Nákladní automobily Tatra jako základ logistiky Armády ČR

Nákladní automobily Tatra jako základ logistiky Armády ČR
Autor: TDV|Popisek: Tatra Force vojenská
04 / 06 / 2022, 14:00

Mezi typické výjevy z války na Ukrajině náleží dlouhé kolony ruských nákladních vozů, které se staly terči útoků ukrajinské armády, popř. uvázly v bahně nebo se zastavily kvůli poruchám či nedostatku paliva. Ruská armáda stále evidentně trpí obrovskými problémy se zásobováním bojových jednotek a tyto problémy se výrazným způsobem podepsaly i na neúspěších ruských ofenziv proti Kyjevu či Charkovu. Znovu se tudíž potvrzuje ona klasická, různým historickým vojevůdcům připisovaná poučka: „Amatéři studují taktiku, zatímco profesionálové logistiku.“ S jistým zjednodušením se dokonce dá říci, že v moderní armádě jsou nákladní automobily ze strategického hlediska důležitější než tanky. Sebelepší tank bude totiž v boji k ničemu, jestliže nebude mít dostatek paliva a munice, tedy zásob, které mu dopraví nákladní automobily. Tyto problémy ruských vojsk by ale měly být i cenným zdrojem poučení pro armády NATO včetně Armády ČR, resp. pro obnovu jejího vozového parku.

Mezi armádními akvizicemi obvykle poutají největší pozornost médií a veřejnosti „atraktivní“ zbraňové systémy typu tanků, stíhacích letounů nebo dnes i bojových dronů. Podstatně menší zájem vzbuzují nákupy týlové techniky, ačkoliv její faktický význam je obrovský, protože bez fungujícího materiálního zabezpečení nemohou ani „atraktivní“ zbraně provádět svou činnost. Mezi nejvýznamnější prvky logistiky moderních armád náleží nákladní automobily, v případě české armády výrobky společnosti Tatra Trucks, zejména těžké nákladní vozy řady Tatra T815-7, označované obchodním názvem Force, a dále střední vozy Tatra T810, pro něž se užívá obchodní označení Tactic. Ačkoli armáda průběžně kupuje nové automobily, nelze pominout fakt, že její vozový park dosud zahrnuje stovky automobilů, které byly vyrobeny už v 90. letech, popř. dokonce v 80. letech. Vyloženě groteskně působí fakt, že Armáda ČR stále používá dokonce i automobily Praga V3S, jejichž konstrukce pochází z počátku 50. let. Kdysi se nepochybně jednalo o vynikající vozidla, která odváděla skvělé služby, avšak v současnosti už proslulé „vejtřasky“ prostě absolutně nevyhovují.

Z toho vyplývá jednoznačný apel na zavádění nových automobilů značky Tatra, které by měly nastoupit na místo už zastaralých typů či verzi. Sama skutečnost, že mnohé vozy z Kopřivnice jsou pořád v provozu i po desítkách let, sice zajímavě vypovídá o jejích pozoruhodné kvalitě a odolnosti, ale z hlediska armády jde samozřejmě o problém, neboť tyto automobily po stránce času i najetých kilometrů často výrazně přesluhují, což se v jejich parametrech nakonec nutně projeví. Připomeňme, že logistické obtíže ruských jednotek na Ukrajině nejspíše pramení také z faktu, že mnohé ruské nákladní automobily už prostě slouží příliš dlouho a nedokážou trvale snášet takové provozní zatížení, takže selhávají. Dalším zdrojem vážných problémů je fakt, že ruská logistika je velmi pomalá a nepružná. V ruských kolonách totiž jasně dominují klasické nákladní vozy s valníkovou ložnou plochou a s plachtou. Nakládka a vykládka takových vozů trvá hodně dlouho, což celý proces zákonitě komplikuje. A v neposlední řadě si lze všimnout, že velká většina vozů postrádá pancéřovou ochranu.

České ministerstvo obrany by tudíž nyní mělo investovat do obnovy vozového parku, zejména pak do nákupu nových nákladních automobilů řady Tatra Force. Ty se samozřejmě pořád drží osvědčené a světově unikátní koncepce páteřového rámu s centrální nosnou rourou a výkyvnými nezávisle zavěšenými polonápravami, díky níž se vozy Tatra již desítky let vyznačují naprosto mimořádnou pohyblivostí v terénu, odolností, nosností a provozní flexibilitou. Firma Tatra Trucks produkuje rozsáhlou škálu variant se dvěma, třemi, čtyřmi i více nápravami, různými provedeními kabin i různými nástavbami. Z hlediska nástaveb se musí zdůraznit, že ačkoli své místo dosud mají i klasické valníky, v armádách vyspělých zemí se již od konce studené války stále více prosazují jiné koncepce. Mezi ty základní patří jednak nosiče univerzálních kontejnerů a jednak hákové paletové systémy. Obě řešení dovolují velice rychlou nakládku a vykládku a současně umožňují i nasazení takto vybavených vozů v mnoha úlohách, neboť do kontejnerů a na palety lze instalovat nejrůznější speciální účelové systémy, např. velitelské, senzorové nebo ženijní. Nosiče kontejnerů a palet tedy nemusejí sloužit „jen“ coby prostředky logistického zabezpečení, ale také coby univerzální platformy, které zajišťují přesuny mnoha specializovaných vojenských zařízení.

tatra

                                                                   Tatra Tactic (Foto: TDV)

 

V české armádě se již ostatně používají i nákladní vozy Tatra s nosiči kontejnerů i s hákovými paletovými nakladači (konstrukce Multilift), a tudíž by se měl jejich park průběžně obnovovat a modernizovat. Další důležitou položku představují cisterny na paliva, maziva a pitnou vodu. Koneckonců právě nedostatek paliva se zjevně podepsal i na mnoha neúspěších ruských sil na Ukrajině, jelikož se cisterny zařadily mezi prioritní cíle ukrajinských obránců. Armáda ČR by tedy měla pořizovat i cisternové automobily na podvozcích firmy Tatra, jež existují v různých verzích s objemem až 12 000 litrů. V zájmu podtržení významu nákladních vozů se tady hodí uvést jeden sice pouze orientační, avšak přesto nesmírně důležitý číselný údaj, jenž poskytuje hrubou představu o tom, jak náročný proces představuje zásobování moderních armád. Každá divize (tedy cca 10 000 vojáků) potřebuje ke svému plnohodnotnému bojovému fungování asi 4000 tun zásob za den! (Ano, skutečně čtyři tisíce tun za den.) Naprostou většinu těchto zásob (neboli munice, paliv, maziv, potravin apod.) přepravují právě nákladní automobily, na jejichž fungování to tedy klade opravdu ohromnou zátěž.

Za zmínku stojí též některé další specializované typy vozidel, které soudobé armády nezbytně potřebují. Připomeňme, že Armáda ČR buduje moderní těžkou mechanizovanou brigádu, pro kterou se mají pořídit nová pásová bojová vozidla pěchoty a perspektivně také nové tanky. To vše jsou pochopitelně vozidla těžká a složitá. Nezbytnou součástí zabezpečení takové brigády jsou proto i tankové přepravníky, resp. tahače podvalníků, pomocí kterých se pásové obrněnce přesouvají na delší vzdálenosti, aby tak zbytečně netrpělo jejich pojezdové ústrojí a aby jejich pásy nepůsobily škody na pozemních komunikacích. Dále jsou potřeba dílenská vozidla, která se starají o údržbu a opravy obrněnců (zejména proto dodávka mobilních dílen představuje též součást záměru zakoupit nová bojová vozidla pěchoty), a vozidla vyprošťovací, která zajišťují vyproštění a tažení zapadlé, poškozené či jinak imobilizované techniky. Ostatně ruská armáda ztratila na Ukrajině enormní množství vozidel právě kvůli uváznutí v bahně. Resumé tudíž zní tak, že kromě nákladních vozů v užším smyslu by měla česká armáda nakupovat také tankové přepravníky, mobilní dílny či vyprošťovací vozidla na šasi Tatra, protože také tyto prostředky reprezentují vysoce důležité součásti týlové podpory.

Kromě nástaveb by se však měla věnovat pozornost i pancéřové ochraně, protože také zde lze válku na Ukrajině použít coby velmi cenný zdroj poučení. Podobně jako v dalších konfliktech posledních let se ukazuje, že tradiční rozdělení „nebezpečné fronty“ a „bezpečného týlu“ stále více pozbývá smysl. Americké operace v Afghánistánu a Iráku jasně prokázaly, že terči útoků se mohou kdykoli stát také logistická vozidla, u kterých se s něčím takovým vůbec nepočítalo. Mezi významné příčiny úspěchů ukrajinské armády, resp. neúspěchů ruských vojsk tudíž patří též fakt, že ukrajinská strana tato zjištění velmi správně adaptovala a od počátku systematicky napadala právě snadno zranitelné zásobovací kolony, neboť naprostá většina nákladních vozů ruské armády nemá žádnou pancéřovou ochranu. Rusové proto reagovali velice podobně jako kdysi Američané, když začali na své vozy montovat nejrůznější, často dost groteskně působící provizorní ochranné prvky (např. kovové desky a mříže, pytle s pískem, dřevěná prkna, bedny od munice, náhradní disky kol apod.), jež by mohly alespoň trochu zvýšit balistickou odolnost řidičských budek a motorových prostorů vozidel.

Pro západní armády (včetně té české) to pochopitelně znamená důraz na systematickou snahu o zvýšení odolnosti nákladních vozů a další pomocné techniky. Je nutno zdůraznit, že v tomto smyslu již má český, resp. československý průmysl svou tradici, v rámci které se dají uvést tři příklady. Prvním je „Ještěrka“, tedy samohybný protiletadlový kanon vz. 53/59. jenž používal obrněnou variantu automobilu Praga V3S. Zmínku si zasluhuje rovněž pancéřovaná kabina na dělostřeleckém raketometu vz. 70. A do třetice se dá jmenovat šestikolový obrněný automobil Tatrapan na podvozku Tatra T815, který slouží především ve slovenské armádě. Na tyto tradice navazují současné pancéřované kabiny pro nákladní automobily společnosti Tatra Trucks, které produkuje kopřivnická společnost Tatra Defence Vehicle (TDV) spadající do holdingu Czechoslovak Group. Tato společnost již několik let produkuje kabiny, jež vznikly ve spolupráci s prestižní izraelskou firmou Plasan. Ty mohou dosáhnout odolnosti úrovně až Level 3 dle STANAG 4569, což znamená ochranu vůči průbojným střelám kalibrů 7,62×51 mm a 7,62×54 mm na vzdálenost 30 m. To představuje odolnost, jakou v současnosti poskytují korby většiny typů obrněných transportérů.

Společnost Tatra Defence Vehicle postupně získala zkušenosti a technologie, díky nimž vyvinula a vyrábí také pancéřované kabiny zcela vlastní konstrukce, které se dnes na vozy Tatra instaluji ve velké většině. Tyto kabiny mohou mít různou odolnost, podle potřeb uživatelů, přičemž se vyrábějí v krátké dvoudveřové i prodloužené čtyřdveřové verzi.  Samotné pancéřování je řešeno modulárním způsobem, resp. jako struktura z několika vrstev šroubovaného přídavného pancíře. Vedle balistické ochrany kabina zahrnuje rovněž integrovanou ochranu proti minám. Vojáci sedí na speciálních sedačkách, které dále snižují účinky exploze, a ergonomické řešení kabiny poskytuje i prostor pro osobní zbraně. Vzhledem k hmotnosti pancéřovaných dveří je součástí budky také hydropneumatický systém pro snadné otvírání a zavírání dveří. V neposlední řadě uveďme ještě skutečnost, že rozměry kabiny jsou uzpůsobeny pro dopravu vozidel taktickými transportními letouny C-130 Hercules a A400M Atlas. Kromě těžkých automobilů řady Tatra Force se obrněné kabiny produkují i pro střední nákladní vozy Tatra Tactic. Společnost Tatra Defence Vehicle v poslední době nově vyvinula a bude vyrábět i pancéřovanou kabinu pro vozidla Tatra Phoenix. Její konstrukce primárně vznikla pro vojenské automobily řady DAF CF odvozené právě od modelové řady Tatra Phoenix, přičemž Tatra Trucks společně s DAF Trucks budou vozidla CF dodávat belgické armádě.

tatra force starkom

                                                          Tatra Force STARKOM (foto: TDV)

 

V případě starých vozů Praga V3S se plánuje, že je v české armádě vystřídají hlavně obrněnce TITUS, jelikož na podvozcích „vejtřasek“ se nacházejí různá velitelská a spojovací stanoviště. Právě tyto úlohy by mohly záhy přebírat specializované obměny platformy TITUS. Staré vozy Tatra T815 by pochopitelně měly být nahrazeny zejména novými automobily Tatra Force, které by se měly přednostně kupovat ve verzích s pancéřovanou řidičskou kabinou, což platí jak pro nákladní vozy v užším smyslu, tak pro různé specializované vozy. V každém případě je nutno ještě jednou zdůraznit, že moderní armáda, jakou chce nepochybně být AČR, se neobejde bez propracovaného a silného systému logistického zabezpečení, jehož páteřní součást představují právě nákladní automobily. Česká republika by tedy měla maximálně využívat výhodu, kterou má jen málo zemí světa, a to existenci skutečně schopného, zkušeného a prestižního domácího výrobce nákladních vozů, protože firma Tatra Trucks dokáže zajistit všechny typy středních a těžkých automobilů, které česká armáda potřebuje.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace