foto: Mil.in.ua / Public domain/Mobilní Skynex
Inovace rusko-íránských dronů Šáhid-136 přinesla Kyjevu velké starosti. Ukrajina intenzivně vyvíjí levné stíhací UAV, které dokáží hrozby eliminovat. Moderních technologií jako Skynex nebo C-UAS má málo.
Situace na ukrajinském bojišti se neustále dynamicky mění. Na začátku války hrály klíčovou roli přenosné systémy MANPADS a ATGM. Následně převzalo hlavní roli dělostřelectvo, masivní ruské nasazení starších houfnic a na druhé straně moderní západní houfnice jako Archer, CAESAR nebo PzH 2000. Aktuálně to jsou bezpilotní vzdušné prostředky (UAV). Už v listopadu loňského roku psal Business Insider, že ukrajinské drony stojí za osmdesáti procenty všech ruských ztrát. Aktuálně toto číslo platí na obou stranách. Již v březnu tohoto roku psal Forbes o ukrajinském cíli na letošní rok produkce 4,5 milionu UAV, v Rusku to má být podle New York Times až čtyři miliony dronů.
Šáhid-136 je velkou hrozbou pro Kyjev
Součástí je setrvalá inovace UAV, ve které nejprve vynikala Ukrajina. Jenže Rusko už jí v řadě aspektů dohnalo. Kreml jako první například použil drony naváděné pomocí optického vlákna, které ukrajinské rušičky nedokáží eliminovat. Jenže aktuálně dělají Kyjevu největší starosti inovované rusko-íránské drony Šáhid-136, které každou noc nalétávají ve stovkách na ukrajinská města. Projekt Šáhid-136 se velmi rychle vyvinul v sofistikovanou a nízkonákladovou hrozbu, se kterou by měla problém i Evropa. Díky modernizaci mohli Rusové navíc změnit taktiku náletů.
Neustálé inovace UAV
Kreml u Šáhid-136 inovoval navádění i za použití dat z mobilních sítí, alespoň podle 19fortyfive.com, UAV manévrují a útočí jich více na jedno místo. Mají vylepšené hlavice s větší náloží trhaviny a navíc nalétávají střemhlav z výšky 2 500 metrů. Navigace je odolnější proti rušení instalací více antén. Výška letu a antény jsou zásadním faktorem mnohem větší obtížnosti je zahltit a vyrušit. U nalezeného Šáhid-136 byl navíc zjištěn americký čip Nvidia Jetson Orin, který umožňuje rozpoznávání cílů. Důsledky pro ukrajinskou PVO bez C-UAS, Skynexů nebo dalších systémů jsou katastrofické.
V květnu 2025 se dostalo ke svým cílům dvacet procent Šáhid-136, to je čtyřikrát více než na začátku roku 2024. Technologie proti těmto UAV již existují. Ať jde o švédský Tridon Mk2, německý Skynex, kterého Kyjev má dvě baterie, nebo velké množství relativně levných C-UAS systémů. Jenže ničeho není dost a na ochranu ukrajinských měst by i levné C-UAS systémy vyšly neuvěřitelně draho. Vzhledem k těmto faktorům a navíc instalaci zadních kamer Šáhid-136 tak, aby mohly čelit útoku jiných dronů zezadu, Kyjev vyhlásil za prioritu vývoj stíhacích dronů.
Ukrajinský stíhací dron za 500 dolarů
Samotné stíhací drony stojí 500 dolarů, ale antirakety, jež nesou, mají hodnotu kolem 5 000 dolarů. Klasickým příkladem střely může být Hydra 70 s naváděcí sadou APKWS. Hydra 70 byla původně neřízená střela vzduch země, která se ale stala díky instalaci APKWS s IR a optickým naváděním velmi levnou variantou střel vzduch vzduch. Před nedávnem Trump pozastavil dodávku 20 000 těchto střel na Ukrajinu. Střela je lehká a pro realtivné malé stíhací drony ji není problém nést. Zelenskyj učinil z výroby stíhacích dronů národní prioritu. Z vývoje levných střel vzduch vzduch také.
C-UAS systémů je nedostatek
Ukrajinské stíhací drony mají rychlost kolem 350 kilometrů za hodinu, takže jsou rychlejší než UAV Šáhid-136 a ukrajinské antirakety mají dosah až třicet kilometrů. Háček je v tom, že pokud je nutný sestřel stovek dronů denně, finanční náklady jsou i tak obrovské. Právě to je v kontextu s C-UAS systémy, které by vyšly ještě mnohem dráž. Nehledě na to, že dostatečné množství C-UAS systémů nebo Skynexů na západě stejně není v žádném případě k dispozici. Ukrajina tuto válku proti Šáhid-136 už sama zřejmě nevyhraje a opět je závislá na pomoci ze západu.
Tagy