foto: U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 3rd Class Ethan Soto/Released) (CC BY-NC 2.0)/USS Kid s pirátskou vlajkou
Námořní žoldáci nebo historicky korzáři by mohli nabídnout nízkonákladový nástroj, který by posílil zastrašování v době míru a získal výhodu v době války.
Vzhledem k tomu, že se armáda Spojených států přesouvá od protiteroristických operací po celém světě zpět k velmocenské konfrontaci, která je primárně namířena proti Číně a Rusku, mohlo by se americké námořnictvo dostat do značné nevýhody z hlediska počtu lodí a být jednoduše přečísleno. Je samozřejmě otázkou, jak moc tahá Rusko a Čína za jeden provaz, ale je nutné s oběma počítat.
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN) překonalo americké námořnictvo jako největší na světě a pokračuje v ambiciózní budovatelské kampani, která tento rozdíl ještě více prohloubí. Navíc mnoho válečných lodí amerického námořnictva může být nevhodných pro budoucí role.
Psali jsme
Americké námořnictvo má v plánu vyzbrojit ponorky třídy Ohio a Virginia hypersonickými zbraněmi vznikajícími v programu Conventional Prompt...
Zatímco ministerstvo obrany zkoumalo možnosti zahrnující menší autonomní plavidla, která by tuto mezeru vyplnila, nabídl vojenský analytik Alex Hollings jiné řešení. Navrhl se zaměřit nejen na budoucí technologie, ale také na minulé vojenské praktiky, aby se čísla srovnala. Hollings navrhl návrat korzárů.
Samotná představa korzára by byla nepochybně docela kontroverzní, protože mnohokrát v historii se hranice mezi korzárem a pirátem stírala. Rozdíl spočíval v tom, že stát nebo pověřený orgán vydal dokument tzv. kaperský list, který zmocňovala držitele k provádění úkonů za stát na volném moři, a to zahrnovalo útoky na cizí plavidla a jejich zabavení.
Posádky korzárů mohly prodat zajatou loď, její náklad, a dokonce požadovat výkupné za posádku. Výdělek byl rozdělen mezi sponzora korzára, majitele lodi, kapitána a posádku. Část ceny putovala vydavateli provize. Takže onen dokument vlastně jen tyto osoby chránil, aby v případě zajetí neskončily na nejvyšším ráhně jako piráti.
Psali jsme
Pobřežní bojová loď, to je plavidlo (Littoral Combat Ship - LCS), které teoreticky může zamíchat kartami ve sporném Jihočínském moři, na které...
Tato praxe začala již ve třináctém století, kdy se evropské národy snažily využít podnikavé jedince k vyrovnání nedostatku dobře vybaveného námořnictva. Tato praxe se v šestnáctém století podstatně zvýšila, když docházelo ke kolonizaci Severní a Jižní Ameriky, kdy angličtí nájezdníci, často známí jako „mořští psi“ tam byli posláni britskou korunou, aby plenili španělská plavidla a přivezli poklady do Anglie. Muži jako Sir Francis Drake a Walter Raleigh jednali v zájmu královny Alžběty I. a nájezdy pokračovaly až do počátku sedmnáctého století.
Politika lupičů však pokračovala další dvě století a během války krále Jiřího v osmnáctém století sloužilo jako korzáři asi 36 000 Američanů. Během americké revoluce Kongres i některé státní vlády zaměstnávaly korzáry k legálnímu pirátství, stejně jako během války v roce 1812.
Během americké občanské války Konfederační státy rovněž vydávaly kaperské listy soukromým plavidlům, ale v těchto případech se korzáři chovali spíše jako prorážeči blokády silnějšího námořnictva Unie.
Psali jsme
Tchaj-wan se k nelibosti Číny pustí již brzy do stavby první vlastní ponorky.
V dubnu 1856 padesát pět národů podepsalo Pařížskou námořní deklaraci, jejímž hlavním cílem bylo zrušit korzárství a USA byly jedním z prvních signatářů. Pravidla obsažená v prohlášení byla považována za součást obecných zásad platného mezinárodního práva a Spojené státy se jimi řídily.
Jak poznamenal Holling ve svém článku, podmínky pro novodobého korzára mohou naznačovat zcela nekonvenční přístup k moderní válce, ale premisa je na místě. Mohlo by se to podobat vztahu, který USA udržují se soukromými bezpečnostními firmami, jako je Blackwater, která již prováděla operace na moři.
Ozbrojené hlídkové čluny Blackwater byly použity k hlídání vod u oblasti Afrického rohu v boji proti somálským pirátům, zatímco v Indickém oceánu nyní hlídkují soukromé lodě. Otázkou je, zda by takové soukromé operace a vojenští dodavatelé stačili k překlenutí propasti s Čínou.
Psali jsme
Palubní stíhač J-15 (přezdívaný ,,Létající žralok”) měl být čínským ,,trumfem” pro letadlové lodě. Místo toho jej sužují i nadále nedořešené technické...
Zaměstnávání novodobých korzárů by mohlo nabídnout nízkonákladový nástroj, který by posílil zastrašování v době míru a získal výhodu v době války.
Otázkou ale je, zda je to nutné, protože je nepravděpodobné, že by Spojené státy někdy čelily Číně osamoceně a bez spojenců. Čína může mít obrovskou flotilu, největší na světě (kvalita bude pokulhávat), ale její velikost není větší než americké námořnictvo se spojenci jako Velká Británie, Japonsko, Austrálie, Thajsko, Indie a další partneři, kteří by se mohli připojit k této koalici.
Korzáři by mohli mít svůj účel v rámci protipirátských akcí, ale zda by to pomohlo během konfrontace s velmocí typu Čína zůstává diskutabilní.
Lze předpokládat, že tato myšlenka by mohla narazit na mezinárodní právo. V honbě za piráty teroristy lze použít paramilitantní síly. V případě klasického konfliktu by tito bojovníci neměli status kombatanta, tedy mohlo by jím být zacházení jako s válečými zajatci, ale hledělo by se na ně jako na guerrilu mimo zákon. Východiskem by mohlo být v případě konfliktu zmobilizovat a podřídit Národní gardě nebo US Navy. I v tomto případě by však mohl být problém jednotný systém velení a řízení, případně komunikace a přístup do databází, především se zpravodajskými informacemi.
Zdroj: National Interest
Tagy