Obrana v nové Babišově vládě: Revize zakázek a chladné vztahy se Strnadem ve stínu údajného plánu Babišovy vraždy

Obrana v nové Babišově vládě: Revize zakázek a chladné vztahy se Strnadem ve stínu údajného plánu Babišovy vraždy
foto: FB profil poslance Andreje Babiše/Vyhlášení výsledků voleb ve štábu ANO

Povolební vyjednávání jsou v plném proudu. Funkci ministra obrany po Janě Černochové mají největší šanci obsadit Jaromír Zůna, nebo Jiří Hynek. Více než pravděpodobné jsou již nyní zásadní změny v přístupu k některým klíčovým otázkám.

Do křesla ministra obrany usedne pravděpodobně bezpartijní odborník navržený hnutím SPD. S ohledem na fakt, že tématu obrany věnoval významný prostor během povolební tiskové konference Andrej Babiš, lze očekávat významný posun ve vnímání priorit, přístupu k největším společnostem obranného průmyslu, a velkou pozornost premiéra klíčovým tématům rezortu.

Andrej Babiš: Dozvíme se, jak na MO probíhaly netransparentní zakázky

Babiš v sobotu mj. řekl: „Jednou se dozvíme, jak se to na ministerstvu obrany všechno vybíralo, ty netransparentní zakázky. Budeme pokračovat samozřejmě v protivzdušné obraně, pan prezident mě informoval o tom novém systému, který mají Dánové s Francouzi, to je de facto takový evropský Patriot (SAMP/T, pozn. red.), takže to ano. No a potom samozřejmě vidíme, jak je Evropa bezradná proti dronům. A my jsme měli ten program, bohužel tato vláda ho posunula o osm let (schopnost C-RAM v KVAČR 2030, resp. 2035, pozn. red.), protože neměla peníze, protože měla peníze na ty předražené F-35, které nakoupila bez výběrového řízení.“

Revize strategických dokumentů a KVAČR 2035

Od nové vlády lze očekávat řadu změn v přístupu k obraně a výdajům na obranu. Andrej Babiš i ostatní zástupci opozice opakovaně vyjádřili nesouhlas s haagským závazkem 3+1,5 % HDP na obranu. Napříč stranami hovořili zástupci ANO, SPD i Motoristů o tom, že závazek vyjádřený procentem HDP není prioritní a že zásadní je naplnit transparentním a efektivním způsobem potřeby armády tak, aby byla zajištěna obranyschopnost státu. Lze tedy očekávat revizi strategických dokumentů a mezi nimi kritizované Koncepce výstavby Armády České republiky 2035 (KVAČR 2035), který právě Andrejem Babišem zmíněnou schopnost C-RAM odsunul za rok 2030, tedy o osm let oproti původnímu záměru. Jakkoli jsou prostředky C-RAM původně určeny proti raketám, dělostřeleckým a minometným projektilům, velmi efektivně mohou působit i proti dronům, včetně obávaných FPV dronů a vyčkávací munici.

Na KVAČR 2035 navazuje řada dalších dokumentů. Armáda zpracovává novou koncepci pozemní protivzdušné obrany, kterou Andrej Babiš explicitně zmínil jako v dnešní době klíčovou oblast pro obranyschopnost státu, a je jisté, že kapacity pozemní PVO bude třeba zásadně posílit. Současně probíhají práce na studii proveditelnosti obrněných vozidel 8x8, jež mají nahradit stávající vozidla Pandur II, kde se očekává souboj řešení v podobě Pandur II EVO, Patria AMV XPBoxer. Záhy do své klíčové fáze vstoupí další strategický projekt – akvizice obrněných vozidel 4x4 (univerzální kolová platforma ženijního vojska). Bude také třeba dokončit akvizici tanků Leopard 2A8, kde stále chybějí specializované varianty. A otazníky se budou vznášet kolem osudu akvizice F-35 – Andrej Babiš opakovaně tuto akvizici kritizoval jako předraženou a nepotřebnou – najde způsob, jak ji zastavit a změnit?

Hnutí ANO podpořilo zákon o financování obrany ve výši 2 % HDP, a lze očekávat, že tuto míru bude rámcově prosazovat i v dalších letech. Zároveň ale více než pravděpodobně nebude výdaje na obranu dále nad tuto míru nijak prudce navyšovat, aby se pak dostalo do pasti potřeby prostředky jakýmkoli způsobem vynaložit. V ideálním případě nebude nejdůležitější účetně vykázat rostoucí čísla za jakoukoli cenu, ale realizovat modernizační projekty podle schválené koncepce a na základě kvalitně připravených smluv s dodavateli, kteří budou vybráni převážně na základě transparentní otevřené soutěže. To by odpovídalo vyjádřením opozičních politiků, kteří v uplynulém období přístup Jany Černochové kritizovali, včetně utajování uzavřených smluv a netransparentnosti rozhovodování.

Jak to dopadne se Supacaty od LPP Jiřího Sauera?

Z konkrétních zakázek lze očekávat významnou změnu kurzu v akvizici vozidel pro speciální operace (SOV), kde vláda Petra Fialy začátkem září schválila záměr pořídit 18 britských Supacatů. Opozice tento záměr dlouhodobě kritizovala nejen jako předražený, ale také kvůli dřívějším podnikatelským vazbám prvního náměstka Jany Černochové Františka Šulce na Jiřího Sauera, majitele LPP, která je výhradním zástupcem společnosti LPP v České republice. Vozidla byla vybrána bez výběrového řízení, ačkoli trh nabízí řadu jiných řešení, včetně, kromě dalších, vozidla LEV, které vzniklo ve spolupráci společnosti Arquus a VTÚ podle zadání a požadavků českých speciálních sil.

Zapojení českého průmyslu do zakázky na CV90

Významným tématem opozičních politiků a velmi intenzívně kritizovanou zakázkou byl nákup bojových vozidel pěchoty CV90 od společnosti BAE Systems Hägglunds, resp. nedostatečného zapojení společností českého obranného průmyslu. V Security Magazínu je opakovaně kritizoval Karel Havlíček. V tomto ohledu bude mít nová vláda s ohledem na v roce 2023 podepsanou smlouvu složitou pozici, ale revizi daných slibů a závazků a skutečnou míru zapojení domácích firem do zakázky pravděpodobně provede. Důležité bude sledovat, jak se pak sama dokáže v tomto ohledu za domácí průmysl postavit a do jaké míry prosadí, aby na velkých zakázkách zadávaných zahraničním dodavatelům měly české firmy dostatečný a odpovídající podíl, především v těch částech, které přinášejí vysokou přidanou hodnotu, dávají práci kvalifikovanému personálu a přinášejí do České republiky nové technologie.

Výroba munice v České republice a racionálnější přístup k hegemonovi CSG

Významnou otázkou pro novou vládu bude také pokračování, nebo nepokračování v záměru společných nákupů munice se Slovenskem. Alternativou, kterou opozičiní politici před volbami podporovali jako žádoucí, je rozvoj domácích výrobních kapacit na území České republiky, a to s ohledem na zapojení domácího průmyslu do zakázek i na bezpečnost dodávek v době krize. Využívat výrobní kapacity v zahraničí, například na Slovensku, v tomto ohledu přichází na pořad dne až ve chvíli, kdy bude potenciál domácí výroby plně využit.

Tato otázka nepřímo souvisí s problematikou české muniční iniciativy. A sice v tom smyslu, že stejně jako je primárním dodavatelem munice pro Ukrajinu v rámci muniční iniciativy Czechoslovak Group Michala Strnada, je také výrobcem munice na Slovensku skupina MSM Group z holdingu CSG, a připravované společné nákupy tedy jsou primárně v jejím zájmu. S ohledem na velmi chladné vztahy mezi Andrejem Babišem a Michalem Strnadem, které letos z kraje roku ilustrovala šokující informace o údajné přípravě „Babišovy vraždy“, lze očekávat, že významné zakázky CSG během funkčního období nové vlády tak snadno jako za Petra Fialy a Jany Černochové získávat nebude.

Podobně lze velmi obtížně očekávat podobné scény, jako při letošním IDETu, kdy ministryně Černochová měsíce před tím, než armáda dokončí studii proveditelnosti na vozidla 8x8, na stánku CSG slavnostně stříká šampaňské na vozidlo Pandur II EVO a říká, že si ho Česká republika „musí koupit“. V dobré paměti je zcela odlišný přístup jejího předchůdce Lubomíra Metnara, který se na IDETu 2021 velmi vhodným způsobem vystříhal toho, aby mohl být nařčen, že straní jednomu z uchazečů v tehdejším tendru na pásová BVP.

Sněmovní výbor pro obranu

Mezi stávajícími členy sněmovního Výboru pro obranu ve volbách nekandidovali nebo nebyli zvoleni dosavadní členové za SPOLU místopředseda Jan Hofmann (ODS), Stanislav Blaha (ODS), Karel Krejza (ODS), za STAN nebudou pokračovat poslanci Jiří HájekPetr Liška, za ANO Josef Bělica a za SPD Radovan Vích. Uspěli předseda Lubomír Metnar (ANO), místopředsedové Pavel Růžička (ANO) a Josef Flek (STAN), a poslanci Jiří Horák (SPOLU, KDU-ČSL), Miloslav Janulík (ANO), Michal Ratiborský (ANO), Lubomír Wenzl (ANO), Pavel Žáček (SPOLU, ODS) a Michal Zuna (SPOLU, TOP09).

Lze očekávat, že do Výboru pro obranu se vrátí stávající ministryně obrany a dřívější předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS), možná také ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který byl zvolen za SPOLU a do roku 2021 byl členem výboru pro obranu za Piráty. Řady schůzí výboru pro obranu se z pozice místopředsedy Sněmovny a bývalého člena výboru účastnil také opětovně zvolený Jan Bartošek (KDU-ČSL), a členem výboru byl do svého jmenování ministrem pro vědu také Marek Ženíšek (TOP09).

SPD bude náhradu za Radovana Vícha hledat obtížně. Zvažovat členství ve výboru pro obranu zřejmě bude Jindřich Rajchl, Radek Koten, případně Jan Hrnčíř. Tipovat člena či členy výboru pro obranu za Piráty je ještě obtížnější, vyloučit zřejmě nelze Ivana Bartoše, případně Samuela Volpa. Za hnutí STAN kromě Josefa Fleka obhájila mandát Michaela Opltová, která ale výbor pro obranu opustila v souvislosti s tím, že jejím životním partnerem se stal náčelník generálního štábu Karel Řehka, a dokud bude funkci vykonávat, poslankyně Opltová se zřejmě do výboru pro obranu vracet nebude. V hnutí Motoristé by ve výboru pro obranu nepřekvapil Filip Turek, a to v případě, že mu nebude svěřena funkce v nové koaliční vládě.

Tagy