Nejistý osud americké nejničivější termonukleární bomby B83. Republikáni chtějí zbraň zachovat, Biden vyřadit

Nejistý osud americké nejničivější termonukleární bomby B83. Republikáni chtějí zbraň zachovat, Biden vyřadit
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: B83
07 / 06 / 2022, 14:00

Americká termonukleární bomba B83 to má ,,nahnuté". Republikánští zákonodárci ji chtějí zachovat i nadále ve výzbroji, Demokraté v čele s prezidentem Joe Bidenem naopak vyřadit. Živá debata probíhá ohledně bomby v Kongresu i Senátu.

Nejnovějším bod sváru mezi americkými Republikány a Demokraty představuje termonukleární bomba B83. Do této doby poslední typ jaderné bomby byl přijet do služby u amerického letectva již v roce 1983. Její účinek je skutečně ničivý či přímo likvidační. Podle odhadů vojenských epxertů je B83 80x (podle některých zdrojů až 100x) silnější než jaderná puma Little Boy, která byla svržena na Hirošimu 6. srpna 1945. Síla B83 je asi 1,2 megatuny ekvivalentu TNT. Vyrobeno jich bylo přibližně 650 kusů.

Nyní se o tuto zbraň vede horlivá debata mezi americkými zákonodárci. Zásadní otázka zní - zachovat ji nadále v arzenálu, nebo se s ní definitivně rozloučit? Republikáni v Kongresu se postavili ostře proti Bidenově plánu, aby byla B83 vyřazena do služby.

Bidenovi Demokraté už ji nadále ve výzbroji nechtějí, navíc USAF plánuje jediný nosič jaderné bomby - bombardér B-2 - nejpozději do roku 2032 taktéž vyřadit ze služby. Vláda nejprve souhlasila s financováním B83 (celkem 52 milionů) v rámci rozpočtu pro rok 2022, nicméně pak se rozhodla své stanovisko změnit a navázat tak na starší snahy bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy vyřadit jadernou zbraň z arzenálu.

,,Odůvodnění administrativy vyřadit B83 bez náhrady mi není jasné," soudí například Doug Lamborn. Podle něho Bidenova administrativa nemá jednak čím tuto schopnost nahradit, ale současně neprovedla či nespustila ani proces nalezení vhodné kompenzace za B83.

Lamborn také argumentuje tím, že B83 je nutné uchovat proto, že má likvidační účinek pro cíle skryté i hluboko pod zemí. Podle Lamborna a dalších slouží B83 zároveň jako odstrašující prostředek pro Čínu, která vybudovala rozsáhlý komplex podzemních tunelů, které slouží pro výrobu a uchovávání jejího jaderného arzenálu.

Horečná debata mezi příznivci a odpůrci B83 se přenesla také do Senátu. John Kennedy se postavil proti Bidenově snaze, která již s jadernou bombou nepočítá. Dianne Feinsteinová naopak Bidena v procesu vyřazování B83 aktivně podporuje.

Biden našel zastání také u senátora Eda Markeye, který usiluje o to rovněž vyřadit bombu z výzbroje. Má pro to jasné důvody. ,,Žádný příčetný politický vůdce nemůže uvažovat nad svržením jaderné bomby, která je 100krát silnější než ta, která byla shozena na Hirošimu," podotkl Markey. Bidenovu snahu Markey cení a podporuje ji. I přes odpor Republikánů tak nejspíše čeká B83 vyřazení, byť Republikáni chtějí v debatě o dalším osudu termonukleární bomby pokračovat dále.

To musíme vnímat v širším kontextu snah o modernizaci amerického jaderného arzenálu. Američané budou sázet především na jadernou pumu B61-12, která nabízí zcela nové možnosti. Právě jaderná puma B61-12, jejíž délka činí necelé 4 metry, pak nabízí zcela nové možnosti. Především má větší účinnost, je schopna explodovat silou až 50 kilotun, což odpovídá 50 000 tunám TNT. Jaderná puma je také přesnější než srovnatelné ekvivalenty a má výrazný penetrační (hloubkový) účinek.

Když ,,sečteme" toto dohromady, vyjde nám modernizovaná verze jaderné pumy B61 jako smrtící jaderný prostředek. Rusko i Čínu pak může znepokojit i fakt, že tuto zbraň mají nést i letouny členských států NATO.

Zdroj: Defense News

Tagy článku

-->