Autor fotografie: screenshot Youtube
Security magazín přináší ohlédnutí za letošními NATO Days v podobě exkluzivních rozhovorů s vysoce postavenými politickými představiteli, kteří byli přítomní na letošních NATO Days a hovořili o postavení českého průmyslu v současné době a důležitých armádních zakázkách. Dalšími respondenty byli tentokrát poslanec a člen Výboru pro bezpečnost Robert Králíček a poslanec a člen Výboru pro obranu Karel Krejza.
Obsahem rozhovoru byly aktuální velké armádní tendry, nákup nových BVP a zakázka na pořízení 12 víceúčelových vrtulníků. Ve ,,dvojrozhovoru" prohlásil Krejza na úvod, že kontrakty systémem ,,vláda-vláda" fungují. Zmínil se v této souvislosti o zakázce na nové vrtulníky, který se podle něho podaří dotáhnout do konce, stejně jako dodávka radarů MADR.
V případě tendru na nová BVP to podle Krejzy bude složitější, Krejzovi se obecně nezamlouvá, když se soutěží podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Poslanec ODS podotkl, že vždy se tam objeví nějaký problém, který je ,,zbytečně zdramatizovaný". Podle něho to může na konci končit i soudy, což v důsledku znamená, že vojáci nedostanou slíbené vybavení. ,,Co se mi nelíbí, je postup, když se soutěží podle zákona o zadávání veřejných zakázek - dvoustupňové zkoušky, jedny kontrolní, jedny vojskové, vždycky se tam objeví nějaký problém," uvedl pro SM Krejza.
Králíček k tomu uvedl, že oba zmíněné tendry jsou zásadní a každý zásadní tendr i v minulosti provázely různé spekulace, dohady, ovlivňování zájmových skupin. Některé spekty však označil za problémové a vždy je potřeba věci v tomto směru zlepšovat či posouvat. Králíček nadhodil otázku, zda armáda není v zajetí určitých stereotypů, neboť hrozby se mění poměrně rychle, a je otázkou, zda na to ČR dokáže flexibilně reagovat.
Oba pánové také odpovídali na to, jak je ČR připravena čelit kybernetickým hrozbám, které jsou více aktuální více než kdykoliv předtím. Krejza pro Security magazín uvedl, že v tomto směru bude důležitý zákon o Vojenském zpravodajství, který je podle jeho názoru kontroverzní normou.
Králíček k tomu uvedl, že je třeba zrychlit legislativní proces, protože kromě zmíněného zákona o Vojenském zpravodajství na řadu přijdou zákony o kybernetické bezpečnosti. Na potenciální hrozby, které se vyvíjí, je tak nutno reagovat právě i zrychlením legislativního procesu. Zmínil možné zřízení komise pro kontrolu hybridních hrozeb, na jejichž potírání by se ČR měla více zaměřit.