Autor fotografie: The U.S. National Archives / Picryl|Popisek: Jaderná ponorka třídy Projekt 667B
Jednou z ochran proti potující munici na bojišti, kterou můžeme čím dál častěji vidět jak na Ukrajině tak i v Gaze, představuje klecové pancéřování. Velice neobvyklá klec by se však mohla také vyskytovat na ruské atomové ponorce Tula spadající pod třídu Projekt 667B.
Na sociální síti X začaly v průběhu tohoto týdne kolovat videa z reportáže ruské televize Russia 24, které ukazují dvě ponorky ve městě Gadžijevo v Murmanské oblasti na severozápadu země. Z videa je patrné, že první ze strojů, jaderná ponorka spadající pod Projekt 667B označovaná jako K-114 Tula má na své velitelské věži na první pohled umístěnou velmi zvláštní konstrukci. Podle Boyko Nikolova z webového portálu Bulgarian military by se případně mohlo jednat o jeden z typů klecového pancíře sloužícího k obraně proti UAV.
Klecová ochrana na ruskou vojenskou techniku
Klec je totiž umístěna v místě věže, kde v případě vynoření ponorky nad hladinu dochází k monitorování prostředí důstojníky. Dle Nikolova by však mohlo jít jen o testovací konstrukci, která je na věži zatím umístěna provizorně. Je totiž otázkou, zda by klec dokázala vydržet silný mořský proud a při ponoru proto možná dochází k jejímu složení. Podobnou technologii klece je možné velmi často zaznamenat ve válce na Ukrajině, kde se nejčastěji vyskytovala na věžích ruských tanků a obrněných vozidel.
Ruská armáda je však používala dříve již při svých operacích na Krymu a ministerstvo obrany na vojenské výstavě v Moskvě nedávno představilo sériovou výrobu některých těchto konstrukcí. Klece nejčastěji vyrobené z pevné oceli, slouží především ke změně směru hozeného projektilu nebo k iniciaci předčasného výbuchu nálože. Plně zneškodnit projektil však často nedokážou a ten stejně alespoň z části může při výbuchu poškodit vozidlo. FPV dron je navíc schopen, pokud má klec otvory, vletět přímo do vnitřního prostoru klece a celá konstrukce je tak k ničemu.
Klecová ochrana: Víc otázek než odpovědí
Pro konstatování těchto informací by však bylo třeba vysvětlit, k jakému účelu by měly být klece na věži umístěny a zda by měly soužit jako ochrana pouze před vzdušnými hrozbami v podobě UAV nebo by se ukázaly jako dostatečně efektivní také proti bezpilotním plavidlům. Hrozba pro ponorky by tak nemusela spočívat primárně v ukrajinských dronech, ale případně také v podobě bezpilotních letounů nebo plavidel NATO. Murmansk se totiž nachází velmi blízko Finsku, které v dubnu 2024 vstoupilo do Severoatlantické aliance.
Američané se netají svým vývojem množství sebevražedných, ale také větších průzkumných bezpilotních letounů nebo plavidel, které by v případě možného konfliktu mohly být teoreticky nasazeny také v této oblasti. Mezi špičkové americké autonomní ponorky se řadí XLUUV Orca, jejíž první kusy byly v prosinci 2023 společností Boeing doručeny americkému námořnictvu. V několika příštích letech by také měl být dokončen vývoj přesného sebevraždeného dronu ALTHIUS-700, který by mohl nahradit řízenou munici.
.jpeg "Ministry of Internal Affairs of Ukraine / Wikimedia commons / CC-BY")
Veškeré tyto informace jsou však pouhé domněnky, které jsou založeny na potenciální možnosti rozšíření konfliktu z Ukrajiny do dalších částí Evropy. Samotná kvalita zveřejněného videa ukazujícího ponorku s případným klecovým pancířem navíc není příliš dobrá a tento typ ochrany navíc ani nebyl nijak zmíněn v reportáži. Tyto informace o reálném umístění technologie na ponorce K-114 Tula proto prokazatelně zatím nejde potvrdit ani vyvrátit a je třeba si počkat na častější výskyt tohoto opatření nebo zdůvodnění z ruské strany.
Pravdou však zůstává, že případy používání levných nejčastěji FPV dronů k útokům na velmi drahé vojenské stroje každým dnem narůstají a ponorky společně s jinými plavidly na tuto hrozbu zatím nejsou příliš připraveny. Tato skutečnost se koneckonců odráží na současných střetech mezi drony Hútiů a americkými, britskými a dalšími spojeneckými loděmi v rámci operace Prosperity Guardian v oblasti Rudého moře. Proti UAV lodě nejčastěji využívají svoje přesně mířené střely, ale jejich hodnota několikanásobně převyšuje cenu hůtijských dronů.
Lodě jako HMS Diamond jsou proto schopny zlikvidovat drony, ale plýtvají na ně svou drahou munici, kterou by si měly uchovávat pro větší vzdušné hrozby. Do budoucna se proto ukazuje jako velmi důležité připravit nejen pozemní techniku, ale právě také plavidla proti vzdušnému nebezpečí levných sebevražedných UAV. Amerika, Británie nebo Izrael proto vyvíjí technologii laserového děla, které by mělo být schopno za vyvinutí nepříliš velkých prostředků zlikvidovat UAV či střelu. Dokončení a aktivní používání systémů se očekává do několika let.