Autor fotografie: archiv redakce
Nejen Češi, ale i Slovinci a dokonce i Němci, kteří jsou v posledních letech pro část Čechů nekritickým vzorem, mají problémy v armádě. Ukázala to kontrola, které v únoru proběhla v bundeswehru a ve slovinských ozbrojených silách.
Německým i slovinským vojákům chybí důležité vybavení a kapacity nutné ke splnění svých závazků vůči Severoatlantické alianci. Tato nelichotivá informace je přitom mezi vojáky Armády České republiky známá podle zdrojů Security magazín už nejméně čtyři roky.
Nepřipravenost bundeswehru odhalila dvojice důvěrných dokumentů. Tím prvním byl interní dokument německého spolkového ministerstva obrany, který získal tamní média. Podle něj nemají Němci dost tanků, aby dokázali splnit své závazky vůči NATO. Situace je o to tristnější, že bundeswehr má příští rok převzít vedení nad Silami velmi rychlé reakce VJTF (Very High Readiness Joint Force) celé Severoatlantické aliance. Němci se potýkají – i když v jiném rozsahu jak kapesní AČR- se stejnými problémy, co se týká provozuschopnosti svých obrněných jednotek. Například 9. obrněná brigáda s posádkou v Münsteru nyní disponuje pouze devíti tanky Leopard 2 v operačním stavu, ačkoliv plány, které NATO přitom bere za hotovou věc, počítají s 44 připravenými tanků. Stejně tristní situace je u obrněných pěchotních vozidel Marder: oproti plánovaným 14 jich má brigáda funkční jen tři, tedy asi 33 procent. Důvodem je podle utajované analýzy nedostatek náhradních součástek, vysoké provozní náklady a také časovou náročnost údržby, který naráží na zákonem předepsanou délku pracovní doby.
psali jsme: Bundeswehr má další problém: Vojáci nedůvěřují svým zbraním
Německým vojákům navíc chybí přístroje na noční vidění, osobní balistika, zimní uniformy a jejich doplňky, stany, ale také zbraně, konkrétně automatické granátomety. Bundeswehr sice chce problémy u 9. obrněné brigády řešit přesunem materiálu od ostatních jednotek, to je ale jen vytloukání klínu klínem, protože pak zase nebudou moci cvičit tyto útvary.
Druhou, ještě horší jobovkou pro bundeswehr je pak Zpráva o operační připravenosti primárních zbraňových systémů bundeswehru 2017 (Report on the Operational Readiness of the Bundeswehr’s Primary Weapons Systems 2017) z ministerstva obrany, který uvádí konkrétní počty vojenské techniky v operačním stavu oproti tabulkovým počtům v letectvu. Například oproti 128 plánovaným víceúčelovým letounům Eurofighter Typhoon jich mají Němci jen 39 a z 93 letounů Panavia Tornádo jim jich funguje jen 26. Hrozivá situace je také u vrtulníků: z 72 Sikorských CH-53G/GS lze použít jen 16, a vrtulníků NHI NH 90 TTH je funkčních pouhých 13 z 58. Útočných vrtulníků Eurocopter Tiger pak Němcům funguje dokonce jen 12 z 62. Využití transportních Airbusů A400M Atlas je jen pětinová (tři z 15). Z celkových 224 tanků bundeswehru verzí Leopard 2A6 a 2A7 jich jezdí jen 105, a po moři se plaví jen pět fregat Kriegsmarine z tabulkového počtu třinácti. Jak už Security magazín před nedávnem informoval, z půltuctu ponorek typu 212 jich Němci dokonce nemohou nasadit ani jednu.
Důvodem krize bundeswehru je podle analýzy spolkového ministerstva obrany vysoký počet misí po celém světě, do kterých jsou němečtí vojáci nasazeni, zejména po vypuknutí války na Ukrajině. Nedostatek tanků bundeswehr urychleně řeší už od roku 2018 masivní modernizací 104 tanků Leopard verze 2A7 za 760 milionů eur (19,3 miliardy Kč). Jenže první z nich armáda dostane až v příštím roce a poslední dokonce až v roce 2023. Navíc se jedná o tanky „z druhé ruky“, protože podle publicisty Michaela Myklína je 13 z nich bývalými tanky bundeswehru a 91 sloužilo u holandské armády Landmacht, které byly dříve pronajaty Kanadě. „Zajímavostí je, že Bundeswehr odmítl nabídku výrobce Krauss-Maffei Wegmann na modernizaci na verzi A7+ zaměřenou na boj v městské zástavbě a zůstal u verze A7 zaměřené čistě na symetrický konflikt,“ podotkl Myklín.
psali jsme: Německá ekonomika je nejsilnější v Evropě. Německý Bundeswehr ji rozhodně nezastaví
Zatímco Němci nejezdí, nelétají a neplavou, ti slovinští zase omrzají. Jejich72. brigáda selhala v hodnocení bojové připravenosti pro operace NATO – CREVAL (Combat Readiness Evaluation), když po roce a půl tréninku a cvičeních ve Slovinsku, Německu, České republice, Maďarsku, Bulharsku a dokonce v Gruzii prošla s odřenýma ušima jen jednou z pěti hodnocených kategorií (hodnotí se přitom schopnost plánování, operace, logistická podpora, komunikace a administrativa). Podle dostupných zpráv slovinští vojáci během těchto 18 měsíců bojové přípravy kvůli nedostatečnému vybavení dokonce mrzli a museli být opakovaně ošetřováni kvůli omrzlinám. Navíc zcela selhala při navigaci na bojišti. V reakci na tento neuspokojivý výsledek vláda dokonce odvolala náčelníka generální štábu Andreje Ostermana. Nový náčelník štáb generálmajor Alan Geder má tak první úkol: zatraktivnit ozbrojené síly bývalé svazové republiky Jugoslávie pro mladé lidi. Což bude docela těžké, protože slovinský obranný rozpočet se mezi lety 2010–2017 zmenšil o 30 procent na současných 435 milionů eur (11 miliard Kč)- tedy zhruba jedno procento slovinského HDP.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více
Zdroje: ESJ, UK Defence Journal, DW