Nové lodě Royal Navy se potýkají s technickými potížemi – HMS Trent vlekly z první mise remorkéry

Britské Královské námořnictvo si utrhlo kus ostudy, když jeho zbrusu novou pobřežní hlídkovou loď HMS Trent potkalo 13. srpna během první plavby po vstupu do služby selhání motoru. Válečnou loď musely do přístavu vrátit dva remorkéry a namísto nasazení proti teroristům a pašerákům lidí ji nyní čeká oprava.

HMS Trent (P224) je hlídkovou pobřežní lodí třídy River, resp. její druhé skupiny. Lodě jsou stavěny od roku 2001 a do služby první vstoupila v 4. července 2003 loď HMS Tyne. Kromě Royal Navy, v níž v současnosti slouží osm jednotek a devátá je v plánu pro rok 2021, má jednu loď Bahrajn, tři lodě Brazílie a dvě lodě Thajsko.

Hlavním úkolem lodí této třídy je ochrana pobřeží a rybolovu, s ohledem na současný vývoj migrační krize s důrazem na boj proti pašerákům lidí, protiteroristické a protipirátské mise, a mají kapacitu v této službě nahradit větší a nákladnější fregaty nebo torpédoborce.

Lodě třídy River také ve službě nahradily menší lodě stejného určení třídy Island. Lodě třídy River mají v první skupině výtlak 1700 tun, ve druhé, do níž patří také Trent, pak o 300 tun více. Výkonnější motory pozdější varianty také zvýšily rychlost z 20 uzlů na 25, a zatímco lodě první skupiny vydrží na moři 21 dní, druhá skupina až 35 dní.

Starší lodě (Tyne, Severn, Mersey) jsou vyzbrojeny 20mm automatickým kanónem Oerlikon a dvěma kulomety, zatímco modernější lodě druhé skupiny (Forth, Medway, Trent, Tamar a v budoucnu Spey) nesou kanón Bushmaster ráže 30 mm, dva rotační kulomety a dva víceúčelové kulomety. Současně disponují větší lodě druhé skupiny přistávací plochou pro velké vrtulníky Merlin (AugustaWestland AW101).

HMS Trent byla objednána v srpnu 2014 a zahájena v Glasgow v říjnu 2015. Na základnu Royal Navy do Portsmouthu vplula poprvé 19. prosince loňského roku a do služby byla přijata 3. srpna 2020 a byla vypravena do Středomoří, kde se měla účastnit mise NATO nazvané Operation Sea Guardian.

video: youtube

Se zastávkou v Gibraltaru pokračovala loď do určeného operačního prostoru ve východním Středomoří, kde v současnosti dramaticky narůstá napětí v souvislosti s agresívní tureckou politikou a spory o právo na těžbu ve vodách, jež si nárokují Kypr a Řecko. Operace Sea Guardian nahradila podle závěrů summitu Severoatlantické aliance z července 2016 misi Active Endeavour, jíž v podstatě rozšířila účel z protiteroristické mise o úkoly spočívající v zajištění bezpečnosti námořní plavby obecně.

Po poruše motoru se loď ještě vlastními silami dokázala k Gibraltaru vrátit, ale do přístavu ji již raději vtáhly dva remorkéry. Poruchy se válečným lodím samozřejmě nevyhýbají. Na trpkosti situace, s níž se musí Královské námořnictvo vypořádat, přidává nejen fakt, že šlo o loď novou, ale také okázalá hrdost na rychlost, s níž byla uvedena do služby. Mělo se tak stát rychleji než u jakékoli jiné válečné lodi posledních desetiletí - a zdá se, že tato rychlost si vyžádala svou cenu. A nepřidává ani fakt, že loni potkala nezbytnost návratu do přístavu také pýchu dnešního Královského námořnictva, letadlovou loď HMS Queen Elizabeth, která... nabírala vodu. V roce 2016 se problémy s motory potýkal moderní torpédoborec HMS Dauntless, který na moři vydržel jen šest dní, než musel zpět do doku.

Tagy