_(26501152874).jpg)
foto: Ministry of Defense of Ukraine / CC BY-SA 2.0 / Wikimedia Commons/Protiteroristická operace na východě Ukrajiny
Evropa se stává tréninkovým hřištěm pro světové armády. Konflikt na Ukrajině a společná cvičení Číny s Běloruskem ukazují, jak mezinárodní mocnosti testují nové zbraně a taktiky na evropské půdě.
Evropa se mění na globální tréninkové a testovací hřiště pro vojenské síly. Aktuální konflikt na Ukrajině přitahuje mezinárodní pozornost, podobně jako občanská válka ve Španělsku ve 30. letech, která byla příležitostí pro světové mocnosti k vyzkoušení technologií a získání bojových zkušeností před začátkem druhé světové války. Dnes sledujeme zvýšenou přítomnost zahraničních vojsk v Evropě, kde Spojené státy a další země testují nové zbraně a vojenské technologie. Tento fenomén podtrhuje rostoucí strategický význam Evropy v globálním vojenském kontextu.
Například, Spojené státy posílají na Ukrajinu experimentální houfnice a další zbraně k bojovému testování v reálných podmínkách, jak potvrzuje zpráva od portálu Stars and Stripes. Dále, podle Breaking Defense, aktuální situace na Ukrajině vede k nárůstu zkoušek nových vojenských technologií, včetně kinetických a mikrovlnných systémů určených k boji proti dronům. Tyto experimenty zahrnují jak americké, tak jiné spojenecké technologie, a ukazují na strategické využívání evropského prostoru pro vojenské inovace a tréninkové cvičení. Jak informuje portál Chatham House, v tomto trendu se zvýšil i počet cvičení Severoatlantické aliance.
Čínská armáda v Bělorusku
Nejzvláštnější zprávou posledních dnů je společné cvičení Čínské lidové republiky a Běloruska. Jak informoval portál Politico.eu, Čína vyslala své elitní jednotky na výcvik do východoevropského Běloruska, což představuje úplně novou situaci ve východní Evropě. Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA), která se dlouhodobě připravuje na potenciální konflikt o Tchaj-wan, využívá situace k modernizaci a přípravě. Přítomnost čínských jednotek v Bělorusku vyvolává řadu otázek. Můžeme se proto ptát, jaké výhody může čínská armáda získat od posovětské běloruské armády, nebo co to znamená pro budoucí vojenské strategie Číny, zejména s ohledem na chyby, které Rusko udělalo při invazi na Ukrajinu.
Podle deníku TWZ jsou čínské jednotky v Bělorusku za účelem mezinárodní kooperace a především testování svých útočných zbraní. Tato spolupráce může být součástí širší strategie Číny na zlepšení svých vojenských schopností a získání cenných zkušeností. Cvičení s názvem Eagle Assault 2024 začalo v červenci 2024 v oblasti Brestu, jen několik kilometrů od hranic s Polskem, členem NATO. Toto cvičení se zaměřuje na „antiteroristický“ výcvik, zahrnující taktiky záchrany rukojmích a městský boj. Čínské jednotky, především z 80. kombinované brigády, dorazily do Běloruska strategickými transportními letouny Y-20.
Dle zprávy portálu ZeroHedge, začalo cvičení v předvečer summitu NATO, což je vnímáno jako symbolická odpověď na „agresivní zahraniční politiku Západu“ a „ukrajinské provokace“, jak to nazval zástupce náčelníka generálního štábu běloruských ozdrbojených sil, Vladimir Kuprijaňuk. Lukašenkův režim, blízký spojenec putinova Ruska, je nucen hledat nové spolupráce i z východu. „Tímto cvičením Čína a Bělorusko ukazují, že jejich vojenská spolupráce je hluboká a zaměřená na zajištění regionální stability,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany.
Kromě Číny je však v Evropě, konkrétně na ukrajinském bojišti, možné zaznamenat přítomnost také dalších dvou asijských mocností, Íránu a Severní Koreje. Rusové při nočních masivních náletech za pomocí dronů Geran-2 masivně útočí na ukrajinské vojenské i civilní cíle. UAV Geran-2 vychází z íránského dronu Šáhid-136, jehož součástky byly posílány do Ruska k finálnímu sestavení. V podstatě je tak dron na ukrajině testován a Írán jej využívá ke svému marketingu. V příštím roce však již Rusko očekává samostatnou výrobu Geranů-2. Kromě íránských dronů Geran/Šáhid-136 využívá Rusko také severokorejskou dělostřeleckou a další munici, které má Rusko, ale i Ukrajina nedostatek. Ačkoli je dodaná munice často velmi nekvalitní, pro Rusko je zásadní. To dává příležitost Kim Čong-unovi alespoň na chvíli vystoupit z mezinárodní izolace.
Cizí armády v Evropě: Dlouhá historie
Přítomnost mezinárodních armád v Evropě není nic nového. Po druhé světové válce se evropské státy musely smířit s tím, že na jejich území budou umístěny cizí vojenské síly. Ať už šlo o sovětské jednotky na východě nebo spojenecké síly na západě, jejich přítomnost byla často trnem v oku místním obyvatelům. Sovětské jednotky opustily Československo až v roce 1991 po 23 letech okupace. Podobná situace byla i v Německu a Polsku, kde sovětské armády setrvávaly až do začátku 90. let. V moderní České republice například vyvolal pouhý přejezd americké armády v roce 2015 vlny odporu.
USA v Evropě, nová studená válka?
Spojené státy nedávno rozhodly výrazně zvýšit své protivzdušné kapacity v Evropě. Po desetiletích nepřítomnosti se americké rakety dlouhého doletu vrací do Německa v reakci na rostoucí napětí mezi Moskvou a NATO. Tento krok vyvolává otázky ohledně budoucího využití těchto technologií a možného zvyšování vojenské přítomnosti v regionu. Spojené státy plánují nasadit od roku 2026 v Německu širokou škálu pokročilých zbraní, včetně víceúčelových raket SM-6 a křižujících střel Tomahawk, stejně jako vývojových hypersonických zbraní Dark Eagle.
Tyto zbraně budou nasazovány v rámci krátkodobých misí i dlouhodobého rozmístění, což by mohlo vést k trvalé přítomnosti některých těchto systémů v Německu. Jak uvádí ČTK, tento krok vyvolal reakce z Ruska, které tento plán považuje za destabilizující a varuje před novou eskalací raketových závodů v Evropě. „Evropa jako cíl pro naše rakety, naše země jako cíl pro americké rakety v Evropě. To už jsme zažili, už jsme si tím prošli. Jsme schopní zneškodnit tyto rakety, ale potenciálními oběťmi jsou tato evropská města,” varoval mluvčí Kremlu Ditrij Peskov.
.jpg "OSD Deputy Secretary of Defense / Public Domain / Wikimedia Commons")
NATO a mezinárodní vojenské cvičení v Evropě
NATO v roce 2023 uspořádalo několik rozsáhlých vojenských cvičení, která měla za cíl posílit obranné schopnosti aliance a demonstrovat připravenost na případné hrozby. Velkým milníkem je podle deníku militarytimes, největší letecké cvičení v historii NATO, Air Defender 2023, které se konalo v Německu za účasti 10 000 vojáků a 250 letadel z 25 zemí. Tato cvičení byla zaměřena na simulaci útoku na členský stát NATO a posílení spolupráce mezi spojeneckými jednotkami.
Další významné cvičení, Allied Spirit, probíhalo opět v Německu a zahrnovalo 6 500 účastníků z 15 zemí. Podle zprávy portálu armytimes bylo cílem připravit multinárodní brigádu na obranu NATO a posílit spolupráci mezi jednotkami. V rámci dalšího cvičení Joint Viking a Joint Warrior se 20 000 vojáků z NATO, včetně jednotek z Finska a Švédska, účastnilo výcviku na obranu Norska, zatímco v oblasti Středozemního moře probíhalo cvičení Dynamic Manta zaměřené na protiponorkový boj.
Švédsko rovněž hostilo své největší vojenské cvičení za posledních 25 let, Aurora 23, kterého se zúčastnilo více než 26 000 vojáků z 14 zemí, včetně USA a evropských členů NATO. Jak informoval deník Deutsche Welle, toto cvičení bylo zaměřeno na trénink jednotek pro případ rozsáhlého ozbrojeného útoku na Švédsko. Zvýšená aktivita vojenských sil v Evropě naznačuje, že státy chtějí být připraveny na jakoukoli možnost. Je proto vhodné si položit otázky, zda bude tento trend pokračovat, jaký vliv to bude mít na evropskou bezpečnost a stabilitu. Tyto otázky zůstávají otevřené, ale jedno je jisté - Evropa se stává klíčovým bodem zájmu pro vojenské síly z celého světa.
Tagy