Na Ukrajině zuří neúprosný elektronický boj, obě strany inovují civilní drony

Na Ukrajině zuří neúprosný elektronický boj, obě strany inovují civilní drony
Autor fotografie: MIKI Yoshihito / Flickr|Popisek: Civilní dron (ilustrační foto)
22 / 01 / 2024, 10:15

Od počátku konfliktu na Ukrajině bylo pro obě válčící strany zásadní použití UAV. Nejen, že sebevražedné a FPV drony jsou již dnes relativně snadno dostupnou moderní vymožeností, ale při srovnání s jinou vojenskou technologií představují mnohem levnější variantu útoku, který může napáchat nemalé škody. .

Ukrajinská armáda zpočátku válečného konfliktu používala pro své útoky na ruské cíle civilní drony. Neměla totiž dostatek vojenských UAV a žádné své stroje zatím nevyvíjela. Drony určené pro komerční a osobní užití na sobě nesly výbušniny a při střetu s nepřátelským strojem či budovou explodovaly. Ukrajinská armáda publikovala množství videí dokládajících efektivitu těchto FPV a sebevražedných dronů. Stejnou taktiku používají také drony IDF, které operují v Gaze a na Západním břehu Jordánu.

​​Drony FPV umožňují operátorovi se speciálními brýlemi velmi přesně ovládat UAV a přivést jej skrze nepřátelskou linii k zamýšlenému cíli. IDF a ukrajinská armáda k útoku využívají granátů, které jsou z dronu vypuštěny na nepřátelskou vojenskou technologii. Tento levný útok je velice efektivní, protože kvůli dronu, případně jeho výbušnině je možné poškodit a někdy dokonce zničit velmi drahé tanky a další bojová vozidla. Technika navíc mnohdy umožňuje zachránit UAV před tlakovou vlnou výbuchu a dron může být opět použit při další misi.

 

Na ukrajinské frontě dochází k čím dál častějšímu narušování misí ukrajinských dronů ruskými rušičkami. Velitel ukrajinské skupiny Adam Tactical Group zaměřující se na operace s UAV informačnímu webu Business Insider sdělil, že civilní drony ukrajinské armády budou kvůli těmto opatřením brzo muset nejspíš vyřadit z provozu. Ruské rušící stanice jsou schopny přerušit operátorův signál s ovládaným UAV a stroj se v důsledku toho vychýlí mimo svůj původní cíl. 

Právě takovou ruskou ochranou je mobilní Lesoček. Lehké zařízení Lesoček se dá přenášet v batohu vojáka a je možné jej umístit na různé druhy zařízení. Díky širokému frekvenčnímu pásmu rušící stanice RP-377UVM1L zneškodní nebezpečí v podobě nášlapných min, improvizovaných výbušnin a UAVRušící stanice také dokáže přerušit komunikaci mezi dronem a jeho operátorem. Zbraň je následně vyřazená z provozu a nemůže dokončit misi. 

 

Nedostatek civilních dronů řeší vojenské UAV made in Ukraine 

 

Ukrajinská armáda na potenciální problémy spojené s ruskými rušičkami reagovala vlastním  vývojem několika vojenských dronů. Mezi ně patří modely UJ-23 a UJ-25. Víceúčelový dron UJ-23 TOPAZ je možné využít jako zpravodajské, sledovací a průzkumné zařízení. UAV je schopné nést munici až do váhy 10 kg, proto může být používáno i pro útočné mise. Dron UJ-23 má přídavný motor, který je schopen přivést UAV k rychlosti 800 km/h. UAV je také schopno plnit mise až ve vzdálenosti 400 km od základny a maximální délka jeho letu je 90 minut. 

Pancir S-1

Podle fotografií publikovaných v polovině prosince především na sociálních sítích by měla ukrajinská armáda disponovat a aktivně používat novou verzi UJ-23 TOPAZu, dron UJ-25. Údajné zbytky nového dronu byly nazeleny ve městě Berďansk na břehu Azovského moře na východu Ukrajiny. Nový dron se poprvé objevil v rozhovoru místopředsedy ukrajinské vlády Mychajla Fedorova s televizí CNN v září 2023. Konkrétní specifikace UAV nebyly ukrajinskou vládou v rozhovoru ani na jiných komunikačních kanálech sděleny. Dle vizuální podoby obou strojů verze UJ-25 prokazatelně vychází z konstrukce dronu UJ-23. 

Za účinnou ochranu proti ukrajinským dronům považuje Rusko kromě rušičky Lesoček také protiraketový systém Pancir S1 vybavený čtyřmi 30mm děly 2A38M s rychlostí palby 5000 ran za minutu. Dosah stroje je 15 km. Radar protiraketového systému je podle informací Rosoboronexport schopen zachytit cíl letící do rychlosti 3600 km/h. Používá se především pro ochranu před letadly, vrtulníky, řízenými střelami a sebevražednými UAV. Nová verze stroje Pancir SM-SV by měl obsahovat radar schopný zachytit cíl na vzdálenost 70 km

Drony poprvé zásadním způsobem ovlivnily výsledek války v roce roce 2020 při druhé válce v Náhorním Karabachu. Právě v tomto konfliktu totiž masivní útoky ázerbajdžánských dronů poškodily tak velké množství nepřátelské vojenské techniky, že ve výsledku právě UAV rozhodly o prohře Arménie. Vše tak nasvědčuje tomu, že budoucí konflikty budou čím dál více směřovat k elektronické válce a konfliktech vedených za pomocí autonomních zařízení. Ukrajinská, ruská a izraelská armáda jsou si této skutečnosti dobře vědomy, a proto investují prostředky do vývoje UAV

 

Tagy článku