Největší aktuální či plánované akvizice pro AČR

Stále se hovoří o podfinancování armády, nutnosti modernizace a povinnosti splnit závazek vůči NATO vyčlenit 2 % HDP na obranu. Většinou se lidé domnívají, že peníze na obranu znamená nakupovat tanky a letadla a případně dát vojákům královské platy. Ale to není pravda. Jak definoval jeden přední americký generál, peníze na obranu znamenají i modernizaci obranné infrastruktury. Jako příklad je možno uvést například modernizaci letišť vhodných pro civilní i vojenský provoz nebo zesílení mostů, aby měly nosnost dostatečnou pro moderní obrněnou techniku a přesun napříč ČR nebyl omezen na jednu jedinou trasu.

Ale vojáci skutečně potřebují moderní zbraňové systémy, protože ty, s kterými by měli bránit tuto zemi, jsou mnohdy dvakrát starší než ti, kteří je obsluhují. Před koncem minulého volebního období byly prakticky finalizovány tendry na dodávky PVO raket SPYDER a děl ráže NATO 155 mm CEASAR.

Do budoucna je však naplánována řada dalších náročných projektů a o dalších je nutno přemýšlet. Největším projektem je samozřejmě nákup 210 pásových BVP za 52 miliard. Ale již nyní se množí hlasy, zda vzhledem k začínající globální ekonomické depresi či krizi, schodku státního rozpočtu a pokračujícími výdaji a snižujícími se příjmy z důvodu přetrvávající pandemie covidu tento projekt nepřehodnotit a část vozidel z pásové platformy nezaměnit za kolovou. Společně s BVP, neboť se jedná o modernizaci jednoho útvaru a to 7. mechanizovaná brigáda, je nutno modernizovat tanky, tedy MBT. Generální štáb plánuje tzv. zhodnocení, což není nic jiného než obrovská investice do techniky, na kterou již nejsou některé náhradní díly a jež je i tak neprodejná po ukončení životnosti, protože je to světový unikát. Kdo by si to chtěl koupit. Možná nějaké vojenské muzeum. Takže kromě „zhodnocení“ je ve výhledu plánováno nahradit T-72 M4CZ jiným MBT, otázkou je, zda z výběrového řízení vyjde vítězně evropské, americké nebo třeba korejské řešení.

V letectvu je situace též poměrně finančně náročná, co se budoucnosti týče. Byly vyřazeny oba stroje Jak-40 a na obměnu dosluhujícího CL-601 Challenger již bylo neúspěšně vypsáno výběrové řízení. Mělo by se jednat o letoun o něco větší než Challenger. Budou zahájeny dodávky vrtulníků a rozšiřuje se flotila letounů CASA. A-319 nedávno prošly generální opravou a s doplněním o další letou se nepočítá, spíše v rámci evakuace z Afghánistánu opět vyvstala potřeba velkokapacitního dopravního letounu s dlouhým doletem.

Toto není nic nového, o potřebě takového letounu se jednalo již v druhé polovině 90. let, kdy mezi kandidáty patřily C-130 Hercules a AN-70. Antonov byl prvoplánově i v hledáčku německého Bundeswehru, ale z politických důvodů z toho sešlo a byl akcelerován vývoj Airbusu A-400M. Lze tedy předpokládat, že C-130 bude opět v nabídce, jako zcela osvědčený letoun a k němu místo Antonova přibude Airbus. No a samozřejmě nelze nevzpomenout pomalu končící pronájem letounů JAS-39 C/D Gripen. V úvahu mohou přicházet letouny JAS-39 E/F, F-18 Super Hornet, F-16, Rafale nebo stále žádanější F-35.

Jsou i další projekty, o nichž se uvažuje nebo minimálně bylo zmíněno, že na základě zkušeností z posledních konfliktů by bylo dobré se této otázce věnovat. Jsou to minomety, vezené/tažené ale především samohybné a samozřejmě dříve zrušené raketomety. V návaznosti na modernizací obrněné techniky jsou to pontonové nebo ženijní mosty na kolovém nebo pásovém podvozku. Samozřejmě jsou to drony všech velikostí a určení a též obrana proti nim. A jako obrana proti dronům, pokud se nepodaří prolomit řídící komunikační kanál a převzít jejich řízení, tak je to PVO systém hlavňového typu, kdy se jedná o samohybný rychlopalný vícehlavňový kanon, obvykle s rotační hlavní.

A pak už to jsou jen takové ty „drobnosti“ jako obměna balistické ochrany, výstroje, možná individuálních prostředků OPZHN jako masky apod. (ty současné jsou OM-90 – číslo značí rok zavedení). Ono v porovnání s tankem nebo stíhačkou se to jeví jako drobnost, ale pokud se má vystrojit celá AČR a zálohy a mít zásoby na obměnu, tak náklady jsou do mnoha milionů.

Jen pro doplnění lze říci, že odsouváním modernizačních projektů dochází k jejich kumulaci v čase, kdy končí životnost stále více systémů. V Koncepci výstavby AČR do roku 2030 (KVAČR 2030) je  srozumitelně naplánováno, co a kdy je potřeba. Ale v podstatě jen minimum se plní, to důležité se neplní. Podle KVAČR 2030:

-          Pásové BVP pořízení v letech 2020 – 2025

-          Pořízení nových MBT v letech 2026 – 2028

-          Systém řízení palby dělostřelectva v letech 2021 – 2023

-          Samohybný minomet v letech 2023 – 2025

-          Ženijní a pontonové mosty v letech 2021 – 2024

-          Zhodnocení T-72M4 CZ v letech 2020 – 2023

Některé projekty jsou posouvány v čase, o jiných se mlčí. Zajímavé je, že budou nová děla, ale nebude k nim systém řízení palby. V KVAČR 2030 je více projektů, jež jsou již časově nesplnitelné, ale cílem není zde přepsat KVAČR, ale poukázat na to, jaké úkoly se na ministryni obrany Janu Černochovou valí.

V součtu, úkolů projektů a potřeb je mnoho a peněz jako vždy málo. Hodně bude záviset na vývoji ekonomiky, a především na politické vůli vládní koalice i opozice.

 

Zdroj: mocr.army.cz

Tagy