Minulý pátek zveřejnilo Ministerstvo obrany Spojených států amerických novou zprávu NPR (Nuclear Posture Review) o americké jaderné doktríně. Jejím nejzásadnějším sdělením je, že má dojít k rozšíření možností, co se týče jaderných hlavic s nízkou silou exploze. A to zejména s ohledem na obavy z Ruska a rostoucí ambice Číny.
Výtah z předběžného návrhu NPR publikoval už 11. ledna web HuffPost. Pravost návrhu sice americké Ministerstvo obrany nepotvrdilo, ale ani nevyloučilo. Mnoho závěrů proto není žádným překvapením, byť až konečnou a oficiální zprávu můžeme brát zcela vážně a podívat se, co vlastně znamená, a jakým způsobem na ní reagují nejvíce dotčené státy.
Ruská hrozba
Spojené státy považují za svého největšího rivala v oblasti jaderného zbrojení Rusko. Není tedy divu, že právě odtud přichází nejhlasitější kritika. Ruský poslanec a předseda výboru pro obranu ruského parlamentu, Vladimir Šamanov, se vyjádřil dokonce v tom smyslu, že jde o „vydírání“ a snahu Spojených států být jedinou určující mocností na světě. Ruský velvyslanec ve Spojených státech a bývalý náměstek ministra obrany Anatolij Antonov se nechal slyšet v tom smyslu, že na americké straně vidí „přání vlít velké množství prostředků do vojensko-průmyslového komplexu…“.
Revize jaderné doktríny směrem k podstatně tvrdšímu postupu proti Rusko ovšem má svou logiku – Rusové v současnosti modernizují svou jadernou triádu, tedy mezikontinentální rakety, strategické bombardéry i rakety z ponorek. Aby toho nebylo málo, existují spekulace o celé řadě dalších zbraní. Rusové sice jejich existenci přímo nepřiznávají, ale ani nijak vehementně nevyvracejí. Za zmínku stojí například podezření, že nasazením raketového systému země-země Iskander-M v podstatě Rusko porušuje smlouvu INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) o zákazu vývoje a výroby raket s doletem 500 až 5 500 km a takto bychom mohli dále pokračovat…
psali jsme: Jaderné zbraně USA a Ruska snadným cílem hackerů?
Svůj vliv na vyhodnocení ruských vojenských ambicí má také dění na východní Ukrajině a anexe Krymu, kterou lze chápat i jako zkoušku toho, kam až lze zajít. A v tomto ohledu existuje oprávněný předpoklad, že Rusové považují zejména Evropu za slabou.
I proto existují ve Spojených státech obavy nad omezeným využitím jaderných zbraní Ruskem pro dosažení konkrétních cílů. To je zcela nová situace - dosud byly jaderné zbraně považovány především za zbraň odstrašení a chápány většinou jejich vlastnických států jako pojistka jejich suverenity a poslední záchranná brzda pro případ ohrožení územní celistvosti nebo dokonce zániku státu.
Obavy z eskalace a deeskalace v Evropě
Celá obava o zneužití jaderných zbraní k eskalaci a následně deeskalaci se opírá o názor, že Rusko by v tomto ohledu mohlo šokovat nepřítele jednorázovým jaderným úderem třeba i jen na jeden jediný cíl nebo na přísun případných posil proti svému postupu. Než by pak Spojené státy nebo kdokoliv ze Severoatlantické aliance byly schopny adekvátně odpovědět, mohly by například některé státy střední a východní Evropy jako celek přistoupit na ruské podmínky, či jinak ustoupit.
Američané proto ve zprávě navrhují větší důraz na vývoj jaderných hlavic s nízkou silou výbuchu řádově v desetinách až jednotkách kt (maximálně do 20 kt), aby je případně mohli použít v reakci na takový útok. Respektive aby větší přítomnost těchto zbraní poskytovala dostatečný odstrašující účinek, ale nemusela nutně znamenat jaderný konflikt.
Myšlenka omezeného jaderného úderu však vzbuzuje oprávněné obavy o rozpoutání jaderného konfliktu. Při odpálení rakety nebo střely totiž není jasné, zda nese, či nenese jadernou hlavici. A pokud ano, tak jak silnou.
Přes mnohá rizika a výtky však můžeme nejen ze zprávy vyčíst, že se Spojené státy rozhodně nestahují z Evropy.
Čína odmítá, že je jaderným protivníkem
Proti nové jaderné doktríně se velmi ostře vyjádřilo také čínské ministerstvo obrany. To naopak argumentuje faktem, že Čína se zavázala nevyužít jaderné zbraně jako první a disponuje pouze takovým počtem hlavic nutných k zajištění vlastní bezpečnosti.
Na druhou stranu nelze opomenout rostoucí čínské geopolitické a tím pádem i vojenské ambice. Číňané budují vojenské základny v Jihočínském moři a vyvíjí celou řadu zbraňových systémů včetně raket s novými typy bojových hlavic. V tomto kontextu je proto pochopitelné, že Američané buď budou reagovat na dosavadní vývoj anebo se vzdají svých ambicí v nejen v tomto regionu ale širším Pacifiku. Z návrhů vyplývajícími ze zprávy tak můžeme vyčíst druhou možnost.
psali jsme: 5 tureckých zbraní, kterých by se mělo Rusko v případném konfliktu bát
Zároveň Čína dostává jasně najevo, že Spojené státy nehodlají tolerovat, byť jen omezené použití jaderných zbraní. To je ostatně jedno z hlavních sdělení celé zprávy. Ostatně rostoucí čínské ambice stejně jako ruský jaderný arzenál nejsou ničím novým.
Írán i Severní Korea ohrožením nejen pro sousedy
Jednou ze zemí, které zpráva konkrétně zmiňuje je Írán. Smlouva o omezení íránského jaderného programu mezi Íránem a Spojenými státy je sice ještě platná, ale s ohledem na odmítavý přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa do budoucnosti nejistá. Íránci zároveň udržují svůj raketový arzenál a nadále pracují na nových raketách.
V poněkud odlišné situaci se nachází Severní Korea, mezi kterou a Spojenými státy poslední době graduje napětí. Korejci navíc již disponují mezikontinentální raketou. Otázkou zůstává jen, zda dokázala miniaturizovat jadernou hlavici. V žádném případě však již není sporu, že toto představuje nebezpečí nejen pro region a Spojené státy, ale prakticky celý svět přihlédneme-li k možnosti riziku šíření jaderných zbraní nebo havárie.
Proti kyberútoku atomovka?
Už v návrhu zprávy byla uvedena možnost případného využití jaderných zbraní i v případě devastujícího ne-jaderného útoku na Spojené státy. Tato část je vykládána tak, že by Američané mohli použít jaderné zbraně, kdy by byl podniknut například masivní a devastující kyberútoku na infrastrukturu.
Z toho vyplývá, že USA považují možnost takového útoku za reálnou a uvědomují si, že by mohl mít vážné následky. Opět ovšem platí to stejné jako v případě celého jaderného arzenálu – že jeho cílem je takové odstrašení protivníka, aby se o žádný takový útok ani nepokusil.
Modernizace jaderné triády
V každém případě by měla z většiny pokračovat modernizace jaderné triády zahájená už za předchozího prezidenta Obamy. Oproti jeho plánům se však mají do výzbroje vrátit střely s jadernou hlavicí pro hladinová plavidla, která údajně vyřadil.
Hlavním sdělením je však již zmíněné zaměření na jaderné hlavice o nízké síle. V této souvislosti je třeba připomenout, že Spojené státy mají mít už nyní údajně až kolem tisícovky hlavic typu B61 o síle 0,3 až 340 kt, kterou mohou nést všechny americké strategické bombardéry i stíhací letouny F-22 a F-35.
Zcela mylné by však bylo chápat modernizaci a rozšiřování schopností jaderné triády jen jako změnu orientace z boje s terorismem na budování „mohutné síly“. Boj s terorismem vyžaduje zcela odlišné prostředky, než jaké může obsáhnout jaderná strategie.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více
Autor: Michal Polák
Tagy