Nákup BVP na Slovensku - opozice projekt za 40 miliard zpochybňuje. Peníze by dala do nemocnic a k lidem

22. 02. 202213:30

Nákup BVP na Slovensku - opozice projekt za 40 miliard zpochybňuje. Peníze by dala do nemocnic a k lidem

foto: Rheinmetall AG/Mezi nabízenými BVP je také LYNX KF41

Podobně jako v České republice v Maďarsku nebo v Polsku i na Slovensku potřebují ozbrojené síly modernizovat svou zastaralou výzbroj. Je-li řeč o pásových BVP, pak Česká republika poněkud přešlapuje na místě a pořízení nové techniky uvízlo ve složitostech tendru vyhlášeném již na jaře 2019. Maďarsko mezitím napřímo vybralo vozidlo LYNX KF41 od německé společnosti Rheinmetall a zahájilo jejich výrobu ve společném podniku. Polsko vyvíjí vlastní slibné BVP Borsuk. Slovensko se chystá pořídit v první fázi svého projektu 156 vozidel formou mezivládní dohody. Zakázka v hodnotě 1,7 miliardy eur (cca 40 miliard korun) je trnem v oku slovenské opozici.

Slovenským ozbrojeným silám se během zkoušek v uplynulém roce představila stejná tři obrněná vozidla, která se účastní českého tendru, tedy ASCOD 42 od španělské společnosti GDELS, CV90 od britsko-švédského konzorcia BAE Systems, LYNX KF41 od německého výrobce Rheinmetall - v rámci zakázky toto vozidlo nabízí vláda Maďarska společně s Rheinmetallem, a nad rámec toho, co sledujeme v České republice obdrželo slovenské ministerstvo obrany také nabídku z Polska na vozidlo Borsuk.

Vybrané vozidlo nahradí zastaralé a částečně v minulosti modernizované typy BVP-1, BVP-2 a BVP M slovenské armády. V první fázi jde o pět variant (základní, velitelská, trenažér, vyprošťovací a dílna technické pomoci) a má být realizována v letech 2022-2026. Ve druhé fázi (2027-2030) půjde o 72 vozidel sedm variant (základní, vyprošťovací, dílna technické pomoci, ženijní-odminovací, ženijní-minový vrhač, ženijní podpůrná a 120mm samohybný minomet).

Zatímco v České republice potřebu obnovy výzbroje 7. mechanizované brigády zpochybňuje málokdo, a naopak sílí hlasy podporující urychlení modernizačních projektů a akvizic armády, na Slovensku se v současné nesnadné ekonomické situaci proti nákupu pásových BVP vyslovila řada opozičních politiků.

Vyjádření poslankyně Výboru Národní rady pro obranu a bezpečnost Denisy Sakové (za HLAS-SD expremiéra Pellegriniho, jde o bývalé členy Ficova SMER-SD, strana má dnes 11 poslanců ze 150) a poslance Milana Mazurka (za stranu Kotlebovci - Ľudová strana Naše Slovensko, 17 mandátů ze 150) z výboru pro evropské záležitosti jsou vůči projektu velmi kritická.

"No, já si myslím, že v dnešní době to určitě není rozumné, i když vláda možná má k dispozici více prostředků, protože schodek rozpočtu je určitě vyšší než v předchozích letech, a možná si dala do plánu zlepšit materiálně technické vybavení našeho resortu obrany, ale v současné situaci, kdy čelíme obrovskému nárůstu cen elektrické energie, plynu, čelíme také obrovskému nárůstu cen tepla, čelíme také rekordní inflaci, myslím od roku 2004, a čelíme velmi vysokému nárůstu cen potravin a dalších věcí, které jsou nezbytné pro život našich domácností, takže si myslíme, že ta opatření nebo ty peníze měly jít do opatření, aby naše obyvatelstvo přežilo toto zdražení s co nejmenší krizí," uvedla Denisa Saková s tím, že podle jejího názoru má být pořizovací cena nových vozidel hlavním hodnotícím kritériem.

Zdražování a pokles životní úrovně dává do protikladu vůči nákupu pásových BVP také poslanec Mazurek, který plánovaný nákup BVP označil za nehoráznost: "Je nepřijatelné vydávat miliardy na zbrojení, když zoufale potřebujeme řešit tragický stav zdravotnictví a obrovský nárůst cen potravin, energie a veškerého zboží denní potřeby. Peníze by proto měly jít do nemocnic a k lidem."

Vládní strany (OĽaNO, SME RODINA, SaS a Za ľudí) mají v Národní radě bezmála dvoutřetinovou většinu (95 poslanců ze 150). Slovenské ministerstvo obrany vysvětluje potřebu nákupu pásových BVP takto: "Pořízení PBV (pásových bojových vozidel) je nezbytné pro dosažení požadovaných operačních schopností ozbrojených sil Slovenské republiky odpovídajících potřebám zajištění obrany státu a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních závazků. Především podpoří zajištění potřebné výzbroje a bojové techniky pro těžkou mechanizovanou brigádu Ozbrojených sil Slovenské republiky, jak je deklarováno v cílech schopností NATO náležejících Slovenské republice, a pro rozvoj schopností jednotek použitelných i v boji proti terorismu. Efektivní zapojení slovenského obranného průmyslu podpoří rozvoj obranyschopnosti státu, posílí bezpečnost a dostupnost zásobování ve válečném stavu a v době války, stabilitu a dlouhodobou udržitelnost životního cyklu vozidel."

Zdroj: Vysoká hra; Ministerstvo obrany SR