VIDEO: Nenakupujme venku, co můžeme udělat doma. Podpora českého obranného průmyslu je klíčová, říká exnáčelník speciálních jednotek Němec

VIDEO: Nenakupujme venku, co můžeme udělat doma. Podpora českého obranného průmyslu je klíčová, říká  exnáčelník speciálních jednotek Němec

Domácí obranný průmysl je pro obranyschopnost země klíčový. Zároveň je jeho podpora ekonomicky racionální, a to nejen v době hospodářské krize, která je před námi, říká válečný veterán a bývalý velitel elitního útvaru SOG Lumír Němec. Dobré podmínky pro domáci zbrojní průmysl a jeho efektivita budou v jakékoli budoucí krizi, včetně válečného stavu, jedním z rozhodujících faktorů. Armáda musí mít moderní vybavení a výzbroj, ale současně musí být schopna je udržovat a opravovat, aby byly dlouhodobě připravené k nasazení v žádoucí míře, a také aby mohla nahrazovat ztráty. Posilování a rozvoj kapacit a know-how domácích zbrojních firem je pro bezpečnost země zásadní.

To, že je naše armádní technika zastaralá a vhodná spíše na veteránské srazy je fakt. Armáda zvažuje nákup nové obrněné techniky, ale z velké části u zahraničních dodavatelů. Je to ale ta nejlepší cesta? Po prodělané krize se ekonomika řítí do recese, firmy přichází o zakázky, hrozí nezaměstnanost a ekonomický propad. Proč za této situace podporovat zahraniční ekonomiku a ne tu domácí?

Řada zemí se dostává z ekonomické krize právě investicemi do domácího obranného průmyslu. Každý zaměstnanec podniku obranného průmyslu generuje práci pro čtyři další pracovníky jinde. Z každé koruny vydané ze státních prostředků do zbrojní firmy se státu vrátí formou daní a odvodů téměř polovina. Čím více technicky vyspělý výrobek, tím více peněz státu zůstane. Navíc obranný průmysl má velký exportní potenciál, což je pro naši ekonomiku velkým přínosem.

                                                                             Video: Youtube

Kromě ekonomiky existuje i další aspekt armádní zakázky, a ten je z hlediska obranyschopnosti republiky mnohem důležitější. Armáda musí mít moderní vybavení a výzbroj, ale současně musí být schopna je udržovat a opravovat, aby byly dlouhodobě připravené k nasazení v žádoucí míře, a také aby mohla nahrazovat ztráty. Čím vzdálenější je zdroj, tím dražší a složitější je logistika údržby. Pokud budeme závislí na zahraničních dodávkách a expertech, tak se nám to nejenom mnohonásobně prodraží, ale budeme i v podstatě rukojmí těchto dodavatelů. V okamžiku kdy se těmito dodavateli z nějakého důvodu rozkmotříme, tak se nám může stát, že budeme mít hromadu drahého a nefunkčního šrotu.

Česká republika má dlouhodobou tradici ve výrobě zbraní. V 90 letech jsme se bohužel, této výroby vzdali, a jak se později ukázalo, nebyl to úplně šťastný krok. Nenastal čas toto změnit? Neměli bychom se více zaměřit na nákup technologií a zadávat zakázky domácím firmám? Určitě je to lepší volba než nakupovat draze v zahraničí, vydávat drahé provize za prostředkování a být vazaly zahraničních dodavatelů.

Autor: Lumír Němec, válečný veterán, bývalý šéf speciálního útvaru SOG

Tagy