Autor fotografie: BAE Systems | Public domain|Popisek: BVP CV90
Diskuse poslanců před hlasováním o nedůvěře vládě přinesly pozoruhodnou přestřelku mezi ministryní obrany Janou Černochovou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou na jedné straně a místopředsedou výboru pro obranu Pavlem Růžičkou na straně druhé.
Šlo o celkovou cenu, kterou Česká republika zaplatí za švédská BVP CV90 od společnosti BAE Systems-Hägglunds. Výroky, jež zazněly, odhalují přinejlepším velmi selektivní a krátkou paměť členů vlády, kteří žonglují miliardami daňových poplatníků, ale zcela jim unikla podstata dotazu. Možná je omlouvá pokročilá hodina a nervové vypětí. Možná.
V rámci jednotlivých vystoupení před hlasováním o důvěře vládě Petra Fialy (ODS) se místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) zeptal ministryně obrany Jany Černochové (ODS): "Paní ministryně, vy jste podepisovala kapitolní sešit. Víte, kolik jste podepsala rozpočet na bévépéčka? Víte, kolik tam máte? 70 miliard! To je o 10 miliard víc, než tady všem tvrdíte! Takže ta cena, kterou vyjednal pan ministr Metnar, vůbec neplatí. Máte tam 70 miliard. Tak se podívejte, co podepisujete!"
Spustil tím salvu zvláštních odpovědí, v nichž by se člověk jen matně obeznámený s průběhem složitého akvizičního procesu rychle ztratil. Ministryně Černochová napřed Růžičkovi vyčetla, že neví, co je jednotková cena, že lže, a uvedla, že "jednotková cena je stejná, jako byla za pana kolegy, poslance, předsedy výboru Metnara z toho výběrového řízení. To, že kupujeme bojových vozidel pěchoty víc, to přece víte."
Pomiňme nyní tedy fakt, že sice kupujeme více bojových vozidel pěchoty, ale jednotková cena neklesla, jak by každý, kdo kdy využil množstevní slevy, očekával. Z nějakého důvodu bylo v rámci projektu BVP zásadní, aby byla veřejnosti prezentována několik let po sobě zcela bez ohledu na rostoucí inflaci a ceny vstupů stále stejná jednotková cena. Dosaženo toho bylo mj. i tím, že ČR namísto 210 vozidel koupila rovnou 246. A také tím, že byla inflace z kontraktu "vytknuta před závorku" pomocí inflační doložky.
Především ale ministryně obrany reagovala na něco, co poslanec Růžička vůbec nezpochybňoval ani nezmiňoval. Smlouva byla v květnu 2023 podepsána na 246 vozidel v 7 variantách s příslušenstvím, a cena byla bezmála 60 miliard korun vč. DPH. Původní záměr pořídit 210 vozidel pracoval s částkou bezmála 52 miliard korun vč. DPH (viz například memorandum o porozumění mezi MO, agenturou FMV a společností BAE z prosince 2022, o němž ještě bude řeč). Růžička nezpochybňoval ani nezmiňoval počet vozidel, ale zmínil dosud veřejnosti neznámou částku více než 70 miliard korun, a ta neodpovídá ani dosud komunikované částce za 210 vozidel, ani podepsané částce za 246 vozidel. Navýšení počtu vozidel nebylo předmětem diskuse, a částku 70,7 miliardy jím jednoduše nelze vysvětlovat – naopak taková snaha odhaluje naprosté nepochopení celého procesu.
A ministryni obrany to také Růžička obratem vysvětlil: "Děkuju, tak abychom si teda, paní ministryně, rozuměli, o čem se bavíme. Já se bavím a čtu z vašeho kapitolního sešitu. Akce číslo 107V081002031, pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace. Nákup - období financování 2023 až 2030. Do roku 2023 - 5,9 miliardy, do roku 2024 - 11,1, 2025 - 6,7, do 2026 - 2,2, od 2027 - 44,5. Celkem 70 667 milionů. Tak prosím vás, kde je těch 59,7? Ta deklarovaná cena za tuto akci? Tady se jedná o 70,7, to je o 10 miliard víc, paní ministryně! Tak tady, prosím vás, nelžete. Je to váš kapitolní sešit, který jste podepsala."
Odpověď ministryně obrany měla zřejmě znít rázně: "Já bych chtěla poprosit paní předsedkyni klubu ANO Schillerovou, aby nějakým způsobem edukovala pana poslance Růžičku, jak se sestavují kapitolní sešity, jak se sestavují rozpočty. Protože pokud pan kolega Růžička tady přečetl tyto zásadní informace, kterým jistě tady všichni porozuměli, tak možná mu unikla jedna podstatná, on hovoří o rozpočtu 2023. A uznejte, paní předsedkyně Schillerová, že v prosinci 2022, když jsme schvalovali rozpočet, tak nikdo z nás nemohl vědět, jak dopadne výběrové řízení, respektive G2G jednání se švédskou stranou a jestli se opravdu podaří udržet tu cenu, která tam byla, ta jednotková cena, jak my říkáme, za pana Metnara."
Problém je v tom, že dokument, z něhož poslanec Růžička výše uvedená čísla citoval, zmiňuje uzavřenou trojstrannou dohodu z května 2023: "...je obsahem trojstranné akviziční smlouvy uzavřené se zahraničním dodavatelem v květnu 2023." Jak by se taková věta mohla ocitnout v dokumentu schvalovaném v prosinci 2022? A připomeňme také zmíněné memorandum o porozumění. Ministryně obrany nyní tvrdí, že v prosinci 2022 nemohla vědět, jak dopadne "výběrové řízení". Ale v tomtéž prosinci bylo podepsané memorandum, o němž Ministerstvo obrany napsalo: "V memorandu je rovněž stanovena kupní cena, která nepřesáhne 51, 684 mld. Kč (včetně DPH)." V tu chvíli za 210 vozidel. Tedy jistě, přibližně 60 miliard za 246 vozidel. Ale nikoli více než 70 miliard – tuto cifru vysvětluje jedině inflační doložka, resp. potřeba vytvořit si v rozpočtu do dalších let prostor, chcete-li "vatu", pro navýšení celkové ceny.
Ovšem zmínit to otevřeně a vysvětlit je pro zástupce vlády patrně nadlidský úkon, a tak se uchýlili k taktice arogance a výsměchu. Ministryně obrany chce nechat poslance "edukovat", ovšem sama si nepamatuje, o jakém dokumentu je řeč, a nepamatuje si ani garanci ceny z prosince 2022, když tvrdí, že tehdy "nikdo z nás nemohl vědět, jak (to) dopadne." A se svou troškou přispěl také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS): "Tady jeden poslanec nerozumí matematice. Ono je to dražší. Tak si koupím jeden chleba za 10 korun. To objednal pan bývalý ministr Metnar. Já to zjednoduším, abyste to pochopili, ať těch nul není hodně. A paní ministryně koupí dva chleby za 20 korun."
Při vší úctě, pan ministr financí vůbec nevěděl, o čem od pultíku v noci z 18. na 19. října hovořil. Vládní představitelé se snaží prostému občanovi částky v desítkách a stovkách miliard přepočítávat tu na basy piva (ministryně Černochová v případě F-35), tu na bochníky chleba, ale tady ani na okamžik nešlo o navýšení počtu vozidel z 210 na 246; to je téma, které bylo ve výboru pro obranu dávno probrané, smlouva zní na 246 vozidel, a částka přes 70 miliard s tímto problémem naprosto nesouvisí – a poslanec Růžička ani v jednom okamžiku nic takového neřekl.
Je zarážející a vlastně naprosto nepřijatelné, jakým způsobem o tak složité věci, jakou je letitý akviziční proces nákupu BVP pro AČR, představitelé vlády diskutují. Jak odhalují, co z nedávné minulosti si nepamatují, a jak se v problematice neorientují. "My nemůžeme za to, že bývalí ministři obrany za ANO neměli odvahu podepsat jakýkoliv větší kontrakt. My tu odvahu máme," přisadil si ministr financí. Navzdory tomu, že ministryně obrany nevynechá příležitost, aby zdůraznila, že obrana je apolitické téma, a ani ona nezpochybnila důležitost akvizic, které byly podepsány v předchozím období, od vozidel TITUS přes radary po samohybná děla a další projekty. A to se místopředseda výboru Růžička jen zeptal, kde se v kapitolním sešitě vzala částka 70,7 miliardy korun, jestliže dosud byla veřejnosti předkládána částka 59,7 miliardy, a šeptem se dodávala informace o inflační doložce (v tiskové zprávě o podpisu smluv z 24. května o ní není ani slovo).
Poslanec Růžička se věcné odpovědi nedočkal: "Chtěl bych poprosit paní ministryni, ona mi na to v rámci interpelací neodpověděla, kolik tedy je inflační doložka? Vy jste tady udělali totiž jednu zásadní věc. Za prvé za 5 miliard jste ta vozidla vykuchali, nemají tu specifikaci, kterou měla mít, dali jste pryč rušiče na IED (ve stenozáznamu je napsáno "rušiče a EOD", EOD znamená Explosive Ordnance Disposal, tedy pryrotechnická služba; jde o rušiče proti improvizovaným výbušným zařízením, kterých armáda dostane podle smlouvy méně a bude je instalovat jen na vozidla, která budou vysílána do misí s rizikem takové hrozby) to není v té specifikaci, která měla být, takže ohrožujete bezpečnost vojáků, pane ministře."
Ministr Stanjura se pokusil poslanci "vysvětlit", jak to chodí: "Tu specifikaci bévépéček dělala armáda, ne ministři české vlády. Jak si to vůbec představujete? Že my tam sedíme a říkáme: a ten radar jo a ten radar ne a tenhle kulomet ano a tenhle ne?" Původní zadání (samozřejmě vzniklé v armádě) chtělo tyto rušičky pro každé vozidlo. V rámci tlaku na zachování posvátné jednotkové ceny byla nejen tato položka upravena. Řeči o ministrech, kteří rozhodují o kulometu, na tomto faktu nic nemění. Jde o jeden z mnoha a mnoha příkladů, kdy "armáda" napřed něco kategoricky požaduje a tvrdí, že bez toho se nelze obejít, aby následně neméně kategoricky požadovala tvrdila něco jiného. V případě BVP je nejlepším příkladem otázka bezosádkových věží, které napřed byly přijatelné, pak byly pro armádu najednou zcela nepřijatelné – a v důsledku tato změna přístupu vyřadila ze soutěže vozidlo Puma.
Zjednodušíme-li to, armáda v rámci svých rozhodovacích procesů říká, co potřebuje, a ministerstvo (především Sekce vyzbrojování a akvizic) odpovídá, co je podle něj možné. V rámci této diskuse pak vzniká finální zadání, a ani jedna z obou institucí, a následně vláda, pokud akvizici schvaluje, se nemůže zříci své odpovědnosti za výsledek. Růžičkova věta ve druhé osobě množného čísla, "Vy jste tady udělali totiž jednu zásadní věc", je zcela na místě.
V kapitolním sešitě uvedených 70,7 miliardy má přitom jednoduché vysvětlení. Když se v květnu 2023 podepisovaly trojstranné smlouvy, byla do nich vtělena inflační doložka. Ve výhledu na financování nákupu BVP podle těchto smluv v letech 2023 až 2027 tento rozdíl 10 miliard zřejmě představuje maximální možné navýšení podle této inflační doložky. Bude-li se inflace vyvíjet příznivěji, bude celkový účet nižší. Tyto poslední tři věty bývaly mohly zaznít. Mohly ostatně veřejně zaznít už v květnu 2023. Namísto toho se ministři u pultíku vztekají a zesměšňují poslance, který se věcně ptá na jejich vlastní čísla, přičemž poodhalují, že sami projektu za 60–70 miliard korun z peněz daňových poplatníků příliš nerozumějí.
Zdroj: Stenozáznamy 79. schůze PSP, Ministerstvo obrany (zde, zde a zde), Kapitolni sešit MO na rok 2024