Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády sílí. Zaslouží si ale respekt?

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády sílí. Zaslouží si ale respekt?
Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: První čínská letadlová loď Liao-ning
13 / 05 / 2024, 14:30

Čínské válečné námořnictvo je častým tématem debat posledních let. Jeho vzrůstající síla a početní převaha budí obavy v mnoha zemích v okolí Jihočínského moře. Zcela zásadní otázkou je, zda to, co píší novináři, je skutečností.

V rámci problematiky nejde jen o samotnou sílu čínského námořnictva. To je podporováno velkým množstvím pobřežních zbraní a také stále sílícím letectvem Čínské lidové republiky, která zřejmě investuje do armády mnohem více peněz, než se předpokládalo. Schopnosti Pekingu v poslední době vzrostly natolik, že si již může troufnout na operace mimo své pobřežní vody. To je velmi zásadní změna, která výrazně zasahuje do strategických plánů celé řady zemí, včetně USA

Změnovým faktorem zcela nepochybně je třetí čínská letadlová loď Fujian, jež vyplula na první kolo námořních zkoušek 1. května tohoto roku a stále je na moři. Její výtlak by se měl pohybovat okolo 85 000 tun, tedy je stále menší než její američtí protivníci, jejichž tonáž je o 15 000 tun větší. Navíc také nemá jaderný pohon. Za velký technologický pokrok jsou však považovány magnetické katapulty, které nejsou samozřejmostí ani v US Navy. Má je jen nejmodernější USS Gerald R. Ford

 

Čínské námořnictvo nedisponuje množstvím velkých lodí 

 

Ovšem to, že Čínské námořnictvo tvrdí, že těmito katapulty disponuje, ještě neznamená, že jsou skutečně funkční. Peking se již mnohokrát chlubil supermoderními zbraněmi, které se později ukázaly jako mírně řečeno nadhodnocené. To, že má Čína aktuálně tři letadlové lodě, znamená, že by měla být schopna udržet trvalou operační pohotovost. Vždy minimálně jedna loď by tedy měla být schopná nasazení. To znamená značnou změnu v rovnováze sil minimálně v regionu. 

Nasazení těchto lodí je přesto stále velkým otazníkem. Čínské námořnictvo nedisponuje množstvím velkých hladinových plavidel jako jsou torpédoborce, fregaty nebo korvety. A z toho, co mají Číňané k dispozici, se většinou jedná o straší plavidla, která nejsou vhodná pro moderní boj. Američané disponují klasickými svazy, které se naučili používat již za druhé světové války. Většina jejich svazů disponuje raketovým křižníkem třídy Ticonderoga a torpédoborci se špičkovými protivzdušnými systémy Aegis

Nutno ovšem podotknout, že Čína má z vojenského hlediska zájem jen o jedno místo a tím je Tchaj-wan. Do zbytku světa se snaží stále zatím proniknout především ekonomicky pomocí investic. Pokud by tedy čínské námořnictvo čelilo konfliktu s nepřítelem, jednalo by se s největší pravděpodobností o prostor Jihočínského moře a Tchajwanského průlivu. A zde je třeba vzít v úvahu zásadní geografické faktory. Čínské námořnictvo by se mohlo opřít o nepotopitelnou letadlovou loď a tou je samotná pevninská Čína. 

Druhá čínská letadlová loď Šan-tung

S tím právě úzce souvisí technologický vývoj letadlových lodí. Zdá se, že čínské námořnictvo nebude mít potřebu Fujian výrazněji vylepšovat a ten bude použit jako základní platforma pro další letadlové lodi. Peking nepotřebuje jaderný pohon nebo větší tonáž, která by umožnila více letadel na palubě, protože nepočítá s operacemi, jež by probíhaly ve výraznější vzdálenosti od čínského pobřeží. To je velmi zásadní faktor, který navíc vysvětluje značné investice do pobřežních válečných lodí. 

 

Nesmyslné narativy kolem čínského námořnictva

 

Přesto dochází dlouhodobě v žurnalistickém prostředí k celé řadě nesmyslných narativů zveličujících sílu čínského námořnictva. V rámci hladinových lodí a jejich celkové tonáže zatím jasně vedou Spojené státy. Nejde jen o letadlové lodi, ale i o torpédoborce, fregaty a korvety. Jejich množství dalece převyšuje čínské počty, ale nejen to. Američané mají moderní lodě a v součtech jsou schopni čelit celé řadě dalších námořnictev. Jejich doktrína je taková, že chtějí být v operačním nasazení ve všech světových oceánech a to včetně jaderných ponorek. 

Systém Aegis na torpédoborci třídy Arleigh Burke

Další věcí, na kterou se vytrvale zapomíná je narůstající koalice proti Číně samotné. Jejího rostoucího vlivu se v indo pacifickém regionu obává stále více zemí. Japonsko a Austrálie jsou samozřejmostí. Jen tyto dvě země disponují značnou námořní silou. Jenže k nim se postupně přidávají třeba Vietnam, Indonésie nebo i nedávný spojenec Pekingu Filipíny. Pokud by se všechny tyto země opravdu spojily proti čínskému námořnictvu, to by mělo velký problém. 

Obecně lze říct, že v mikroregionu je Čína extrémně nebezpečná, kromě námořnictva buduje umělé ostrovy, letectvo a celou řadu dalších vojenských aspektů. Probíhá intenzivní výstavba obojživelných lodí pro případnou invazi na Tchaj-wan. Ale z globálního hlediska čínské námořnictvo zatím nijak významným hráčem není. A ještě nějakou dobu nebude. Pokud by mělo podstoupit konflikt s US Navy mimo vlastní teritorium, vůbec by nemělo šanci. 


Zdroj: The National Interest 

 

Tagy článku