Nákup dělostřeleckého systému: Co nevadilo u ODINu, možná jiného potopí. Důkaz rozdílného přístupu ministerstva

Nákup dělostřeleckého systému: Co nevadilo u ODINu, možná jiného potopí. Důkaz rozdílného přístupu ministerstva
Autor: NEXTER|Popisek: Samohybné dělo CAESAR
26 / 10 / 2020, 14:00

Při úvodním získávání vstupních informací pro výběr nového systému řízení dělostřelectva pro AČR kontaktovala Sekce vyzbrojování a akvizic MO výrobce tří systémů, a jejich kvality vyhodnotila v červnu 2017. Byly to společnosti Raytheon (USA) se systémem AFATDS, WB Electronics (Polsko) zastoupená v ČR společností Retia se systémem TOPAZ, a Kongsberg (Norsko) zastoupená Omnipolem se systémem ODIN. Pro aktuálně připravovanou soutěž hodlá MO požadovat „plné členství v ASCA“ – před dvěma lety ale v případě systému ODIN nikomu nevadilo, že bylo Norsko, tak jako dnes Polsko, také „jen“ přidruženým členem tohoto sdružení.

U amerického systému ocenila plnou integraci rozhraní ASCA, ale posuzovaná verze byla "pravděpodobně dnes již uživatelsky zastaralá" a vyjádřila obavy o náklady na budoucí modernizace. U polského systému TOPAZ tvrdila, že "představuje mix postsovětského řízení palby a integrace nových standardů NATO" a uvedla, že o členství v ASCA se bude teprve ucházet. Norský systém ODIN vyhodnotila jako nejlepší, byť plným členem ASCA ani Norsko v té době ještě nebylo - bylo však očekávané v brzké době. Za zásadní požadavek funkčnost v rámci prostředí ASCA označila ve své odpovědi předsedkyni výboru Janě Černochové tehdejší ministryně obrany Karla Šlechtová.

ODIN byl poté vyhodnocen jako nejvhodnější i o rok později ve zmíněné studii proveditelnosti. Při jejím zpracovávání bylo osloveno Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Norsko, Nizozemsko a Velká Británie. Zájem projevily jen tři: Norsko s ODINem, Německo se systémem Adler III a Dánsko se systémem THOR. Nyní má být podle Ministerstva obrany osloveno pět států, resp. zhotovitelů systémů řízení palby z těchto zemí: Německo (ADLER), Dánsko (THOR), Norsko (ODIN), Francie (ATLAS) a Polsko (TOPAZ).

Další pokus o zapojení Francie a systému ATLAS (Automatisation des Tirs et des Liaisons de l'Artillerie Sol-Sol) je logický s ohledem na probíhající jednání o pořízení děl CAESAR, jejichž palbu tento systém řídí ve francouzské armádě.

A do hry se tímto vrací také polský systém TOPAZ od polské společnosti WB Electronics, o kterém jsme již psali jako o potenciálně nejvhodnějším z hlediska schopnosti řídit palbu také ráží užívaných dříve ve výzbroji armád Varšavské smlouvy. To již s ohlášeným vyřazením houfnic DANA není aktuální (byť změna je život a v případě těchto zbraní předvedlo MO v uplynulých letech nejeden kotrmelec), nicméně Polsko se v mezičase stalo přidruženým členem ASCA, a především: systém TOPAZ vyhovuje všem standardům ASCA.

A ve skutečnosti jim podle Piotra Wojciechowskiho, prezidenta správní rady WB Electronics, vyhovoval od samého začátku, a měl zabudovány všechny potřebné protokoly umožňující komunikaci se spojenci. Plnou kompatibilitu s ASCA konstatoval již v létě 2018 článek na Armádních novinách, tři měsíce poté, kdy MO tvrdilo opak. Karta ASCA, technický a odborný problém, tím již tehdy působila více jako kouřová clona, falešný argument "vysvětlující" před veřejností preferenci možná předem vybraného systému ODIN.

"Podmínka certifikace systému sama o sobě vyžaduje plné členství v ASCA," uvádí Ministerstvo obrany na náš dotaz, bude-li členství v ASCA součástí podmínek. Polsko jako přidružený člen je dnes v podobné pozici jako bylo Norsko v roce 2018, kdy plné členství nebylo vyžadováno, a odborníkům na Ministerstvu obrany, resp. v Sekci vyzbrojování a akvizic stačilo, že je ODIN plně kompatibilní. Plné členství je otázkou formálních pravidel sdružení, nikoli technických parametrů systému – ty jsou nezpochybnitelné a jejich kompatibilita musí být garantována – a také je. Budeme věřit, že Polsko nebude osloveno jen pro vytvoření dojmu co nejvyššího počtu účastníků soutěže, a že TOPAZ nakonec nebude vyřazen ze soutěže pro nesplnění banální formální podmínky "plného členství". Možná jen slyšíme "trávu růst". Pokud má MO od začátku nastavenou podmínku "plného členství", neoslovovalo by přece potenciálního dodavatele, který zatím plným členem není (a nevyhnutelně bude). Nebo ano? Zeptáme se.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace