálně jsem proškolená na všechny typy vrtulníků, které provozujeme tedy W-3A Sokol, Mi-17 i Mi-8.

Jaké předpoklady kromě manuální zručnosti musí mít bezpodmínečně dobrý technik vrtulníku? 

Letecký technik musí mít především k dané odbornosti cit. Jakmile v tom není srdce, nebude to nikdy ono, jako u všeho. Každý specialista má svůj konkrétní obor, který zná do nejmenších detailů, ale samozřejmě musí mít povědomí i o těch ostatních systémech. U letectva nejde jen o to udělat si svou práci a jít domů s prázdnou hlavou. Jde o to, aby měl člověk k té práci vztah a byl obdařen velkou mírou zodpovědnosti. V letectví, na rozdíl od autodopravy, si pilot na krajnici nezaparkuje, aby si počkal na servis.

lamačová 1

                 Zuzana Lamačová s kolegy (Foto: Kpt. Zuzana Špačková, 24. Základna dopravního letectva) 

 

S jakými reakcemi okolí se setkáváte, když řeknete, že jste techničkou vrtulníku? Přece jen to není pro ženu úplně obvyklá profese

Občas se setkávám s údivem, nebo mi lidé zcela nevěří (smích). Práce leteckého technika se pořád bere spíše jako mužská profese, což je samozřejmě logické. Je zde zapotřebí síla a technické uvažování, čímž (bez jakýkoliv předsudků) disponují především muži. Já osobně nikdy nebudu silná jako moji kolegové. Naopak ženy, a to i z praxe v leteckých podnicích, jsou hojně zaměstnávané jako kontrolorky kvalit, protože bývají velmi pečlivé a mají cit pro detail. Velký svět se skládá z malých detailů, a tak to platí i v letectví, jehož základem je bezpečnost.

Žen-mechaniček je celkově v české armádě málo. Jak přivábit více žen k podobným

profesím, jako je Vaše?

No..., úplně nevím, jak tuto otázku uchopit. Letectví je nádherné samo o sobě. Myslím, že to musí být o každém z nás a nejde úplně o to, jestli je to žena, nebo muž. Každý si najde v letectví to své. Ženy by se neměly bát (smích). Mě také někteří odrazovali řečmi typu ,,co tam jako budeš dělat? “, nebo ,,to je pro chlapy“. Já jsem si jen  šla za svým snem. A bylo mi tak nějak jedno, co si kdo o to myslí.

Je technik vrtulníku vždy specializován na jeden typ stroje, nebo musíte být ,,univerzální"?

Naše letka disponuje třemi typy vrtulníků, a sice Mil Mi-8, Mil Mi-17 a W-3A Sokol. Letka se dále dělí na takzvané roje, což jsou skupiny pracovníků.

Leteckých technických odborností existuje ve Kbelích mnoho. Například specialista „drak-motor“, což je člověk, který je zodpovědný za trup letounu, pohonné jednotky letadla a jejich systémy. Další odborností je specialista elektrického a speciálního vybavení letadla. Ten má na starost elektrické, elektronické, avionické systémy a palubní elektrickou síť. Další odborností je pak skupina radiového a radiotechnického vybavení letadla. Ta se stará o komunikační a navigační systémy a zařízení. U současné generace letecké techniky se však některé systémy navzájem tak propojují, že dvě i tři zmíněné odbornosti se slučují v jednu, kupříkladu na tzv. avionika.

lamačová 2

                  Zuzana Lamačová (Foto: Kpt. Zuzana Špačková, 24. Základna dopravního letectva)

 

Jak vypadá Váš běžný pracovní den a nehrozí při něm rutina?

Každý den začíná víceméně stejně. Pokud ovšem nemáme speciální přepravní úkol a nezačínáme dříve. V 7 hodin se sejdeme na poradě a projednáme úkoly na daný den, a to jak letové akce, letové úkoly, tak i pozemní údržbu. Jsme takzvaní „provozáci“ a náš den jako takový je vždy unikátní. Nikdy nevíte, co se na Vás zrovna vyklube (smích).

Jakými technickými či mechanickými neduhy nejčastěji  ,,trpí" vrtulník?

Naše práce spočívá jednak v tzv. předletové přípravě. Specialisté provedou povinné kontroly jasně dané manuálem. Každý člen týmu ví, co je jeho úkolem. Jedná se o poslední, především vizuální kontrolu stavu všech agregátů, motorů, stavu podvozku, navigačních systémů, elektrického i rádiového vybavení. Technik ovšem nesmí k těmto věcem přistupovat jako k rutině, neboť odpovědnost za lidské životy je veliká. Po letu se pak jedná o poletovou kontrolu. Tady je hodně důležitá komunikace mezi pilotem a technikem ihned o přistání.

Zkušený technik na základě jakéhokoliv upozornění ví, kam sáhnout a kam upřít svoji pozornost, když se vyskytne nějaký problém. Pokud by upozornil na nějakou anomálii, případně závadu, tak víme, kde hledat a do čeho jít. Když pak selže i manuál, hledá se pomoc u našich odborných inženýrů, případně se komunikuje s odborníky výrobce. Nejkrásnější na naší práci je přijít na problém a posléze jej odstranit.

lamačová 3

                  Zuzana Lamačová (Foto: Kpt. Zuzana Špačková, 24. Základna dopravního letectva)

 

Existuje nějaký zahraniční vrtulník, třeba Váš oblíbený, na kterém byste si chtěla vyzkoušet svou práci?

Mým snem je vidět a zkusit si práci na největším vrtulníku na světě Mi-26.

Nebývá neobvyklým jevem, že z mechaniků se někdy stávají piloti. Chtěla byste se vydat v budoucnu i tímto směrem?

Jsou mezi námi kolegové, co se vydali tímto směrem a jsou z nich skvělí piloti. Já osobně bych si chtěla někdy vyzkoušet pilotovat vrtulník, nicméně to opravdu není lehká záležitost a ne každý se to naučí.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace