Autor fotografie: screenshot Youtube|Popisek: Džamál Chášukdží
Západní média a ti, kteří sami sebe pasují na morální vůdce Západu, se v posledních dnech a týdnech předhánějí v rozhořčení nad vraždou saúdského novináře Džamála Chášukdžía. Je však s podivem, že tažení těchto „morálních vůdců“ spustila až vražda novináře, nikoliv kvůli Saúdům tisíce hladem utrápených dětí v Jemenu.
Podle OSN od března 2015 do prosince 2018 zemřelo v Jemenu 8670 až 13 600 lidí, z toho 5200 civilistů. V důsledku hladomoru údajně zemřelo až 50 000 lidí, z toho tisíce dětí. OSN označila válku v Jemenu za největší humanitární krizi současnosti.
Ve snaze zabránit dodávkám íránských zbraní do Jemenu byla v dubnu 2015 Saúdskou Arábii na Jemen vyhlášena blokáda, která započala současnou humanitární krizi. Přes 18 z 27 milionů obyvatel Jemenu potřebuje humanitární pomoc, z toho pro více než deset milionů je nezbytná k přežití. Jistotu dalšího jídla nemá 6,8 milionu lidí a z toho 4,5 milionu těhotných a kojících žen a dětí je akutně podvyživených. V zemi je na tři miliony vnitřně vysídlených osob, nefunguje polovina zdravotnických zařízení, umírá se na běžně léčitelné nemoci a došlo k vypuknutí 35 500 případů cholery v horizontu tří týdnů.
Brutálně si v Jemenu počíná saúdské letectvo. V srpnu letošního roku například saúdské letectvo pomocí amerických přesných pum (zřejmě JDAM) zasáhlo školní autobus v Jemenu ‒ při útoku zemřelo 51 lidí, z toho 40 dětí, většinou mezi věkem šest až 11 let.
Tehdy událost proběhla bez většího zájmu médií, resp. nikdo vážně nemluvil o konci prodeje západní vojenské techniky Saúdům nebo dokonce o přehodnocení postoje Západu k Saúdské Arábii. Holt, když ruské letectvo bombarduje civilisty v Sýrii, jde o neodpustitelný válečný zločin, když Saúdové zabíjejí civilisty v Jemenu, tak jde “o smutnou součást války.”
Jak současná situace ovlivňuje prodej zbraní do Saúdské Arábie? Ještě na konci záři Německo schválilo prodej zbraňových systémů (např. dělostřeleckých systémů) do Sýrie v hodnotě 295 milionů dolarů. Avšak 20. října, po vraždě novináře Chášukdžílo, Německo prodej zbraní do Saúdské Arábie zmrazilo. K tomuto kroku Německo vyzývá i další evropské země, včetně České republiky.
Po vraždě Chášukdžía se k srpnovému útoku na školní autobus před několika dny vyjádřil i Donald Trump. „Myslím, že je to hrozná situace. Nenávidím se dívat na to, co se stalo s autobusem a s dětmi. Je to čistá hrůza vidět podobné věci, jako byl tento autobus,“ uvedl Trump. Americký prezident dodal, že to však nebyla chyba amerických zbraní, ale neschopnosti Saúdů je správně používat. Již dříve (viz článek od Kláry Šubíkové) jsme na stránkách Armádních novin uvedli, že Saúdy vedená koalice systematicky špatně vyhodnocuje zpravodajské informace, které jsou mnohdy založené na nepřesných údajích.
Stále však platí americko-saúdská dohoda o dodávkách amerických zbraní do Saúdské Arábie v hodnotě 110 miliard dolarů s tím, že v příštích deseti letech se může výsledná částka za další zbraně a služby vyšplhat až na 350 miliard dolarů. Jde o potenciální prodej zbraní během následující dekády, ale již nyní se finalizují podmínky dodávek amerických zbraní, vybavení a služeb v hodnotě 14,6 miliardy dolarů.
Na dotaz, zda mají Spojené státy (po vraždě Chášukdžía) zastavit prodej zbraní do Saúdské Arábie, Trump odpověděl: „Díváme se nyní na Jemen velmi pečlivě. Aktuálně Jemen velmi pečlivě studujeme. Budu mluvit o spoustě věcí se Saúdy... ale určitě nebudu chtít lidi, kteří nevědí, jak používat zbraně, a kteří střílejí na autobusy s dětmi.“
Trumpova administrativa však nepřišla s velkým zbrojním kontraktem z ničeho nic. Za vlády Baracka Obamy byly Saúdské Arábii prodány zbraně, munice a vojenská technika v hodnotě 115 miliard dolarů. Současná saúdsko-americká dohoda tak je pokračováním nastaveného kurzu a finalizací již dříve vyjednaných zakázek.
Barack Obama však zastavil dodávky přesné munice kvůli vysokému počtu civilistů. Spouštěčem k přehodnocení podpory byl saúdský útok na pohřeb ve městě Saná v prosinci 2016, který si vyžádal přes 140 obětí. Ačkoli měla přesně naváděná munice pomoci přesnosti náletů, neděje se tomu tak. Na základě odhadů OSN jsou její nálety zodpovědné až za 60 % z necelých 4000 civilistů zabitých od března 2015 do srpna 2016.
Nejméně pokrytecký se tak nyní zdá být postoj Ruska, které nijak nezpochybňuje zbrojní obchody se Saúdskou Arábii, včetně lokální výroby útočných pušek AK-103 nebo dodávek protiletadlových a protiraketových kompletů S-400. Otázkou je, zda je to nepokrytečností ruského vedení nebo jednoduše důsledkem toho, že ruské vedení nemusí hledět na novinové titulky v ruských médiích.
Přeci jen západní média, která ač nevolená, si nárokují podíl na politické moci a dokáží (a především chtějí) ovlivňovat veřejné mínění, postoje politiků, politický diskurz země či dokonce diskurz celého Západu. Je však s podivem, že velkou část západních médií a elit (které sami sebe vydávají za morální autority a strážce hodnot Západu) k protisaúdovské aktivitě nevyburcoval hladomor, který zabil tisíce dětí v Jemenu, ale vražda jednoho novináře.
Válka v Jemenu je ale jen část problému. Samozřejmě jsou zde hluboké problémy s dodržováním lidských práv v Saúdské Arábii, o kterých Západ roky ví. Tyto problémy nezakryjí ani saúdské PR akce, jako je například povolení ženám řídit auto. Příklad za všechny ‒ v roce 2016 byl saúdský občan odsouzen k 2000 ranám bičem, deseti letům vězení a pokutě 5300 dolarů za to, že zveřejnil kritický tweet vůči Islámu a popírající existenci Boha.
Nejhorší na celé věci je tak nekonečná morální arogance a pokrytectví těch, kteří se sami sebe zvolili za morální elity Západu, především nikým nevolení novináři, média, neziskové organizace a další čelní představitelé společenského života. Snad ještě horší je, že tyto falešné morální postoje jsou určovány novinovými titulky, nikoliv reálným utrpením desítek tisíc lidí. Není tak divu, že ruská propaganda má na Západě velmi lehkou práci.
Realita je taková, že Západ Saúdy potřebuje a nemůže si dovolit, aby se ropná mocnost spojila s Rusy a ve spolupráci obě země diktovaly ceny ropy na světových trzích. To by vedlo k velmi rychlému ekonomickému a mocenskému úpadku Západu a k poklesu životní úrovně nás všech.
Stejně tak realitou je, že všechny kritické hlasy k Saúdům ze Západu dříve či později utichnou. U jmenovaných západních elit se totiž časem uplatní běžný psychologický fenomén morálního licencování, který popsal český psycholog Dalibor Špok v pořadu Štrunc! (čas 11:00). Teorie morálního licencování jednoduše říká to, že o dané věci stačí dostatečně dlouho přemýšlet (být rozhořčen), aby se člověk sám sebe přesvědčil, že pro danou věc udělal dostatek a cítil se následně mnohem lépe a morálněji. Přitom pro danou věc fyzicky nemusí nic udělat.
Na Západě by se proto měly hlasitěji ozývat pragmatičtější hlasy, které nebudou ostatním zemím vnucovat svou falešnou morální nadřazenost, ale budou nazývat věci pravými jmény a vést pragmatickou politiku se všemi státy. Možná potom nebudeme muset učit „neuvědomělé“ české nebo západní občany o tom, že mají následovat západní hodnoty a nikoliv věřit ruské propagandě a „dezinformacím“.
Autor: Jan Grohmann
(článek byl převzat od serveru www.armadninoviny.cz)