Autor fotografie: fb profil Michala Ratiborského|Popisek: Michal Ratiborský
Poslanec Michal Ratiborský (ANO) nedávno interpeloval ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) ve věci nákupu 24 bojových vozidel pro 601. skupinu speciálních sil. MO se rozhodlo bez soutěže oslovit společnost LPP, která v České republice zastupuje britského výrobce, jímž je firma Supacat. Zakázka je vedena v neveřejném režimu. Poslanec Ratiborský na svou interpelaci dostal 23. března písemnou odpověď. Oslovili jsme ho několika otázkami.
Pane poslanče, můžete v několika slovech shrnout, co bylo cílem vaší interpelace na ministryni obrany Janu Černochovou?
Ministerstvo obrany v tichosti připravuje nákup 24 kusů bojové techniky pro speciální síly. Jako člena výboru pro obranu mě znepokojuje, že o tomto významném nákupu nemám žádné informace. Podle zpráv, které jsem zachytil ve veřejném prostoru, jsem nabyl přesvědčení, že nám ministerstvo cosi zatajuje, a proto jsem se otevřeně zeptal.
Ve své interpelaci jste se pozastavil nad tím, že ministerstvo odsouhlasilo zakázku s tím, že vozidla dodá napřímo oslovená společnost.
Ano. Jak víme, má jít o 24 kusů vozidel pro 601. skupinu speciálních sil a zakázka míří přímým oslovením za společností LPP s.r.o., kterou vlastní Jiří Sauer. O něm také víme, že do ledna 2022 podnikal společně s dnešním prvním náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem. Stejný typ vozidla od stejného výrobce, tedy britské HMT 400 od společnosti Supacat, jejímž zástupcem v ČR společnost LPP je, je podle řady zdrojů favoritem také velké zakázky na LÚV, kde jde o 159 vozidel za 5,6 miliardy. Zejména po jmenování nového ředitele Vojenského technického ústavu pana Kašpárka, který je autorem studie proveditelnosti, která tento typ vozidla armádě doporučuje jako nejvhodnější, celá věc vzbuzuje řadu otázek, a proto jsem se na to ptal.
Co vám ve své odpovědi ministryně obrany sdělila?
Paní ministryně se mě snažila velmi důrazně, jak to má ostatně ve zvyku, přesvědčit o tom, že jakékoli úvahy o možném střetu zájmů prvního náměstka Šulce jsou jen spekulace a pomluvy. K mému překvapení mi také sdělila, že ministerstvo obrany pravidelně výbor pro obranu a podvýbor pro akvizici o zakázkách informuje. Otevřeně říkám, že jako člen výboru jsem o akvizici 24 vozidel pro 601. skupinu speciálních sil informován nebyl, bez ohledu na to, v jakém režimu či rozsahu by nám informace byly podány.
Čím paní ministryně argumentovala ohledně tvrzeného střetu zájmů svého náměstka?
Odpověděla mi, že pan Šulc vyhotovil čestné prohlášení o tom, že se nikdy nepodílel a nebude podílet na rozhodovacích procesech spojených s těmito projekty. Doslova uvedla, že když někdo během jednání řekne "LÚV" (lehké útočné vozidlo, pozn. red.), pan náměstek odchází z místnosti.
Co na to říkáte?
Já takové odpovědi příliš nerozumím a mám to za, s odpuštěním, úplný nesmysl. Nedovedu si vůbec představit, že ministerstvo obrany odstaví od informací a rozhodovacího procesu při zásadních nákupech tak významnou osobu, jakou je první náměstek ministryně, který by pak na tyto zakázky neměl mít sebemenší vliv.
Je pravda, že v lednu magazín E15 v článku na téma LÚV doslova napsal, že náměstek Šulc má tento nákup "na starosti".
Nevím, zda jej má přímo na starosti, ale odstavení náměstka od těchto dvou zakázek bych považoval ze strany MO za velice nestandardní krok. A podotýkám dvě velmi důležité věci. Jednak tím ministerstvo otevřeně přiznává, že zde možný střet zájmů existuje, a že si ho je vědom i pan náměstek osobně. A jednak, že kdyby chtěli být transparentní a efektivní, budou o zmíněném čestném prohlášení informovat s předstihem tak, aby se nemohlo stát, že se bude někdo pana náměstka na tyto zakázky ptát. Informace ale přichází až ve chvíli, kdy jsem se na tyto okolnosti zeptal nyní já.
Podle Vás se tedy náměstek Šulc do rozhodování o těchto zakázkách zapojuje?
Pro takové tvrzení nemám žádný důkaz, jen říkám, že to popsané nastavení vztahů a fungování jednání o zakázce považuji za mimořádně nestandardní. A vlastně trochu komické, máme-li vzít paní ministryni za slovo a představit si, jak druhý nejvýše postavený člověk ministerstva obrany odchází z jednání, kdykoli někdo vysloví zaklínadlo LÚV. Ale vážně. Velmi by mě zajímalo, jestli byl, nebo nebyl František Šulc přítomen při jednání kolegia, které zakázku na 24 vozidel pro LPP v lednu schválilo, jestli k této zakázce dostal podklady, jestli se k nim nějakou formou vyjadřoval, jestli sám hlasoval. Případně jakými mechanismy by ve své pozici vůbec mohl být od informací odstíněn.
Co by se podle vás mělo stát, jak situaci řešit?
Politickou odpovědnost za tento stav nese paní ministryně obrany. Může samozřejmě důrazně jakékoli podezření vyvracet a odmítat, ale pachuť zde podle mého názoru zůstává, a nestandardní uspořádání vztahů je zde patrné na první pohled. Je to důsledek faktu, že si paní ministryně s sebou na úřad přivedla člověka, který má velmi úzké vazby s některými subjekty obranného průmyslu. To je nezpochybnitelný fakt. Pan náměstek ve střetu zájmu být může, to nelze vyloučit. Ostatně to vlastně, jak jsem řekl, paní ministryně i on sám přiznávají, jestliže se pan náměstek Šulc sám vylučuje z jednání o některých zakázkách, nebo to alespoň tvrdí. Konkrétní řešení a opatření nemám, to je v rukách paní ministryně, ale je třeba situaci sledovat a mluvit o ní. V ekonomicky těžké době a při rostoucím obranném rozpočtu musí zejména ona dělat maximum možného proto, aby byly armádní nákupy transparentní a nezpochybnitelné. To považuji za zcela zásadní.