Německo-francouzská letadlová euroloď - Comte Zeppelin II?

Německo-francouzská letadlová euroloď - Comte Zeppelin II?
12 / 03 / 2019, 15:00

Podle následnice Angely Merkelové v čele německé CDU, paní Annegret Kramp-Karrenbauerové, by si měly Německo a Francie postavit, za účelem posílení obranných schopností "kontinentu", letadlovou loď. Z mnoha úhlů pohledu je to opravdu pozoruhodný nápad. A to nejen proto, že přichází v době, kdy nejen německé ozbrojené síly mají co dělat, aby si udržely byť zdání obranyschopnosti v důsledku dlouhodobého a dramatického podfinancování. Přesto v jednom ohledu takový nápad trochu smysl dává.

KOMENTÁŘ

Paní Kramp-Karrenbauerová tím chce dle vlastních slov dosáhnout posílení role Evropské Unie jako globální bezpečnostní a mírové síly. Dočkala se převážně odsudků, ačkoli i paní Merkelová se již nechala slyšet, že podobný záměr by byl "správný a dobrý". Je otázkou, zda si předsedkyně CDU a německá kancléřka uvědomují veškerá úskalí takového projektu, který ani zdaleka nezahrnuje jen výstavbu lodi, jakkoli by samozřejmě bylo možné odkázat na letité francouzské zkušenosti s provozem jaderného mateřského nosiče Charles de Gaulle, který byl nedávno vrácen do služby po důkladné modernizaci v předpokládané polovině svého životního cyklu. Německo zkušenosti nemá žádné, ale právě odkaz na současnou jadernou letadlovou loď francouzského námořnictva by mohl nápad pomoci vysvětlit nejlépe.

V únoru loňského roku probleskla médii zpráva o tom, že kompletní německé ponorkové loďstvo je neschopné nasazení. V roce 2015 jiná zpráva o tom, že ze 66 letounů Tornado je letuschopných 29. Další zprávy v tomto duchu se týkaly Eurofighterů, tanků Leopard a další a další techniky. Včetně informace o černěných násadách na košťata v rolích kulometů.

Jen málo evropských armád je v kondici. Možná je na místě neopíjet se představami o tom, jak učiníme Evropskou unii mír prosazující vojenskou velmocí, ale soustředit se na plnění závazků plynoucích z členství v NATO, a na projektech strategického významu se napřed domluvit se Spojenými státy, a ne je malovat hned do médií. Ministerstvo obrany ČR plánuje dosáhnout hranice 2 % výdajů v poměru k HDP v roce 2024. Ke stejnému datu je německým cílem "jen" 1,5 %, jakkoli v absolutních číslech jde přirozeně o nepoměr - velmi obtížně si lze představit, že spolu s uvedením ozbrojených sil do dobrého stavu a rozvojem existující struktury a techniky si lze dovolit... letadlovou loď. A to necháváme zcela stranou úvahu o jejím typu: jadernou? Při německé moderní nelásce k atomové energii, a při ceně za takovou zbraň? Tedy konvenční? Dieselovou? Pustili by ji pak kvůli emisím do Hamburku? Do přístavu asi ano.

Je zneklidňující sledovat, že jedna z evropských mocností, a ekonomický evropský obr, v otázkách obrany dokáže tak často, a veřejnosti na očích, tápat. Jednou jsou za mimořádný počin v oblasti obrany prezentovány uniformy pro těhotné vojačky, příště nápad angažovat v Bundeswehru občany jiných zemí EU, podobně jako Německo vábí například jejich lékaře, no a jindy nápad postavit letadlovou loď. Zneklidňující.

Letadlové lodě nejsou a nebudou "de mode"; Čína se do nich zamilovala, jakkoli jsou její první krůčky opírající se o prastarou sovětskou technologii spíše trochu legrační. O letadlové lodi uvažuje Turecko, které ji patrně potřebuje k obnově dávné velikosti, a již delší dobu se na své spojence z NATO v ničem neohlíží. Indie a Pakistán, nebo obráceně. A Japonsko. Ostrovní stát. Potřebuje je Evropská unie, resp. potřebuje je France spolu s Německem? Věc by v jednom případě patrně smysl dát mohla: že by šlo o německou nabídku, jak Francii usnadnit pořízení budoucí náhrady za loď Charles de Gaulle. Takto ovšem nápad formulován (zatím?) nebyl. Otázka souvisí s případným budováním společných ozbrojených sil EU, jak o něm sní nejeden eurofederalista, a mluví nejen francouzský prezident Macron. V každém případě však působí jako z kontextu vytržená a ne zcela argumentačně podložená jednotlivost.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace