Autor fotografie: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: UH-1Y Venom
Nejvyšší kontrolní úřad publikoval výroční zprávu za rok 2022. V kapitole věnované zajištění vnější bezpečnosti připomněl, že "obrana je země základním úkolem státu. Válka na Ukrajině tento úkol akcentovala a některé připravované kroky i urychlila. Již před vypuknutím konfliktu bylo zřejmé, že vzhledem ke zhoršujícímu se bezpečnostnímu prostředí bude nutné zvýšit investice do Armády ČR." Upozornil však také na to, že navyšování výdajů na obranu musí odpovídat ekonomickým možnostem státu a že požadavek na efektivní a hospodárné využití prostředků platí i pro nákupy vláda-vláda.
NKÚ připomněl, že v před rokem konstatoval ve výroční zprávě za rok 2021 nerealizaci některých klíčových projektů nutných k posílení obranyschopnosti a splnění závazků vůči NATO. V tomto ohledu šlo na prvním místě o neúspěch zakázky na pásová BVP. I kdyby byla letos smlouva podepsána v ohlášeném termínu (do konce května), dodávky vozidel budou probíhat v roce 2026, a Česká republika tedy nebude k 1. lednu 2026 disponovat moderně vyzbrojeným brigádním úkolovým uskupením těžkého typu, jak zní závazek vůči Alianci.
Výhrada formulovaná ve výroční zprávě za rok 2021 tedy platí i pro rok 2022. Mezi strategickými a významnými zakázkami byla v zahájena nová jednání o BVP, o taktických dronech, o nadzvukových letounech, a dojednáno navýšení počtu víceúčelových vrtulníků systému H-1 nebo přijat německý dar 14+1 tanků Leopard 2; a pokračovala realizace dříve uzavřených smluv.
"NKÚ upozorňuje, že aktuální navyšování výdajů na obranu musí odpovídat ekonomickým možnostem státu a schopnostem MO účelně, efektivně a hospodárně využít vyčleněné peněžní prostředky. Tato kritéria platí i pro v poslední době velmi často využívaný způsob realizace finančně významných strategických akvizic, kdy MO uzavřelo bez soutěže smlouvy s vybranými zahraničními vládami, resp. s konkrétními výrobci."
Formou mezivládní dohody nebo přímým oslovením dodavatele mají být pořízena nejen zmíněná pásová BVP, kde je od ledna zřejmé, že nepůjde o čistě mezivládní dohodu, protože švédská strana žádala o přímé zapojení výrobce, společnosti BAE Systems-Hägglunds, do smluvního vztahu s tím, že švédská vláda nemůže být v dané zakázce dodavatelem.
Dalšími významnými projekty, které budou realizovány mezivládní dohodou, je nákup taktických UAV Heron 1 (2,7 miliardy), pořízení nadzvukových bojových letounů F-35 (v případě úspěšných jednání s americkou stranou, a v hodnotě převyšující 100 miliard), pravděpodobně také nákup hlavních bitevních tanků. V minulosti to byly projekty samohybných děl CAESAR (8,5 miliardy), kompletů PVO SPYDER (13,7 miliardy), radarů MADR (3,5 miliardy), vrtulníků Viper a Venom (17,6 miliardy). Přímým oslovením dodavatele se má řešit také nákup bojových vozidel pro 601. skupinu speciálních sil v hodnotě 1,5 miliardy, který však mezi strategické či významné zakázky zařazen nebyl.
V rezortu MO proběhla v roce 2022 kontrolní akce č. 21/19, jejímž předmětem byly peněžní prostředky státu vynakládané Ministerstvem obrany na pořizování, skladování a vyřazování střeliva a munice. Zpráva o této kontrole nicméně obsahuje utajované informace a nemůže být podle zákona o NKÚ publikována.
Ve výroční zprávě za rok 2022 se v oblasti obrany NKÚ rovněž věnuje dopadům předešlých kontrol. Ve vazbě na kontrolní akci č. 20/03 (Pořizování výzbroje AČR), podle níž nebyl systém pořizování výzbroje efektivní, NKÚ uvádí: "V reakci na zjištění z kontroly zaměřilo MO opatření na zkvalitnění plánování a zvýšení odborné připravenosti zaměstnanců akvizičního procesu, na přesné stanovení požadovaných parametrů pořizované výzbroje, na širší využití rámcových dohod, na zajištění a sledování nákladů životního cyklu výzbroje a na zabezpečení zkoušek vzorků zaváděných nových zbraní nebo jejich součástí a ověření jejich parametrů. Např. nově uzavřená rámcová dohoda na pořízení kulometů MINIMI řeší nově i pořízení náhradních dílů na zabezpečení oprav vojskovými opravárenskými kapacitami po dobu 10 let a taktéž dodání potřebného příslušenství ke kulometům."
V rámci kontrolní akce č. 19/20 pak NKÚ vyhodnotil že MO prostřednictvím Univerzity obrany v Brně /UNOB/ nezabezpečovalo efektivně vzdělávací potřeby Armády ČR: "MO (zaměřilo) opatření především na zkvalitnění náborové kampaně, zatraktivnění studia, na zlepšováním studijního a ubytovacího prostředí, což rovněž přispělo k tomu, že počet studentů zapsaných ke studiu do 1. ročníku v roce 2021 vzrostl oproti roku 2020 na 551 vojenských studentů, tj. o 201 studujících ve prospěch Armády ČR. V oblasti koncepčních dokumentů zpracovala UNOB strategický záměr její vzdělávací a tvůrčí činnosti na období 2021–2030, který obsahuje 17 operačních cílů, které rozpracovává do 62 konkrétních a hodnotitelných opatření, přičemž stanovuje i ukazatele naplňování jednotlivých cílů."
Zdroj: NKÚ, Ministerstvo obrany