Autor fotografie: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Land Rover Defender 130 Kajman
Zatím do 31. března mají potenciální uchazeči čas, aby se přihlásili do výběrového řízení na lehká útočná vozidla (LÚV). V rámci zakázky pro AČR, resp. 43. výsadkový pluk, jde o nákup 159 vozidel za 5,6 miliardy korun vč. DPH. Kromě diskutabilních požadavků na vozidlo samotné, jimž se věnovali v sérii článků po zveřejnění zadávací dokumentaci loni na podzim, ale zasluhuje pozornost i samotný způsob, jakým, resp. pro koho, je zakázka vypsána. Stejně jako ministerstvo/armáda v tomto specifickém případě nepožaduje typ LÚV, s nímž by měly spojenecké armády zkušenosti z bojového nasazení, nepožaduje po uchazečích v rámci soutěže doložení referencí s podobnými dodávkami.
Lhůta pro podání žádosti o účast ve výběrovém řízení v zakázce "Lehké útočné vozidlo - nákup" byla již několikrát posunuta. Hlavním důvodem je četnost dotazů se strany potenciálních účastníků, které míří na různé body zmíněné v zadávací dokumentaci. Jejich počet se blíží ke třem stovkám. Od 3. října najdeme v Evidenci uveřejnění v NEN (Národní elektronický nástroj) jedenáct vysvětlení zadávací dokumentace a následnou publikaci upravené zadávací dokumentace, což opravdu nesvědčí o dobře připravené zakázce, resp. zadávací dokumentaci.
Například poslední publikovaný dotaz směřoval 8. března k upřesnění formulace týkající se zálohy. Z původního textu v návrhu smlouvy nebylo zřejmé, že záruka platí 24 měsíců nebo najetých 100 tisíc km, "podle toho, co nastane dřív". Bez doplnění poslední věty by bylo možné požadavek vykládat tak, že dokud vozidlo nenajede 100 tisíc km, bude stále v záruce.
Kromě toho, že v zadávací dokumentaci bychom marně hledali požadavky týkající se zajištění servisu v průběhu životního cyklu, přesnější požadavky týkající se mobility lehkých útočných vozidel, ani požadavek na to, aby byl typ již zaveden v armádách NATO a aby byl prokazatelně osvědčen v bojových podmínkách, což u této platformy bojové techniky není složité a nabídka je pestrá, nenajdeme tam ani požadavek na reference dodavatele týkajících se podobných zakázek v minulosti.
Kvalifikační předpoklady jsou v zásadě velmi jednoduché, kromě základních formálních náležitostí (obchodní rejstřík, živnost) je tu prověrka na stupeň důvěrné (osvědčení podnikatele od Národního bezpečnostního úřadu). A standardní požadavky na legální zaměstnání, férové pracovní podmínky, odpovídající úroveň bezpečnosti osob, které se budou na plnění zakázky podílet, a zohlednit dopad plnění na životní prostředí.
V důsledku toho se zakázky může účastnit prakticky jakákoli i velmi mladá firma bez minulosti se základním kapitálem 100 tisíc korun, která v minulosti nikdy Armádě České republiky nic nedodala, natož více než stovku bojových vozidel za 5,6 miliardy korun. Přitom další postup veřejné zakázky bude následující: pokud dále nebude odložena lhůta pro přihlášení, uchazeči se přihlásí do konce března a MO bude vyhodnocovat jejich kvalifikační předpoklady. Lze předpokládat, že v případě vyřazení některých uchazečů kvůli formálním pochybením budou následovat námitky, a tedy další zdržení.
V této fázi nelze odhadovat termín pro samotné podání nabídek. Nejdříve připadá do úvahy léto 2023, možná až podzim, a pak bude následovat hodnocení nabídek - nikoli jejich vzájemné poměřování, ale vyhodnocení, zda obsahují vše, co MO/AČR požadují. O úspěšném uchazeči pak rozhodne nabídková cena, která je jediným kritériem. A opět lze očekávat námitky ze strany uchazečů, jejichž nabídky budou vyřazeny, protože podle názoru MO nevyhoví požadavkům. Zde se můžeme kruhem vrátit do dnešní situace, kdy bylo třeba odpovědět na bezmála 300 dotazů a opakovaně zadávací dokumentaci upřesňovat a doplňovat.
Na rozdíl od kvalifikačních požadavků jsou věcné požadavky na nová LÚV v řadě ohledech mimořádně složité a specifické. To se týká především volby konkrétních zbraňových, komunikačních a dalších systémů, dronů, apod., a vyhovět všem požadavkům na konkrétní platformě nebude jednoduchým úkolem. Vozidlo v požadované konfiguraci na trhu neexistuje. Pokud přičteme již dříve zmíněný problém absence podmínek údržby během životního cyklu, kterou Ministerstvu obrany vyčítal v minulosti Nejvyšší kontrolní úřad, působí celá zakázka jako závan časů, které bychom rádi měli za dávno minulé.
Proč nebylo možné být přísnější na možné uchazeče s ohledem na jejich kvalifikaci, a žádat vozidlo, které existuje a s nímž mají spojenecké ozbrojené síly zkušenosti, a současně vyřešit také životní cyklus poptávaných vozidel? Namísto toho se může do tendru přihlásit s.r.o. bez minulosti, požadováno je složitě definované vozidlo, které žádná armáda neprovozuje, a životní cyklus se má řešit až následně. K čemu to může vést jsme viděli nejen v případě nedávného nákupu terénních "osobních vozidel", tedy nakonec po změnách v zadání pick-upů.
Zdroj: NEN, Ministerstvo obrany