Autor fotografie: Ministerstvo obrany, major Ing. Jan Šulc, tiskový a informační důstojník 9. jednotky PRT Lógar; volné dílo|Popisek: Granátomet CZ 805 G1
Ministerstvo zadalo v roce 2019 zakázku na dodávku granátů do podvěsných granátometů na puškách BREN s velmi podivným odůvodněním. Zakázku zadalo napřímo České zbrojovce s tím, že jakýkoli jiný postup by ohrožoval bezpečnostní zájmy České republiky. V dokumentu schváleném ministerským kolegiem k tomu ovšem chybí jakékoli zdůvodnění. Dokument také odůvodňuje přidělení zakázky bez soutěže výrobou v České republice. Pravda je ale taková, že náboje se v České republice nevyráběly, jen se u nás přeprodávaly. Více než rok se přitom řešil problém s nespolehlivostí dodané munice.
Velmi důležitou oblastí pro fungování AČR jsou bezpečné dodávky munice pro pěchotní zbraně nebo granátů. Zvláštní situace ale panuje v oblasti granátů pro granátomety CZ 805 G1. Ministerstvo obrany předloni zadalo zakázku na jejich dodávky České zbrojovce –na výjimku a bez soutěže. Není zřejmé proč, a naopak se během plnění vyskytly vážné problémy s kompatibilitou této munice a používaných granátometů. Dodávky se naplno rozbíhají až letos.
Granátomet CZ 805 G1 byl vyvinut v České zbrojovce. Lze jej použít buď samostatně, nebo jako podvěsný pod hlavní útočné pušky BREN. 1600 kusů armáda ve výzbroji již má, dalších až 1600 bude dodáno podle rámcové dohody s Českou zbrojovkou z 21. dubna 2020 (a kromě nich 16 tisíc útočných pušek BREN 2, 21 tisíc pistolí CZ P-10 a 100 samopalů CZ SCORPION). Najdeme je ve výzbroji mechanizované pěchoty i výsadkářů.
Tyto zbraně mohou vystřelovat granáty různého určení, standardně nízkorychlostní granáty ráže 40 x 46 mm. S Českou zbrojovkou byla 6. září 2019 uzavřena bez soutěže rámcová dohoda na dodávky granátů pro její granátomety v hodnotě až 300 milionů korun a s plněním do roku 2022. Šlo především o tříštivé granáty NB 40x46 HEDP a zadýmovací NB 40x46 SMOKE.
Kolegium ministra obrany se v září 2018 usneslo, že zadá zakázku na dodání granátů s výjimkou ze zákona o zadávání veřejných zakázek napřímo právě České zbrojovce. Podle ministerského dokumentu je takový postup nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů ČR. Není zde ovšem uveden žádný konkrétní argument. Opisovat do usnesení ustanovení zákona bez řádného zdůvodnění nestačí. Tvrzení o ochraně bezpečnostních zájmů je zpochybnitelné již jen tím, že v roce 2020 byly dodávky prakticky minimální a nevyhovující. Již v červenci 2020 od první výzvy (za cca 165 milionů) podle této dohody uzavřené Ministerstvo obrany odstoupilo. Kolegium dokonce ve svém usnesení tvrdilo, že Česká zbrojovka realizovala vývoj a výrobu této munice. Tvrzení o výrobě granátů Českou zbrojovkou je zavádějící. Granáty vyrábí německá společnost Rheinmetall.
Podle informací Security Magazínu ale dodané granáty vykazovaly ve zbrani problémy. Docházelo k zasekávání nábojnic po výstřelu, což bylo možné řešit jen v zázemí, a v akci se tím stal granátomet po prvním výstřelu nevyužitelným. Jinými slovy výrobce granátometu dodal armádě munici, u níž byla vojskovými zkouškami prokázaná nekompatibilita. Zarážející přitom je, že právě argument, že munici dodá výrobce zbraně, hrál důležitou roli před uzavřením rámcové dohody. Rozhodnutí zadat zakázku bez soutěže je tak při zpětném pohledu pochybné.
Náměstek Koudelka řediteli ČZUB v červenci 2020 napsal: "s ohledem na výsledky zkrácených vojskových zkoušek u NB 40x46 HEDP 16 a NB 40x46 SMOKE NT, které prokázaly nekompatibilitu se zbraní CZ 805G1R a skutečnost, že není možné předmětné plnění v současné době nijak nahradit jiným shodným zbožím, souhlasím s Vámi navrhovanou variantou odstoupení od dílčí smlouvy (výzvy). (...) bude-li pokračovat u Vaší společnosti neschopnost plnit dodávky, zejména v případě NB 40x46 HEDP 16 z důvodu nekompatibility se zavedenou zbraní do 30. 6. 2021, budeme nuceni zvážit odstoupení od plnění této položky v celé rámcové dohodě a k vzniklé situaci hledat náhradní řešení." Ke konci roku 2020 bylo podle smlouvy z roku 2019 vyčerpáno jen 36,7 mil. korun.
Letos v únoru pak byl podepsán dodatek, který opakuje důvod nevyhovujícího výsledku zkrácených vojskových zkoušek a mění jednotkovou cenu pro oba typy granátů (jeden NB 40x46 HEDP 16 měl stát 3198,-, dodatek hovoří o NB 40x46 HEDP 14 za 2792,- a cena zadýmovacího granátu vzrostla o 40 Kč), a o několik týdnů později byla uzavřena výzva 1/2021. „V tomto roce byly uplatněny výzvy k plnění ve výši 253 mil. Kč. Tyto výzvy se průběžně plní,“ uvádí k současné situaci MO. Zřejmě došlo k nápravě problému s kompatibilitou granátů změnou jejich typu z původního HEDP 16 na HEDP 14.
Otázka výroby granátů v ČZUB je také zajímavou. V dubnu 2019 také obchodní ředitel CZ Export ze skupiny CZG Petr Vávra v rozhovoru pro euro.cz mluvil o "společném mezinárodním vývoji nové munice do podvěsného granátometu" a řekl: "samozřejmě opět plánujeme zapojit český průmysl. Komponenty munice se budou vyrábět ve společnost CZ-AUTO, která patří do holdingu CZ Group. Zvažujeme oslovit i Poličské strojírny a trhavinu bude opět vyrábět společnost Explosia Pardubice. Naším hlavním cílem je přinést do Česka nové technologie a do výroby zapojit český průmysl."
To je z obecného hlediska potřebné a skvělé řešení; český obranný průmysl by měl mít schopnost dodávat armádě munici, kterou potřebuje. Bohužel až na dodávky trhaviny německému výrobci granátů zůstalo jen u slov, a nejen to: zvolené řešení bez soutěže znamenalo v důsledku omezení dodávek potřebné munice vojákům, byla zpochybněna spolehlivost této munice. Je ale zarážející, že Podle MO ale AČR hodnotí spolehlivost nábojů ráže 40x46 mm do podvěsných granátometů CZ 805 G1 pozitivně. V rámci používání dodávané munice nejsou evidovány do současné doby žádné mimořádné události.
Ministerstvu obrany velmi ležela na srdci „ochrana podstatných bezpečnostních zájmů ČR“ – a mělo zřejmě za to, že řádná otevřená soutěž by tyto zájmy nějak ohrozila. Více než stav mezi roky 2019 a 2021, kdy dodávky prakticky neprobíhaly, resp. dodané granáty byly označeny za nespolehlivé a hrozilo vypovězení rámcové dohody. Pokud by bylo ministerstvo vyhlásilo na dodávku standardní soutěž, mohlo si během ní udělat lepší představu o možnostech trhu, a vyhnulo by se problému závislosti na jediném vybraném dodavateli, jehož plnění se následně ukázalo jako nevyhovující, resp. vedlo ke zdržením a průtahům při dodávkách.