Třída Dreadnought: Nejvíce stealth ponorky má mít Velká Británie

Třída Dreadnought má na moře postavit ponorky zcela nové generace, které mají mít výrazný profil stealth.

Třída Dreadnought má představovat pro britské námořnictvo zásadnější předěl a na svém kontě bude mít několik ,,nej". Jedná se o největší ponorky (153 m), které kdy Velká Británie postavila s výtlakem přes 17 000 t. V ponorce budou také poprvé zřízeny separované ženské ubikace s toaletami a dalším hygienickým zázemím. Ponorky bude pohánět jeden jaderný reaktor, plavidla ponesou 12 balistických raket Trident II, které budou umístěny v nových raketových silech vyvinutých v programu Common Missile Compartment.

Specikace ponorek svým způsobem hovoří o jejich útočném charakteru, což svědčí o politice Velké Británie působit mimo své území, tedy podporovat strategické síly, loďstvo, letectvo, kybernetické síly apod.

V současné době se staví dvě jednotky - HMS Dreadnought a HMS Valiant s předpokladem, že první jmenovaná jednotka vstoupí do služby na začátku třetí dekády. Plánována je stavba čtyř ponorek třídy Dreadnought. Prototypová jednotka HMS Dreadnought byla rozestavěna v říjnu 2016, na druhé jednotce HMS Valiant se pracuje od konce roku 2019. V plánu je pak konstrukce dalších dvou jednotek v této třídě - HMS Warspite a HMS King George V.

Británie své loděnice, respektive stavbu moderních plavidel a dalších klíčových zbraňových systémů, historicky přesunula severně a do Skotska, a to z bezpečnostních důvodů. Je zde menší osídlení, tedy i lepší kontrola pohybu osob a dále při pohybu cizích letounů nebo plavidel jsou prostory lépe chránitelné a kontrolovatelné, než například u velkých komerčních přístavů na jihovýchodním pobřeží. V únoru 1981 došlo poblíž v Leningradské oblasti ke strašlivému leteckému neštěstí, kdy havaroval letoun Tu-104 na trase do Chabarovska a Vladivostoku. Na jeho palubě bylo vrchní velení Pacifické flotily v čele s admirálem Emilem Spiridonovem.

Program stavby ponorek má mít dlouhodobé pozitivní multiplikační efekty, z nichž bude nejvýraznější podpora tísíců pracovních míst napříč Velkou Británií včetně Skotska. U nových ponorek má zvlášť vyniknout profil stealth a právě ,,neviditelnost" má být dovedena k dokonalosti a předčit v tomto směru své ruské či americké protějšky, které jsou ve službě. 

Royal Navy přikládá právě profilu stealth velký význam, a to již nejméně od 80. let. Ten je patrný u jiné třídy Astute, a proto se Britové soustředí také na to, aby ponorky byly co nejtišší, tedy měly co nejnižší akustickou stopu, což se promítá do konstrukce k tomu upraveného trupu plavidel, respektive jejího povrchu, který má chránit plavidla před akustickou a elektromagnetickou detekcí. Nejdůležitěší součástí však zůstává hlučnost pohonné jednotky (hluk hřídele) a šum lodního šroubu. Toto byl problém mnoha ponorek, kdy pohonná jednotka i trup byly velmi tiché, ale lodní šroub vykazoval značnou akustickou stopu. A podle charakteristiky stopy je možno i identifikovat konkrétní plavidlo.

Vnější trup třídy Dreadnought tak bude mnohem odlehčenější, než je tomu například u ruských ponorek, které mají dvojitý trup, titanový trup byl testován, ale vzhledem k ceně bylo od jeho použití ustoupeno a jsou používány jiné materiály a krycí povrchy. Navíc dvojitý trup zvyšuje odolnost ve vysokých hloubkách. K tomu všemu pak má přispět i celkově tichý pohon ponorek třídy Dreadnought. Nový turbo-elektrický pohon ponorek třídy Dreadnought přispěje k ještě tiššímu chodu plavidel a ztížené detekci sonary.

Pokud vše půjde podle plánu, tak se má Royal Navy (a také její soupeři na moři) na co těšit, nejen z důvodu, že ve třídě Dreadnought vzniknou ,,tišší zabijáci". Ponorky ve třídě Dreadnought mají mít také životnost až 40 let, což je poměrně signifikantní nárůst oproti jejím předchůdcům.

 

Zdroj: Naval News