foto: Petr Duchoslav/Konference Naše bezpečnost není samozřejmost
Už posedmé se včera sešli na prestižní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost politické, armádní, diplomatické špičky a bezpečnostní experti, aby diskutovali o zajištění naší obrany i v době koronavirové. Významná bezpečnostní událost se konala v Míčovně Pražského hradu. Premiér Andrej Babiš ujistil přítomné hosty, že armáda na krizi tentokrát nedoplatí a že se v rozpočtu armády jako v minulých letech škrtat nebude.
Konference Naše bezpečnost není samozřejmost se konala již posedmé, nicméně poprvé v prostředí ovlivněné koronavirovou pandemií. V Míčovně Pražského hradu zasedli nejvyšší političtí představitelé, armádní činitelé, diplomaté a bezpečnostní odborníci, aby zde ve čtyřech panelech diskutovali o nejdůležitějších problémech zajištění naší obrany v podmínkách ovlivněné pandemickou krizi a její důsledky, které se zejména dotkly ekonomiky.
Účastníci akce shodli, že naše bezpečnost není skutečně samozřejmostí zvláště v době koronavirové pandemie a že je třeba do vlastní obrany a bezpečnosti investovat, inovovat ji a modernizovat. V úvodu konference vystoupil premiér Andrej Babiš a jasně deklaroval, že v krizi nebude tentokrát armáda ,,bita" jako v předchozích letech. ,,Na armádě šetřit nebudeme," prohlásil na konferenci Babiš. Předseda vlády řekl, že naopak vláda ,,masivně" investuje a chce dotáhnout nejdůležitější modernizační projekty. K BVP, asi nejočekávanějšímu armádnímu projektu, podotkl, že je ,,určitě nakoupíme", byť před několika měsíci ještě mluvil jinak. Podle něho směřuje ČR ke 2% HDP výdajů na obranu, v tomto volebním období mají činit výdaje 1,4% HDP. Armáda se má svou modernizací zbavit staré sovětské techniky, jež podle Babiše notně přesluhuje.
V prvním panelu nazvaném Význam NATO a kolektivní bezpečnosti: aktuální pohled ze střední Evropy vystoupili český, maďarský a slovenský ministr obrany - Lubomír Metnar, Tibor Benkő a Jaroslav Naď v rámci zastoupení V4. Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak chyběl, protože je toho času na jednání v USA.
Nejdůležitějším bodem panelu byla diskuse o možné kooperaci všech zemí V4 na vlastních armádních projektech. Slovenský ministr obrany Naď prohlásil, že by se členové V4 měli v tomto ohledu snažit víc a podivil se nad tím, proč ČR nekoupila samohybnou houfnici Zuzanu. Na to mu jeho český protějšek odpověděl, že vybírali z osmi možných systémů a že volba padla na francouzský Caesar, který je však o 30% levnější než Zuzana. Všichni diskutující se shodli na tom, že společně nakoupí malorážkovou munici a podle Metnara by se mohl obchod uskutečnit ještě do konce roku. Potom by se mohli členové V4 bavit o dalších projektech.
Druhý panel Informace, finance, kyberbezpečnost: covid-19 jako katalyzátor hostil ředitele NÚKIBu generála Karla Řehku, prezidenta Global Arena Research Institute Michala Kořana globálního stratéga Save & Capital Romana Chlupatého. Řehka upozornil zvláště na kyberizika, které se mají řešit v době, než nastanou krize jako je právě tato. Podle něho je třeba klást akcent na dobudování kapacit kyberobrany a apeloval rovněž na to, aby došlo k větší spolupráci a provázanosti jednotlivých sektorů - státního a soukromého z hlediska kybernetické obrany. Ta totiž, jak dodal, není věcí ,,ajťáků", ale zejména manažerů a lídrů organizací, které primárně za ni zodpovídají.
Ve třetím panelu nazvaném Pandemie jako zkouška síly demokracie a ekonomiky spolu diskutovali eurokomisařka Věra Jourová a prezident Hodpodářské komory Vladimír Dlouhý. Předmětem debaty byly jednak ekonomické důsledky pandemie, jednak možný dopad na rozvolnění právního státu či právních jistot. ,,Koronavirus nesmí zabít demokracii", prohlásila Jourová, čímž dala najevo, že právní stát musí fungovat dál jako záruka demokracie. Na druhé straně je třeba být v každém případě ostražitý, protože koronavirus zvýraznil některé negativní trendy existující ve společnosti již před krizí.
Dlouhý pak hovořil o tom, že ač krize není příjemná, máme se od čeho koncepčně odrazit, protože ČR stejně jako další státy si prošly větší krizí v roce 2008, takže je zde určitá zkušenost či precedens, jak postupovat v krizi, aby se pokud možno co nejméně dotkla podnikatelského prostředí a běžných lidí. Podle Dlouhého by bylo velkou chybou, aby krize vedla k nárůstu protekcionistických opatření.
Poslední panel měl charakter politické debaty o obraně a bezpečnosti. Za jeden stůl zasedli ministr obrany Lubomír Metnar, předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, místopředseda ČSSD Ondřej Veselý, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda KSČM Vojtěch Filip, poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra, předseda SPD Tomio Okamura, předseda STAN Vít Rakušan a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Kromě Filipa a Okamury se všichni diskutující přihlásili k naší příslušnosti k NATO, přičemž tuto vazbu je třeba dále posilovat a tím, že na armádu vynaložíme zmíněná 2% HDP. V diskusi bylo zopakováno to, co řekl premiér Babiš v jejím úvodu, totiž, že na krizi nesmí doplatit naše armáda, kterou čekají důležité modernizační projekty.
Tagy