„Naše bezpečnost není samozřejmost“, Ukrajina nám získává čas vlastní krví, řekla ministryně Černochová. Fiala obhajoval nákup F-35

„Naše bezpečnost není samozřejmost“, Ukrajina nám získává čas vlastní krví, řekla ministryně Černochová. Fiala obhajoval nákup F-35
Autor fotografie: redakce|Popisek: Konference Naše bezpečnost není samozřejmost
13 / 03 / 2024, 12:30

V úterý 12. března proběhl 11. ročník mezinárodní konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Nesl se v duchu 25. výročí vstupu České republiky do Aliance, 75. výročí vzniku NATO, potřeby posilovat obranyschopnost ve všech doménách, významu výdajů na obranu, kapacit obranného průmyslu a podpory bránící se Ukrajiny.

Auditorium konference ve Španělském sále Pražského hradu bylo bezmála zcela zaplněno zástupci politické reprezentace, diplomatického sboru, ozbrojených sil, bezpečnostních složek, obranného průmyslu a akademie. Po zahajovací řeči předsedy spolku Jagello 2000 Zbyňka Pavlačíka, který připomněl také letošní 35. výročí pádu železné opony, a obranné výdaje označil za investice do prosperity, pro níž je bezpečnost nezbytnou podmínkou, proběhla konference rozdělená tematicky do čtyř panelů. Klíčovými řečníky byli prezident České republiky Petr Pavel a 42. prezident USA Bill Clinton, kterého český prezident vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. V první části reportáže se budeme věnovat prvním dvěma panelům, ve druhé projevům obou prezidentů a politické debatě a ve třetím pak specificky třetímu panelu, jehož tématem byla vnitřní bezpečnost.

Bývalý náčelník generálního štábu armádní generál v.v. Jiří Šedivý, který stál v čele armády v době vstupu republiky do Aliance, připomněl slova vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě v letech 1993-1997, generála George Joulwana: "Co si myslíte, že bude největší přínos vstupu České republiky do Severoatlantické aliance? (...) Záruky jsou důležité. Ale ten hlavní přínos je v tom, že se po vašem vstupu do NATO stane Česká republika součástí zóny stability. To přivede do vaší země investory, a tím rozvoj a bohatství budoucnosti." Efekt ilustruje výše přímých zahraničních investic do České republiky. Ty v roce 1998 činily podle ČNB 14,4 miliardy amerických dolarů, a o čtyři roky později již 38,7 miliard dolarů. Generál Šedivý uzavřel své úvodní slovo připomenutím oběti 30 vojáků AČR v zahraničních misích a konstatováním, že pro odstrašení jakéhokoli agresora, včetně Ruska, je třeba budovat armádu jako součást vojsk NATO, dobře připravenou, vycvičenou a vyzbrojenou.

Premiér Fiala: Žijeme v bezpečné zemi a jsme na to hrdí. Tváří v tvář agresi to není samozřejmost

Navázali premiér Petr Fiala (ODS), ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle premiéra byl vstup do NATO přelomem pro bezpečnost České republiky a heslo a název konference "Naše bezpečnost není samozřejmost" označil za krédo své vlády. Tak jak mnozí další řečníci připomněl význam v loňském roce schváleného zákona o financování obrany stanovující minimální výši výdajů na 2 % HDP, tedy v letošním roce více než 150 miliard korun, z nichž přibližně polovina je určena na investice, a z nich velkou část podle premiéra zajišťuje český obranný průmysl.

Vyzdvihl také význam smlouvy DCA o bilaterální obranné spolupráci s USA, modernizaci armády, aktualizaci strategických dokumentů, energetickou nezávislost na Rusku, podporu Ukrajiny a plnění úkolů a závazků v rámci NATO. Obhajoval akvizici letounů F-35, bez nichž se podle jeho slov AČR neobejde, a připomněl, že podle stejných kritérií výběru se pro toto řešení rozhodly také další státy. Odmítl také výhrady části opozice, že vojenská podpora Ukrajiny prodlužuje válečný konflikt a oddaluje mír. Varoval, že Rusko se v případě úspěchu nezastaví a ohrozí Moldávii, Pobaltí a další země.

Ministr Lipavský: Máme peníze, víme, kdo je oběť a kdo je zločinec

Ministr Lipavský řekl, že diplomacie je nedílnou součástí bezpečnostní architektury státu. Připomněl také 20. výročí navazujícího rozšíření NATO o sedm dalších zemí v roce 2004, a vyslovil se pro budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a NATO, jež by se v budoucnu mělo stát zárukou její bezpečnosti. Připomněl také Putinův požadavek, aby se NATO stáhlo na pozice před rokem 1997, tedy před vstupem ČR do Aliance, což je potvrzením varovných slov o ruských nárocích a hovořil o "strašidelné historii appeasementu" a lekci z naší vlastní historie 30. let 20. století.

Ministryně Černochová: Ukrajina nám získává čas vlastní krví

Ministryně obrany uvedla, že od našeho vstupu do Aliance na konci 90. let se bezpečnostní situace v Evropě stále zhoršuje, což se promítá také do rostoucí podpory členství v NATO: "Dnes má naše členství v Alianci podporu více než dvou třetin občanů." Vymezila se, podobně jako premiér, vůči slovům o válkychtivosti, a podobně jako další řečníci poznamenala, že ruská představa o míru ve skutečnosti žádným mírem není. Česká republika dělá podle Černochové pro podporu Ukrajiny maximum, "Rusko nabízí jen kapitulaci, porobu a útisk. K tomu nesmíme Ukrajinu nutit."

Ukrajinská obrana dává České republice čas k obnově vlastní obranyschopnosti. Vyjmenovala nejdůležitější akviziční projekty armády (BVP, tanky, F-35, dělostřelectvo, PVO, radary) a uvedla, že kontrakty máme, ale dodávky jsou ještě daleko – Česká republika podle její slov nesmí polevit. Připomněla také problémy, kterým čelí obranný průmysl kvůli přístupu bank, a poděkovala všem, kdo podpořili zákon o výdajích na obranu. Členství v NATO označila za nejsilnější záruku pro naši svobodu, demokracii a prosperitu.

Lord Robertson: Rusko se v případě úspěchu nezastaví

V následujícím prvním panelu na téma "Strategické rozšíření NATO o první země bývalého východního bloku: efekt pro Alianci", jehož moderátorem byl velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský, pozdravil přítomné na dálku bývalý generální tajemník NATO (1995-1999) Javier Solana a vystoupil George Roberton, který stál v čele NATO v době vstupu ČR do Aliance. Připojil se k varování, že Rusko se v případě úspěchu na Ukrajině nezastaví, ač je toho názoru, že Rusové nebudou zbrklí a nebudou riskovat přímou vojenskou konfrontaci s NATO: "V šedé zóně hybridní války si přijdou i pro nás," a ohrozí naši svobodu slova, svobodně kritizovat, volit i vlastnit. Zdůraznil potřebu posílení evropské obranyschopnosti, a to bez ohledu na výsledek amerických voleb; řekl, a řekl, že to nebude snadné ani levné, ale plně v našem vlastním zájmu.

Tomáš Pojar: Budeme-li vydávat dostatečně na obranu, nemusíme se bát, že by článek 5. nebyl aktivován

Ve druhém panelu na téma "75 let NATO: jak dosáhnout úspěšného století Aliance?" moderovaném vrchním ředitelem Sekce obranné politiky a strategie MO Janem Jirešem národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar a náčelník generálního štábu Karel Řehka. Tomáš Pojar na úvod řekl, že "svět rozvyklal Covid" a že tečkou za krásnou érou "nevinnosti" byla druhá fáze ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Realitou je dnes multipolární svět, po němž většina evropských lídrů podle Pojara v uplynulých třiceti letech volala, ale je otázkou, zda je pro nás takový svět lepší. Vyzdvihl význam transatlantické spolupráce. Bez vzájemné podpory "svobodných, bezpečných a bohatých zemí" budou podle něj Evropa i Spojené státy slabší a méně významné. A podtrhl význam výdajů na obranu s tím, že míra 2 % HDP byla parametrem mírového období, a máme-li vybudovat dostatečnou schopnost odstrašení případného agresora, musíme tyto výdaje udržovat dlouhodobě.

Karel Řehka: Úspěchem bude vyhnout se válce. Evropská armáda je nesmysl

Náčelník generálního štábu Řehka řekl, že Aliance musí udělat vše proto, aby se vyhnula válce, a pokud k válce dojde, musí ji vyhrát. K tomu potřebuje podle něj jen vůli a leadership, protože všemi ostatními zdroji NATO disponuje. Připomněl významnou početní i technologickou převahu ozbrojených sil NATO nad Ruskem a 20krát větší hrubý domácí produkt i fakt, že tři z členských států, tedy USA, Francie a Velká Británie, disponují schopností jaderného odstrašení. "Potřebujeme neselhat v pomoci Ukrajině," řekl s tím, že Rusko spoléhá, že v opotřebovací válce vydrží déle. Bez ohledu na výsledek války přitom bude podle Řehky ruský režim v budoucnu agresívnější a nadále nepředvídatelný, ovšem pokud zvítězí, bude nadto povzbuzený, a proto státy NATO a Česká republika potřebují posilovat schopnosti svých ozbrojených sil.

Poděkoval vládě za závazek výdajů ve výši 2 % HDP a řekl, že pokud by od roku 2014 došlo k lineárnímu nárůstu výdajů na obranu k této úrovni, znamenalo by to pro armádu +280 miliard korun. Na otázku Jana Jireše, co musí Evropané udělat a jak se má Aliance změnit, aby byly i v budoucnu USA ochotné Evropu bránit, odpověděl Tomáš Pojar lakonicky: "Dávat alespoň 2 % na obranu. Posílit obranný průmysl v Evropě a u nás, abychom peníze v maximální míře otočili v České republice." Podobně odpověděl i náčelník generálního štábu: "Evropa potřebuje převzít odpovědnost za vlastní obranu, to se odvíjí od rozvoje schopností." Projekt tzv. "Evropské armády" označil ovšem za "nesmysl".

Poslanec STAN Martin Exner se obou řečníků zeptal, co by Česká republika mohla dělat lépe než Slovensko, kde jsme podle jeho názoru svědky úspěchů ruské dezinformační války. Podle Tomáše Pojara je nejdůležitější a nejefektivnější vzdělávání, což je úkolem pro rezort školství. Podle Karla Řehky pak je důležité vidět, že hybridní působení nejsou jen dezinformace. Kromě nějaké formy regulace sociálních sítí uvedl především potřebu zaměřit se na vlastní komunikaci. "Lepší narativ převáží ten horší," řekl s tím, že důležitá je odpovídající výuka moderních dějin ve školách. Řešením je tedy podle něj důraz na vzdělání a na vlastní dobrou komunikaci, která se ovšem podle jeho názoru zatím příliš nedaří.

Zdroj: konference Naše bezpečnost není samozřejmost

Tagy článku