Jednoduchý důvod, proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Jednoduchý důvod, proč jsou americké letadlové lodě tak silné
Autor fotografie: Official U.S. Navy Page / Flickr|Popisek: USS Gerald R. Ford
18 / 05 / 2024, 09:00

Bezpečnostní analytik Dave Majumdar z webového portálu The National Interest shrnuje důvody síly amerických letadlových lodí. Je to jednoduché, americké námořnictvo se poučilo ze svých chyb, které ho stály stovky životů a obrovské materiální škody.

Námořní letectví je od svého vzniku přibližně neodmyslitelně nebezpečná záležitost, ale americké námořnictvo jej postupně prostřednictvím robustních postupů, tvrdého tréninku a nepřetržité praxe vypilovalo v dobře promazaný stroj. Nehody se stávají a námořnictvo stále pracuje na zlepšení bezpečnosti na přistávacích plochách letadlových lodí. Pokaždé, když se stane neštěstí, je zkoumáno tak, aby mohly být zdokonaleny postupy, které zabrání jejímu opakování.

 

Vývoj letadlových lodí stál životy

 

Tyto lekce ale často stojí životy, zranění a finanční náklady. Stovky lidí byly zabity nebo zraněny při nehodách na palubách letadlových lodí. Americké námořnictvo se naučilo mnohé z bolestivých lekcí během války ve Vietnamu, při sérii požárů na palubě tří letadlových lodí. Dne 26. října 1966 způsobila hořčíková světlice požár na palubě USS Oriskany (CVA-34), který vyústil ve smrt 44 námořníků a způsobil zranění 156 dalších. Tři letouny byly zcela zničeny a tři další poškozeny.

Havárie na USS Oriskany

Během bojových operací v Tonkinském zálivu došlo 29. července 1967 ke druhému incidentu. Masivní požár, při kterém zemřelo 134 námořníků a dalších 161 bylo zraněno, poničil letadlovou loď USS Forrestal (CV-59). Oheň způsoběný odpálením neřízené střely Zuni spustil řetězovou reakci, při kterém bylo zničeno 21 kusů letadel. Požár ochromil letadlovou loď, která pak strávila měsíce v opravě. Během třetího incidentu 14. ledna 1969, opět díky raketě Zuni podvěšené na palubním letounu Phantom F-4, byla požárem zpustošena USS Enterprise (CVN-65). Zahynulo dalších 28 námořníků a zraněno jich bylo 314. Při incidentu došlo ke zničení 15 letadel. Během řetězové reakce Enterprise utrpěla loď 18 explozí a hašení trvalo více než tři hodiny.

V důsledku těchto požárů námořnictvo zavedlo významné změny ve svých postupech při manipulaci a kontrole zbraní. Námořnictvo také modifikovalo své letadlové lodě takzvaným „wash-down“ systémem s cílem zabránit opakování těchto incidentů. Tato lekce stála US Navy stovky životů, desítky letadel a poničení tří lodí. Všechny tyto katastrofy z doby války ve Vietnamu měly za důsledek výrazné změny v postupech, praxi a v neposlední řadě i na letadlových lodích samotných. Nicméně, i přes maximální úsilí, nehody v takto komplexním prostředí budou nevyhnutelně pokračovat i v budoucnu.

USS Enterprise (CVN 65)

Námořnictvo se tak naučilo mít nadbytek opatrnosti prostřednictvím déle než 75 let trvající služby. Proto se na amerických lodích málokdy vidí typ problémů, kterému čelili Rusové v poslední době na palubě jejich jediné letadlové lodě Admiral Kuzněcov.

 

Letadlová loď USS America 

Dalším faktorem síly amerických letadlových lodí je jejich konstrukce. Američané mají prakticky stoletou praxi ve stavbě těchto nejsilnějších námořních jednotek, což se jednoznačně projevuje na jejich odolnosti. K jejich stavbě jsou navíc používány nejmodernější materiály. Nejen americké, ale také japonské lodě však prokázaly velkou odolnost. Již za druhé světové války byl velký problém potopit největší válečné lodě, japonské Jamato a Musaši. Plavidlo Jamato dostalo zásah osmi pumami a dvanácti torpédy, avšak jejich výtlak byl pouze 65 000 tun. Současné americké letadlové lodě mají výtlak 100 000 tun a mnohem kvalitnější materiály, byť pancíř není tak silný jako na japonských obrech. 

USS America byla jednou ze tří lodí třídy Kitty Hawk a její výtlak byl při plném zatížení 85 000 tun. Vstoupila do služby v šedesátých letech 20. století a vyřazena byla v roce 1996. Měla být prodána do šrotu, ale nakonec bylo v roce 2005 rozhodnuto, že se z ní udělá testovací zařízení odolnosti plavidel za účelem zlepšení jejich vývoje. Loď byla ostřelována čtyři týdny. Američané vyzkoušeli torpéda, řízené i neřízené střely a letecké pumy. Loď však potopit nedokázali a i po tak dlouhé době se držela stále na hladině. Nakonec muselo dojít k řízenému potopení tím, že se k trupu potopili potapěči a připevnili k němu nálože. 

Celá tato událost jasně hovoří o síle a odolnosti amerických letadlových lodí. Když si uvědomíme, že se tato plavidla nikdy nepohybují sama, ale ve svazech, je zcela jasné, o jak obtížného protivníka se jedná. USS America byla nehybná, nebránila se a neměla žádnou podporu. Běžně má americký svaz s letadlovou lodí k dispozici raketový křižník Ticonderoga a torpédoborec třídy Arleigh Burke se špičkovými protivzdušnými systémy Aegis. Síla těchto svazů je zcela jednoznačná. 

Zdroj: The National Interest

Autor: Jan Vágner

Tagy článku