Největší a nejsilnější. Britské raketové torpédoborce třídy Daring

Royal Navy má ve výbavě také raketové torpédoborce třídy Daring (Typ 45). Jedná se o nejsilnější a největší torpédoborce, které nahrazují ve službě starší Typ 42.

Britské námořnictvo disponuje raketovými torpédoborci třídy Daring. Jsou určené pro protivzdušnou obranu flotily i pozemních sil vůči letounům i řízeným střelám. V této třídě vzniklo 6 jednotek, původní objednávka zněla na 12 kusů. Za vývojem plavidel stojí BAE Systems a VT Group.

                                                       HMS Duncan (Foto: Mark Harkin, CC BY 2.0)

 

Na první jednotce této třídy HMS Duncan se začalo pracovat v roce 2003, a o šest let později torpédoborec vstoupil do služby. Další plavidla byla přijata do služby postupně v letech 2010-2013. Poslední jednotkou, kterou Royal Navy zařadila do služby, je HMS Daring (2009).

Délka torpédoborců činí 152,4 m, výtlak 8 500 t (plný). Trup lodí využívá prvky technologie stealth. Pohon typu IEP tvoří dvě plynové turbíny Rolls Royce WR21 a dieselgenerátory Wärtsilä 12V200, které vyrábí elektrickou energii pro palubní síť a napájí dva indukční motory Alstom (dříve Alstom Power & Conversion a GE Power Conversion). Rychlost je až 27 uzlů a dosah 7000 námořních mil při 18 uzlech.

Na druhé straně trápí plavidla dlouhodobé potíže s nedostatečným chlazením turbín, které už stačily způsobit několik havárií pohonné jednotky. Stížnosti padají také na to, že torpédoborce jsou příliš hlučné. 

Výzbroj zajišťují moderní zbraně a pokročilé protivzdušné systémy. Výzbroj je tvořena 16 raketami Aster 15, 32 střelami Aster 30, dále jedním kanonem 114 mm, dvěma kanony 30 mm Oerlikon, 6 kulomety ráže 7,62mm. Dále jsou součástí výzbroje protilodní střely Harpoon a plavidla jsou schopné nést také dva zbraňové systémy blízké ochrany Phalanx CIWS.

Torpédoborce jsou rovněž vybaveny hangárem pro jeden protiponorkový vrtulník typu Westland Lynx (v současnosti provozovaný) či AgustaWestland AW101. Vrtulníky mohou nést protilodní střely Sea Skua, protiponorková torpéda Stingray, hlubinné pumy a kulomety. Všechny lodě jsou schopny zařadit do posádky 60 námořních pěšáků (výsadková úderná jednotka Marines nebo jednotka pro zabezpečení humanitární mise dle zadání úkolového uskupení).

Plánována je modernizace systému Sea Viper spojená s integrací protiletadlových řízených střel MBDA CAMM. Instalováno bude 24 vertikálních odpalovacích sil, což navýší celkový počet střel o polovinu a zároveň umožní využití zbývajících vertikálních sil Sylver pro výkonnější střely Aster 30.

Co se týče nasazení, HMS Daring se připojil v roce 2012 k operaci Scimitar Anzac k akci, jež byla zaměřená proti pirátům v Rudém moři a Adenském zálivu. Daring a Dauntless se zúčastnily operací namířených proti Islámskému státu. HMS Dauntless v Perském zálivu tvořil součást doprovodu letadlové lodě USS Carl Vinson.

Některá plavidla procházejí opravami a také nezbytnými úpravami, které reagují na nějnovější technologický posun. Úpravy na torpédoborci HMS Daring začaly v roce 2020 a v září 2021 mohlo plavidlo opustit poprvé po čtyřech letech Portsmouth.

Dobře vyzbrojené torpédoborce třídy Daring má perspektivně ve třetí dekádě nahradit nová generace torpédoborců Typu 83. Přepokládané vyřazení torpédoborců třídy Daring je v rozmezí let 2035-2037. Modernizace těchto torpédoborců i plán na nasazení nového typu potvrzuje, jak SM informoval, zaměření Británie, na letectvo, raketové síly a námořnictvo. Pozemní síly budou nadále trpět degradací.

Zdroj: baesystems.com, Wikipedia

Tagy