NKÚ se zaměřil na pořizování pěchotních zbraní ministerstvem obrany. Systém nákupů není efektivní, dochází ke zpožďování akvizic, zní závěr šetření

Včera měla schůze Výboru pro obranu na programu zařazený bod, který se zabýval efektivností a hospodárností pořizování výzbroje armádou České republiky. Nákup pěchotních zbraní si vzal pod drobnohled Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a konstatoval řadu nesrovnalostí a pochybení.

Výbor pro obranu se zabýval na svém pravidelném zasedání také efektivností a hospodárností pořizování výzbroje armádou České republiky. NKÚ realizoval ohledně pořizování pěchotních zbraní kontrolní akci a konstatoval několik pochybení ministerstva obrany, které souvisejí zejména s neefektivním systémem nákupu, opakovaným zadávacím řízením a dalšími negativními jevy. Kontrolní závěr byl předán v lednu tohoto roku Poslanecké sněmovně.

Viceprezidentka NKÚ Zdeňka Horníková ke kontrolní akci uvedla, že se úřad zaměřil na pěchotní zbraně a vycházel ze strategie a plánů české armády do roku 2022. NKÚ zajímalo období let 2017-2019 a cílem bylo rovněž zjistit, zda je zmíněná strategie naplňována. Akce NKÚ se potom zaměřila na koncepční, řídící a plánovací činnost v rámci ministerstva obrany, aby se mohla posléze vyhodnotit otázka hospodárnosti vynaložených finančních prostředků. NKÚ při kontrole zjistil, že došlo k neúčelně vynaloženým nákladům ve výši 3,37 milionů korun.

Horníková konstatovala, že došlo k nesrovnalostem ze strany ministerstva obrany týkající se nákupu pěchotních zbraní. K pochybením zařadila systém nákupu tohoto materiálu, který podle závěru kontrolní akce NKÚ není efektivní, hlavní příčinou jsou nová či opakovaná zadávací řízení, dochází také ke zpožďování akvizic, prodražují se nákupy. Vzniká rovněž podle viceprezidentky NKÚ nadměrná zátěž akvizičních odborů na ministerstvu obrany. Horníková dále uvedla, že by rezort měl věnovat větší pozornost přípravě celého procesu.

Kontrolní akce NKÚ také shledala jako problematický bod nevyužívání konceptu rámcových dohod. Horníková řekla, že například belgické kulomety Minimi pořizuje ministerstvo obrany na jednotlivé etapy již od roku 2013, proces je tedy neúměrně dlouhý. Dalším spornou položku pak představuje nezajištění nákladů životního cyklu pořizovaného materiálu, přičemž podle Horníkové samo ministerstvo obrany říká, že je to klíčové hledisko. Podle Horníkové bylo také potřeba zkoumat, zda nákupy probíhají v souladu se zákonem, přičemž bylo z jejích úst konstatováno, že došlo k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s pořizováním zmíněných kulometů Minimi.

Horníková na druhou stranu řekla, že všechny závěry učiněné v rámci akce NKÚ jsou napravitelné a samo ministerstvo obrany učinilo některé kroky, aby zajistilo zlepšení těch problematických částí, o kterém viceprezidentka NKÚ hovořila. O tom, jak jsou přijímány nápravné kroky, se přesvědčí i následná kontrolní akce NKÚ, uzavřela Horníková.

Ministr obrany Lubomír Metnar shrnul kontrolní akci ze strany NKÚ, přičemž doplnil, že kritika NKÚ se týkala i nákupu z alianční agentury NSPA, která však podle ministra jasně nechtěla přistoupit na rámcovou smlouvu. Metnar dodal, že NKÚ nezjistil při svém šetření protiprávní jednání ministerstva obrany a nekonstatoval žádné porušení rozpočtové kázně. Podle Metnara ministerstvo navrhne vládě přijmout usnesení s úkolem realizovat konkrétní opatření nedostatků zjištěných kontrolní akcí NKÚ.

Radek Visinger, ředitel odboru interního auditu a inspekce ministerstva obrany, řekl v návaznosti na ministra obrany a viceprezidentku NKÚ, že ministerstvo chystá kroky k nápravě stavu, například větším důrazem na rámcové dohody, posílením schopnosti průzkumu trhu či zabezpečením ověření zbraní už v průběhu jejich pořizování ještě před podpisem smlouvy. Má se rovněž zintenzivnit vnitřní kontrolní činnosti ministerstva. 

Předsedkyni Výboru pro obranu Janu Černochovou v diskusi zajímalo, proč byl nákup kulometů kouskován, tedy pořizován na etapy, jak o tom hovořila viceprezidentka NKÚ Horníková. Dále Černochovu zajímal fakt, jak se ministr Metnar vypořádal s vytýkaným porušením zákona o zadávání veřejných zakázek, o níž byla také řeč, a jestli to ministr obrany řešil personálně. Poslankyně připomněla, že v lednu 2019 se stal náměstkem pro sekci vyzbrojování a akvizic stal Filip Říha, která podle poslankyně nese také zodpovědnost.

Místopředseda Výboru pro obranu Radovan Vích nesouhlasil s Visingerem, protože podle něho škoda ve výši 3,37 milionů skutečně vznikla a nebylo postupováno s péčí řádného hospodáře. Vích vyjádřil přesvědčení, že za to někdo nese zodpovědnost. Poslance pak zajímalo, jaká další opatření bude v tomto důsledku ministr obrany přijímat, jestli dojde například ke změně zákona o zadávání veřejných zakázek.

Metnar k tomu řekl, že očekává od Visingera předložení návrh opatření ke zlepšení daného stavu při pořižování výzbroje, a zdárné dokončení jednotlivých opatření, které byly v kontrolní akci NKÚ zmiňovány. Žádné personální změny Metnar nerealizoval, protože nebyly splněny všechny podmínky, aby mohlo být o případných změnách rozhodnuto, ministerstvo obrany zatím zpracovává závěry učiněné ze strany NKÚ. Podle Metnara bylo sice neúčelně vynaloženo 3,37 milionů korun, ale nevznikla škoda.

 

Tagy