Největší zakázka historie podepsaná ministrem v demisi? Metnar navrhuje šokující termín. Opakuje se scénář z kauzy Pandur

Největší zakázka historie podepsaná ministrem v demisi? Metnar navrhuje šokující termín. Opakuje se scénář z kauzy Pandur
Autor: Foto: Ministerstvo obrany ČR, koláž redakce|Popisek: Lubomír Metnar
15 / 03 / 2021, 16:30

Ministerstvo předloží ke schválení Výboru pro obranu harmonogram finalizace nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Z přiloženého rozpisu vyplývá, že k podpisu největšího armádního kontraktu v historii za desítky miliard korun může dojít přesně ve chvíli, kdy se u nás budou střídat vlády. Velmi snadno tak může nastat situace, že smlouvu bude podepisovat například ministr v demisi či ministr ve vládě bez důvěry. Právě tento čas, kdy se předává moc, je ideálním pro zamlžení jasné odpovědnosti za podepsání nákupu.

Hůře to snad ani nešlo připravit. Nepřehledný čas vrcholící volební kampaně čas je ideálním rejdištěm pro různé lobbistické skupiny, které právě v těchto dobách, kdy není jasná politická odpovědnost, vycítí svojí šanci rozhodování o velkých výdajích ovlivnit.

Při pohledu na harmonogram zbývajících kroků je zřejmé, že smlouvy bude ministr obrany podepisovat přinejlepším v týdnu před sněmovními volbami, případně až po nich. Nejde přitom jen o již několikrát odsunuté zkoušky funkčních vzorků, které jsou v současnosti plánovány od konce dubna do začátku června. Prostý součet lhůt určených pro jednotlivé kroky hovoří jasnou řečí: má-li být tendr skutečně dotažen do konce ve stávající formě, Ministerstvo obrany chce historicky největší zbrojní zakázku v samostatných dějinách České republiky v hodnotě více než 50 miliard korun dořešit nejdříve na přelomu září a října.

Podle dokumentu MO jde o minimální lhůty a realita nemusí přesně odpovídat mechanickému součtu právě šesti měsíců, výkladů lze zřejmě mít více. Nicméně propočet termínu, kdy se má tendr podepsat, potvrzuje i samo ministerstvo. V odpovědi na dotaz redakce SM, kdy podpis smlouvy s vybraným dodavatelem očekává, zcela jasně odpovídá:  „Ve druhé polovině letošního roku.“

Princip provedení je takto po patnácti letech nápadně podobný tomu, jak se historicky postupovalo během nechvalně proslulého nákupu vozidel Pandur II. V roce 2006 byla ministrem obrany v demisi Karlem Kühnlem podepsaná šest dnů po volbách, což vzbudilo ohromnou kritiku. Následným vývojem muselo být rozhodnuto o přehodnocení celého projektu, protože smlouva byla z hlediska rozpočtu podepsaná na příliš vysoký počet vozidel a ministerstvo muselo zakázku složitě redukovat. Nicméně pokud se tehdy někdo snažil lobbovat podpis se společností Steyer, tak se mu to velmi úspěšně povedlo. Tehdy bylo totiž více než jasné, že ministr Kühnl i celá vláda končí, a podepsal obrovský závazek bez jakékoli politické odpovědnosti.

I nyní bude mít podpis smlouvy těsně před nebo po volbách další zásadní rozměr: podpis smlouvy nasadí na bedra nové vlády 50miliardový závazek za nákup vozidel, spolu s dalším 100miliardovým závazkem za obsluhu jejich životního cyklu. To je rizikové zejména v okamžiku, kdy země prochází tvrdým ekonomickým propadem způsobeným epidemií koronaviru a opatřeními proti ní. Je zcela jisté, že nová vláda bude muset revidovat nejen armádní priority, a přizpůsobit je reálnému ekonomickému rámci. Podpis takto velkolepé smlouvy by ale znamenal, že její manévrovací prostor se sníží na naprosté minimum. Výdaj blížící se svou výší ročnímu rozpočtu Ministerstva obrany, byť rozložený do více let, bude znamenat zátěž a zkomplikuje investice do dalších, pro armádu stejně potřebných oblastí.

Třetím velmi závažným parametrem zakázky a kategorickou podmínkou pak je její směrování do státního podniku VOP CZ. Jde bohužel o podnik, který dlouhodobě prokazuje svoji neschopnost rentabilně hospodařit. Jeho technické know-how je podle informací od zdrojů z armády podstatným způsobem redukováno a jeho schopnost obsluhovat tuto technologicky a náročnou a rozsáhlou zakázku je nedostatečná.

VOP CZ se dnes v podstatě stalo jakousi černou dírou, do které se ministerstvo snaží lít peníze skrze státní zakázky, aniž by se dostavoval žádoucí efekt. Naposledy jsme toho byly svědky u kritizované a zpochybňované zakázky na modernizaci starých sovětských tanků T-72M4 CZ. A s ohledem na nedávné informace o problémech s náhradními díly pro jejich motory zřejmě záhy opět budeme.

Podívejme se podrobněji na jednotlivé kroky harmonogramu, které popisuje Ministerstvo obrany ve svém dokumentu pro poslance Výboru pro obranu. Některé na sebe zřejmě navazují, další budou probíhat paralelně a jejich výsledky budou zohledněny při rozhodování o konečném dodavateli.

Ministerstvo obrany s odkazem na nepříznivou epidemickou situaci rozhodlo o odkladu zkoušek funkčních vzorků nových BVP z konce března na konec dubna. Trvat mají nově do začátku června. Původně měly proběhnout na konci minulého roku (říjen, listopad). Zkoušky budou vyhodnocovány bezprostředně a vyhodnocování má trvat dva týdny. Souběžně se zkouškami i návazně na jejich vyhodnocení pak budou probíhat další kroky, které mají své pevné minimální časové lhůty.

V první řadě musí Ministerstvo obrany vyzvat uchazeče o podání finálních nabídek. Tomu v současné době brání neskončené vypořádání námitky, kterou vůči změnám v zakázce vyslovilo v rámci zkráceného připomínkového řízení Ministerstvo obchodu a průmyslu (změny se týkají prodloužení harmonogramu dodávat a financování zakázky). Podle sdělení Ministerstva obrany probíhají ve věci jednání příslušných náměstků již od 9. února. Tedy déle než měsíc. Jakmile bude moci být výzva uchazečům odeslána, bude trvat nejméně jeden měsíc, než MO obdrží finální nabídky. Další měsíc a půl je bude posuzovat a hodnotit. Následovat bude šest týdnů, které bude mít k dispozici kolegium ministra obrany. Bude vybráno řešení, pro něž stanoví během dalšího měsíce výdaje Ministerstvo financí. Další měsíční lhůta pak přichází pro informování vlády.

Pokud skutečně k podpisu smlouvy dojde, bude pod smlouvou za více než 50 miliard korun podepsaná odcházející vláda. Zaváže tím novou vládu, před kterou stojí výzva v podobě odpovědi na společenské a ekonomické důsledky pandemie, k dalším krokům bez možnosti stav projektu podle nové ekonomické situace revidovat. Skandály spojené s nákupem Pandurů by měly být současné vládě varováním, nikoli návodem jak postupovat.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace