Autor fotografie: Chairman of the Joint Chiefs of Staff, flickr public domain|Popisek: Petr Pavel
Ozbrojené síly ČR jsou definovány jako Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Samozřejmě prezident nevelí přímo, ale prostřednictvím ministryně obrany Jany Černochové a náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Ale z hlediska ústavy a zákona je vrchní velitel.
Co by se mohlo změnit s inaugurací nového vrchního velitele a prezidenta?
Je jednoznačné, že má vzhledem ke vzdělání a působnosti zkušenosti s armádou a zároveň vzhledem k působnosti v NATO i s politikou a diplomacií. Takže jeho přínosem může být urovnání mnoha mezinárodních vztahů, ujasnění a sjednocení zahraniční politiky ČR, podpora ozbrojených sil a tím pádem i domácího obranného průmyslu.
Podpora domácího obranného průmyslu však může narážet na různá zahraničně orientovaná lobby. Stejně tak může narážet na čistě ekonomické otázky, jako je dostavba JE Dukovany, vodní zdroje, důchody nebo zvyšování platů či dávek a inflace.
Ekonomika evidentně není jeho „hřiště“, ale je pragmatik. Záleží na tom, jaký tým si sestaví. Otázkou je, zda jako vrchní velitel bude chtít a mít kapacitu zasahovat do rozjednaných projektů vyzbrojování AČR, jako jsou bojová vozidla pěchoty nebo stíhací letouny.
Každopádně bude určitě podporovat ozbrojené síly i obranný průmysl ČR, a to také i Policii ČR nebo další součásti ministerstva vnitra nebo spravedlnosti. Je dlouhou dobu veřejným tajemstvím, že pokud vláda jednala o škrtech, ozbrojené síly či policie byly na prvním místě.
Záleží také na komunikaci nového prezidenta s vládou a parlamentem. Ale je evidentní, že je zkušeným diplomatem a v mezinárodní komunikaci velmi schopný. O tom svědčí to, že slovenská prezidentka Čaputová mu přijela osobně pogratulovat ještě před dokončením sčítání hlasů a inaugurací. A to je neobvyklé. Obvykle je to opačně, inaugurace a teprve potom stanovení zahraničních návštěv, kdy budoucí prezident Pavel již některé priority naznačil.
Ozbrojené síly ČR mají dle definice tři součásti. A to vojenskou kancelář prezidenta republiky, jež je spíše administrativní orgán, Hradní stráž, jež plní řadu protokolárních úkolů, ale má bojový výcvik a AČR v zodpovědnosti MO a NGŠ. Sice bude mít řadu politických úkolů, ale lze předpokládat, že komunikace mezi Hradem a MO/AČR by se mohla zlepšit.
Otázkou též je, zda Pavel přeobsadí, respektive kdy, vojenskou kancelář prezidenta republiky, aby vyhovovala jeho požadavkům. Do hradní stráže ani AČR zřejmě zasahovat nebude, ale své zákonné kompetence v případě nutnosti uplatní. Ale jako zkušený diplomat zcela jistě cestou vlády, nikoliv „velením diktátorského typu“, jako momentálně provozuje v Rusku Vladimir Putin, jenž mění velitele jako na běžícím pásu.
Nový vrchní velitel se svými zkušenostmi z mezinárodního prostředí i bojových operací by měl ve svém věku (61 let) mít dostatek sil a přehled na konsolidaci společnosti a též posílení role armády. Teď lze jen očekávat, zda bude jednat s vládou výhradně prostřednictvím premiéra Fialy, nebo bude v kontaktu i s resortními ministry, v případě obrany s Janou Černochovou. S náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou by jistě našel společnou řeč velmi rychle, ale zřejmě ministryni obcházet nebude. A to z principu i časového vytížení. Jednoznačně však vnese nové prvky do zahraniční politiky, jako jsou vztahy s Ruskem, Čínou nebo Tchaj-wanem.
Zdroj: euractive.com, reuters.com, politico.eu